(14.30 hodin)
(pokračuje Vojíř)

Ale nechám na vůli Sněmovny v tomto případě, jestli opravdu předřadí H3 před body A59 a B, a pak bychom podrobili toto hlasování nějakému testovacímu procesu a ten, který by získal největší podporu, ten že bychom hlasovali jako první. Takže nechávám na vůli Sněmovny v této věci. Za sebe se přimlouvám, aby tomu tak nebylo, ale není to zlá vůle. Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Hovorka ještě - ale zdá se, že už nestihneme hlasovat proceduru.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, chtěl jsem jenom zaznačit, že v bodě H3 jsou čtyři varianty. Na té čtvrté variantě je v podstatě shoda jak v hospodářském výboru, tak je identický návrh můj a myslím, že ještě pana kolegy. Takže tam je to jasné, ale ty varianty jsou nastaveny tak, že pokud se bude hlasovat nejprve o variantě jedna, tak -

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Promiňte, pane poslanče, už vás asi nemohu nechat dokončit, protože je 14.30 hodin. Přerušuji v tuto chvíli rozpravu o proceduře, odhlasujeme to až po 16. hodině 30. minutě. Omlouvám se vám, ale v této chvíli už není možné vystoupit. Závěrečné hlasování o proceduře uděláme až po 16.30 hodin.

V tuto chvíli přerušuji projednávání tohoto bodu, pokračovat budeme v 16.30.

 

106.
Ústní interpelace

 

Jednací řád nám ukládá ve 14.30 hodin zahájit projednávání ústních interpelací na premiéra České republiky. Bylo podáno osm interpelací. První si vylosoval pan poslanec Petr Bratský, takže v tuto chvíli žádám pana poslance Petra Bratského, aby se ujal slova jako první interpelující v tomto bloku.

Ale vás, kolegové, žádám, abyste přerušili své debaty v prostorách síně jednací. (Zvoní.) Není možné, aby tady byl takový hluk. Prosím, abyste pokud neposloucháte, opustili Sněmovnu.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bratský: (U ucha má telefonní sluchátko, do kterého hovoří.) Haló, pane předsedo vlády, v uplynulých měsících jsme byli svědky nebývalého růstu počtu policejních odposlechů, což rozhodně nesvědčí o dobrém stavu občanských svobod a ochrany soukromí v naší zemi. Zároveň však dochází ke skandálním únikům přepisu těchto odposlechů do tisku, a to v době, kdy ještě probíhá šetření a orgány činné v trestním řízení neukončily svoji činnost. Přičemž jak tisk, tak i státní zastupitelství, a to je obzvláště varující, dostávají od policie jako důkazní materiály přepisy neúplné.

Jak je možné, že policie vydává přepisy neúplné? Jsou přepisy odposlechů v režimu utajovaných skutečností? Pokud ano, jak je možné, že se dostaly do tisku a dosud za to nebyl nikdo volán k odpovědnosti. Kolik skandálů s odposlechy bude pro vás dostatečným impulsem k tomu, abyste vyvodil za tato selhání personální odpovědnost, a to na úrovni ministra vnitra a policejního prezidenta?

Již za premiéra Špidly, proslulého zálibou v pročítání záznamů odposlechů, se o vládě říkalo, že je vládou velkého ucha. Neobáváte se, že vaše vláda vstoupí do dějin jako vláda velkého děravého ucha?

Dovolte mi, abych vám jako symbol této vlády současně předal tento hrneček, který se výtečně hodí k odposlouchávání přes zeď. Vaši agenti vás jistě nemusí zaškolovat, jak se tento tradiční odposlouchávací přístroj používá. (Podává za ním sedícímu premiérovi hrneček.)

Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Žádám pana premiéra, aby se chopil slova. Pan poslanec Bratský si vezme telefon. (Vrací se pro něj k řečništi.) Slovo má předseda vlády Stanislav Gross. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, nejprve dobrý den.

Za druhé bych chtěl pochválit pana poslance, že skoro na slovo poslechl rady svých mediálních rádců, jak nejlépe zaujmout při interpelaci, a doufám, že to bude teď vykládáno, jako že jsme věděli o tom, co jemu jeho mediální poradci radili.

Ale v tuto chvíli bych chtěl zmínit ještě jednu technickou věc. Pan poslanec Bratský se přiznal, že tady takto použil služební telefon. Je otázka, jestli podle příslušných pravidel interních je možno takto používat služební telefon z peněz našich daňových poplatníků, takže to by bylo možná dobré taky, aby se tomu někdo pověnoval.

A v tuto chvíli k otázce samotné.

Pokud jde o otázky odposlechu jako takové, za prvé není pravdivé tvrzení, které zde bylo zveřejněno, že došlo v posledních měsících k nějakému razantnímu zvýšení počtu odposlechů. To je písnička, která již byla ohrána několikrát, a několikrát bylo jasně zdokladováno, co ta jednotlivá čísla znamenají a že se to zdaleka netýká počtu osob odposlouchávaných, ale týká se to toho, že mnoho lidí používá více telefonů. To znamená, pokud jde o jednu osobu, musí být třeba tři, čtyři, někdy i deset, v některých případech i více povolení, protože prostě je v tomto státě mnoho lidí, kteří mají důvodně z něčeho obavy a nosí u sebe třeba pět, sedm, deset mobilních telefonů právě proto, aby zvýšili pravděpodobnost, že v souladu se zákonem orgány činné v trestním řízení se nedovědí, o čem komunikují. Nicméně policie na to reaguje právě tím způsobem, že na příslušný počet telefonů, případně karet, které používají, žádá soudy o povolení. A to je ten nárůst, který byl již několikrát publikován. Pokud se podíváte na statistické údaje, o kolik vzrostly odposlechy v absolutních číslech a o kolik vzrostl počet telefonů užívaných v České republice za poslední léta, tak ty křivky jdou naprosto souběžně.

Tolik jenom k tomu, aby veřejnost neměla obavy z toho, co se tady snaží kolegové v tuto chvíli odprezentovat.

Pak tady byla jedna věcná otázka, to je, zda jsou přepisy odposlechů utajovány. Já tedy se docela divím, že se nezeptáte svých kolegů z příslušné komise, kde máte předsedu, jako váš poslanecký klub, protože ten by vám jistě řekl, že v současné době - aspoň pokud se nepletu, berte to tedy tak na 97 % - přepisy odposlechů nejsou utajovanou skutečností podle zákona č. 148 o ochraně utajovaných skutečností. A ten důvod je vcelku jednoduchý. Kdyby to byly utajované skutečnosti podle zákona č. 148/1998, o ochraně utajovaných skutečností, tak by to mělo za následek jiný režim trestního řízení, což znamená, že by trestní řízení bylo neveřejné, resp. muselo by být též utajováno, alespoň tedy ty části, které by se týkaly seznamování se spisy, ve kterých tyto odposlechy budou, což by mělo za následek mimo jiné ztížení obhajoby, protože by se třeba advokáti s tímto mohli seznamovat v průběhu přípravného řízení, anebo případně i u soudu, jedině v případě, kdy by to byli advokáti, kteří jsou prověřeni podle příslušného zákona. A totéž by se týkalo i všech ostatních osob, které se trestního řízení účastní, tzn. třeba zapisovatelek, sekretářek a dalších lidí, kromě těch, kteří jsou ze zákona způsobilí se s utajovanými skutečnostmi seznamovat i bez prověření podle zákona č. 148/1998, jako jsou například soudci.

Takže pokud vím, tyto přepisy jsou určeny pro služební potřebu, což neznamená, že nemá být prošetřováno, kdy k takovému úniku došlo, protože samozřejmě že jsou vázáni jinými předpisy policisté s povinností mlčenlivosti, ale není to utajovaná skutečnost, tak jak jste se na ni v tuto chvíli tázal.

Jenom na závěr své odpovědi chci říct, že mnohými takovými údaji jsem stejně znepokojen jako vy, ať už se to týká korupce ve fotbale, ať už se to týká některých politicky citlivých kauz, anebo ať už se to týká kohokoliv. Prostě vadí mi.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP