(Jednání pokračovalo v 9.55 hodin.)

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážené kolegyně a kolegové, je 9.55 hodin. Věřím, že jste využili času k tomu, abyste si obstarali podklady pro body, které byly zařazeny do programu schůze. Prosím vás, abyste se posadili a my mohli pokračovat v projednávání sněmovního tisku 787. (Ve Sněmovně je velký hluk.)

Slyšeli jsme úvodní slovo pana ministra Zdeňka Škromacha. Poprosím, aby se slova nyní ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Alena Páralová. Ale vás všechny prosím, abyste vytvořili prostředí pro jednání Sněmovny. (Zvoní.)

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesla zpravodajskou zprávu k zákonu, kterým se mění zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, tisk 787.

Dá se říci, že životní minimum je řídící veličinou pro celý systém sociálních dávek. Je řídící veličinou pro tzv. rodinné dávky, tj. dávky státní sociální podpory a sociální péče, nikoliv však pro největší balík sociálních dávek, kterými jsou důchody. Do roku 1990 byly dávky pro rodiny s dětmi zvyšovány zásadně před sjezdy komunistické strany, před volbami a po prudkém zvyšování cen. Nebyly navázány na žádnou veličinu. Zákonodárce zřídil institut životního minima, protože chtěl přimět vládu, aby udržovala reálnou hodnotu dávek, aby udržovala hodnotu dávek, která odpovídá růstu cen. Zákon proto ukládá, aby se životní minimum zvyšovalo vždy k 1. lednu, a to nařízením vlády.

Vláda podle zákona nemusí životní minimum zvýšit, pokud nevzrostou ceny o více než 2 %. Přesně řečeno, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem překročí 2 %, musí dle zákona vláda zvýšit životní minimum. Rozhodné období je tedy od října 2001, kdy proběhla poslední valorizace, do září roku 2004. Důvodová zpráva uvádí, že se za toto období předpokládá skutečný nárůst spotřebitelských cen o 4,6 %. (Ve Sněmovně je stále hluk.) Limit pro zvýšení životního minima je tedy překročen více než dvojnásobně.

Životní minimum se tedy zvýšilo naposledy v říjnu 2001. A zatímco důchody byly pravidelně valorizovány, rodinné dávky se od roku 2001 nezvýšily právě proto, že jsou odvozeny od životního minima.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pardon, ale tady se opravdu nedá jednat. Já vás žádám, aby ti, kdo se chcete věnovat projednávání tohoto bodu, jste zasedli v lavicích a věnovali se vystoupení paní poslankyně Páralové, a ti, co chtějí něco projednávat, aby to šli projednávat do foyer.

Já vás opravdu žádám, abyste nejednali v jednací síni a aby tady mluvila pouze paní poslankyně Páralová.

 

Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Přesto se vláda rozhodla, že životní minimum od 1. ledna 2005 nezvýší, i když jí to zákon ukládá, a proto předložila Parlamentu tento návrh zákona a žádá Sněmovnu, aby návrh projednala v režimu legislativní nouze v rychlém projednávání.

Návrh zákona obsahuje jedinou větu, a sice: Ustanovení § 7 odst. 1 se pro rok 2005 nepoužije. - Což znamená, v roce 2005 se dávky nezvýší.

Bohužel důvodová zpráva neobsahuje adekvátní zdůvodnění k tak závažnému kroku. Domnívám se, že zákonodárce má právo na přesné informace, pokud má učinit tak závažný krok. Důvodová zpráva pouze uvádí, že realizací návrhu na pozastavení valorizační povinnosti k životnímu minimu pro rok 2005 by mělo dojít k úsporám mandatorních výdajů na sociálních dávkách asi 1,8 miliardy korun. Vláda uvádí - cituji: Vzhledem k možným motivačním účinkům ve vztahu k zaměstnanosti by se kromě toho mohly mírně zvýšit příjmy státního rozpočtu v souvislosti s placením daní a pojistného na sociální zabezpečení nově zaměstnaných osob /více osob motivovaných/ a naopak by se mohly snížit státní výdaje na sociální ochranu těchto osob i jejich rodin a platby státu do pojistných systémů.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP