(Jednání pokračovalo v 16.33 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Váženě kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že pauza byla vyhlášena do 16.30 hodin a je 16.33 hodin, budeme pokračovat v přerušeném jednání, a to bodem číslo
107.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Na pořad jednání 36. schůze Poslanecké sněmovny jsou předloženy tři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nejsou spokojeni, a z tohoto důvodu požádali o jejich zařazení na pořad schůze.
Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko a ani o ní dále nejedná.
Mám v tuto chvíli k dispozici tři písemné interpelace - na pana ministra zahraničních věcí Cyrila Svobodu, ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha a ministra spravedlnosti Pavla Němce. Byl jsem informován od pana ministra zahraničních věcí, že z důvodu svých pracovních povinností nemůže být přítomen, nicméně celou problematiku interpelace pana poslance Vojtěcha Filipa ve věci oddělení transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí České republiky projednal s panem poslancem Vojtěchem Filipem a že na jeho interpelaci ještě naváže další písemnou odpovědí. Vzhledem k tomu, že zřejmě na základě této dohody není přítomen ani pan kolega Filip, formálně využiji ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu, nicméně předesílám, že tuto interpelaci nebudeme projednávat nikoli z důvodu nepřítomnosti pana kolegy Filipa, ale z důvodu nepřítomnosti pana ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody a jeho dohody s panem poslancem Vojtěchem Filipem.
Druhou interpelací je interpelace paní poslankyně Evy Dundáčkové na ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha ve věci sociálního zabezpečení občanů s metabolickými poruchami. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 779. Otevírám v této věci rozpravu a slovo uděluji paní poslankyni Evě Dundáčkové.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Dovolte, abych přednesla svou interpelaci a v krátkosti shrnula obsah písemné interpelace a odpovědi na ni, jakkoli je obsahem tisku, který možná máte někteří před sebou, a v každém případě jste jej všichni dostali.
Obrátila jsem se na pana ministra práce a sociálních věcí a také na paní ministryni zdravotnictví ve věci dětí, resp. občanů, kteří trpí vzácnou poruchou, a to tzv. fenylketonurií, tedy nemocí, při které dochází v případě konzumace běžné stravy k nevratnému poškození a člověk, zejména v těch prvních vývojových fázích, se stává navždy mentálně retardovaným. Pro to, aby se to nestalo, musí celý život jíst speciální stravu. A předmětem mé interpelace bylo, zda a nakolik stát pomáhá rodinám, které mají mezi sebou dítě či občana takto postiženého, vyrovnat se s danou situací. Tázala jsem se také ve své interpelaci, zda v případě zmíněné vrozené metabolické poruchy je strava de facto léčbou.
Paní ministryně zdravotnictví mi 16. srpna odpověděla, že občanů v České republice, kteří jsou postiženi tzv. fenylketonurií, je zhruba 350 a že léčba fenylketonurie spočívá v trvalém podávání diety s nízkým obsahem fenylalaninu. Potraviny pro zvláštní lékařské účely jsou součástí komplexní léčby pacientů s fenylketonurií kromě dalších potřebných léčiv a komplexní rehabilitace pacienta. Dále pak ve své odpovědi zmiňuje, že Ministerstvo zdravotnictví připravuje vyhlášku, na základě které by upravilo některé vztahy, které se týkají právě hrazení léčby z prostředků veřejného pojištění, a v tomto přechodném období do doby účinnosti příslušné vyhlášky jsou potraviny pro zvláštní lékařské účely určené pacientům s fenylketonurií hrazeny ze zdravotního pojištění.
Jakkoli nejsem přesvědčena, že tomu tak ve skutečnosti je, nezpochybňovala jsem odpovědi paní ministryně zdravotnictví, ale pana ministra práce a sociálních věcí, který v rozporu s tvrzením paní ministryně, že léčba fenylketonurie spočívá v trvalém podávání diety s nízkým obsahem fenylalaninu, a že tedy vlastně zvláštní druh stravy je opravdu léčbou, odpověděl ve své interpelaci 5. srpna, že na půdě Ministerstva zdravotnictví byla ustavena expertní skupina pro celiakální sprue, která připravila memorandum celiakální sprue a předložila k dalšímu jednání dokument, na jehož základě by měl v České republice proběhnout screening celiakální sprue, přičemž tuto problematiku považuje za podobnou problematice fenylketonurie. A zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, kteří jsou členy zmiňované expertní komise, vznesou tuto námitku při dalším jednání.
Dále popisuje, že určité části stravy určené pro osoby s diagnózou fenylketonurie lze považovat za prostředky vhodné k léčbě, což považuji za rozporné stanovisko se stanoviskem ministryně zdravotnictví, že by v tomto případě bylo vhodné zvažovat, nakolik tyto potraviny budou hrazeny ze zdravotního pojištění, tak aby jejich nákup nadále nezatěžoval rodinné rozpočty.
Dále pak zmiňuje, že v červnu roku 1998 došlo k přijetí usnesení vlády, v rámci kterého bylo uloženo zpracovat v rámci připravovaného zákona o sociální pomoci i systém adresné pomoci občanům postiženým celiakií a fenylketonurií. A dále se v závěrech své odpovědi zmiňuje o tom, že je i nadále přesvědčen, že ta pomoc by měla být poskytována pouze rodinám s nízkými příjmy. A odkazuje v tomto případě na rodinu paní Koňaříkové, protože já jsem ve své interpelaci tuto rodinu zmiňovala.
Já mu děkuji, že se věnoval případu paní Hany Koňaříkové osobně. Myslím, že ta problematika ale nebyla vznesena, a že tomu tak pan ministr snad rozuměl, jen z pohledu této jedné rodiny, jejíž sociální poměry pan ministr přezkoumal, a já mu za to znovu děkuji, ale spíše z pohledu obecného - jakým způsobem může společnost pomoci těmto dětem, aby se vyvíjely ve zdravé jedince.
Mezitím co jsem vyjádřila nesouhlas s odpovědí a požádala o zařazení na projednávání schůze Poslanecké sněmovny, došlo k ústním interpelacím k tomuto tématu. Já si troufám tvrdit, že odpověď pana ministra, kterou jsem tady shrnula ve velmi zjednodušené formě, byla stejná na mou písemnou interpelaci jako v odpovědích na ústní interpelaci paní poslankyně Páralové, tuším-li. A se stejnými žádostmi se na pana ministra obrátili ještě další poslanci tohoto parlamentu.
Ráda bych se pana ministra zeptala, jak pokročila ta pomoc, která by měla být postiženým osobám a jejich rodinám poskytována, protože od doby, kdy jsme se začali tou problematikou zabývat, já konkrétně 19. července a někteří moji kolegové možná dříve, uplynula poměrně dlouhá doba. A jak v odpovědích pana ministra, tak v odpovědích paní ministryně jsme se dozvěděli, že na podzim dojde k zásadnímu zlomu a ta situace se změní a zlepší.
***