(16.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
A musíme porovnávat dvě možná zla. První zlo, to je větší byrokracie, nutnost vést podvojné účetnictví. To druhé zlo, které zde je, je riziko nutnosti vracet finanční prostředky v případě, že nastavíme pravidla nepřesně nebo příliš měkce a pravidla nebudou shledána řádnými pro to, aby se prostředky mohly čerpat.
Pokud jde o problematiku, která je předmětem příslušné interpretace. Jedná se zde o to, zda koneční příjemci, respektive koneční uživatelé prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů Evropské unie z řad fyzických osob, drobných podnikatelů a zemědělců, kterým nevzniká ze zákona o účetnictví povinnost vést účetnictví, to znamená, jejich obrat nepřesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok část 6 milionů korun, jsou povinni vést účetnictví podvojnými zápisy, nebo pro prokazování výdajů postačí vedení daňové evidence podle paragrafu 7b) zákona 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.
Odpověď na otázku povinnosti vedení účetnictví u příjemců prostředků ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti nelze hledat v českém právním řádu. To je v zákoně o účetnictví nebo v jiných právních předpisech, ale v komunitárním právu, konkrétně v příslušných nařízeních Evropských společenství, která upravují problematiku strukturálních fondů. Tím, že se Česká republika stala 1. května plnoprávným členem Evropské unie, rovněž přijala acquis communautaire, to je soubor právních pravidel, která tvoří právo Evropské unie, a všechna tato pravidla se stala pro Českou republiku okamžikem přijetí závazná se všemi důsledky.
V této souvislosti mi dovolte zmínit se o nařízeních upravující problematiku strukturálních fondů, mezi která patří zejména nařízení Rady číslo 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, které mimo jiné stanoví, že prohlášení o výdajích předkládaná komisi jsou správná a přesná, a zajištění, že vyplývají ze systémů účetnictví založených na ověřitelných podkladech. V tomto smyslu je upravena rovněž příloha číslo 2, ověření a výkaz výdajů a žádost o proplácení k nařízení komise z 2. března 2001, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění příslušného nařízení Rady, které se týká řídicích a kontrolních systémů pro pomoc poskytovanou v rámci strukturálních fondů. Vzhledem k tomu, že zákonem číslo 437/2003 Sb., kterým byl s účinností od 1. 1. 2004 novelizován zákon o účetnictví, došlo ke zrušení soustavy jednoduchého účetnictví, je účetnictví vedené podle zákona o účetnictví ve znění novely vždy vedeno na principu podvojných zápisů. V případě, že daný subjekt, příjemce, nebude při následných kontrolách či auditech schopen splnit veškeré povinnosti uložené těmto příjemcům v souvislosti s čerpáním prostředků strukturálních fondů v souladu s příslušným nařízením Evropské unie, vystavuje se riziku, jak už jsem zde zmínil, že mu nebudou poskytnuty, respektive poskytnutí těchto prostředků bude hodnoceno ze strany Evropské unie jako neoprávněné čerpání prostředků. Neoprávněně čerpané prostředky je Česká republika povinna vrátit a povinna vymáhat, jak už jsem zde zmínil.
Rovněž považuji za vhodné zde dále uvést: Zákon o účetnictví umožňuje vedení účetnictví rovněž ve zjednodušeném rozsahu, které je svou administrativní náročností obdobné jednoduchému účetnictví. Není problematické ani vedení tohoto účetnictví v písemné podobě bez použití počítače. Podle nařízení Evropské komise číslo 448/2004 jsou výdaje na vedení účetnictví souvisejícího s čerpáním prostředků strukturálních fondů, pokud je účetnictví vyžadováno řídícím orgánem daného operačního programu, výdaji způsobilými k financování z prostředků z rozpočtu Evropské unie a příjemce je oprávněn žádat o jejich refundaci v rámci výdajů na daný projekt.
Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vás ujistit, i paní poslankyni, že Ministerstvo financí se tímto problémem delší dobu zabývá. Stále ještě jednáme s věcně příslušnými orgány Evropské komise o poskytnutí závazného výkladu některých ne zcela jednoznačných ustanovení příslušných nařízení, která upravují konkrétní povinnosti konečných příjemců, respektive konečných uživatelů. Cílem je dojednat, aby za vedení průkazné evidence pro prokazování čerpání pomoci mohly být uznány i jiné než účetní doklady a účetní záznamy. V souladu s výsledky tohoto jednání by pak mohla být upravena nebo doplněna metodika finančních toků a kontroly strukturálních fondů a fondu soudržnosti s tím, že všechna místa odpovědná za příjem prostředků ze strukturálních fondů budou přirozeně informována standardním způsobem o provedených úpravách v této metodice. Věřím, že budeme schopni v relativně krátkém čase poskytnout další informace o výsledcích tohoto jednání. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. O slovo se hlásí ale teď více poslanců. Přihlásil se pan ministr Palas, který se chystá odpovědět na vaši interpelaci na stejné téma. Tudíž se ptá, jestli by nemohl reagovat už nyní.
Poslankyně Eva Dundáčková: Pane předsedo, asi by bylo zapotřebí v tomto případě přečíst i interpelaci. Znění interpelace je stejné, odpověď je samozřejmě odlišná, což v tomto případě musím říci, že děkuji pánům ministrům, že si dali tu práci a odpověděli mi rozdílněji. Také se mi stalo, že dva ministři téže vlády mi poslali stejnou odpověď, ač se týkala jiného resortu.
Ale my jsme se tady dostali do procedurální pasti. Já jsem žádala sloučení diskuse nad stejnou problematikou v případě, kdy jsme řešili případ mladistvého, respektive dítěte, které se dopouští v Příbrami páchání trestné činnosti, a tehdy jsme dospěli k tomu, že rozprava nemůže být sloučena v tomto případě. Čili já se tomu zásadně nebráním, ale nedomnívám se, že je to procedurálně možné.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já si myslím, že to nemusíme nějak procedurálně komplikovat. Pan ministr v každém případě vystoupit může, kdy chce, a budeme pokračovat. Pane ministře, jestli máte zájem, můžete samozřejmě vystoupit. Nyní tomu nic nebrání. Nebude to mít žádnou vazbu na další interpelaci.
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Počkám na svou interpelaci.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Počkáte na svou interpelaci. Nejdříve jsem viděl hlásit se paní poslankyni Dundáčkovou a pak pana poslance Kučeru. V tomto pořadí vám dám slovo. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Chtěla bych říci, že v žádném případě jsem nechtěla vyvolávat konfliktní spory na půdě Poslanecké sněmovny, pane ministře. V tomto případě jsem byla pouze vedena snahou o to, aby se problém vyjasnil. V případě, že by byl vyjasněn k dnešnímu dni, a vy jste sám potvrdil, že není, nebylo by nezbytné, abych se svou písemnou interpelací se obracela na vás v tuto chvíli a zde. Ale problém vyřešen není a mojí snahou je nikoliv poukázat v tuto chvíli na chyby postupu ministerstva či jeho úředníků, byť to samozřejmě primárně bývá obsahem interpelací, ale hlavně problém dovést do konce, to znamená, nějakým způsobem jej vyřešit.
Vy jste mi nedopověděl na otázku, jakým způsobem jsou zúřadovávány žádosti, zda s odkazem na výklad Ministerstva financí jsou tedy odmítány v případě, že žadatel nevede podvojné účetnictví. Možná že tuto evidenci má spíše Ministerstvo zemědělství a odpoví nám pan ministr Palas. Já se v tuto chvíli přiznávám, že nevím, kdo takovouto evidenci vede a jaký je přesný postup při podávání těchto žádostí. Poukazuji na to proto, že jsem se na tuto otázku ptala a nedostala jsem na ni odpověď.
Druhá se týká právě postupu, a proto jsem se právě obrátila na vás, byť jsem si vědoma toho, že problematika patří primárně Ministerstvu zemědělství, ale celý problém se točí právě kolem výkladu, který poskytlo v této věci Ministerstvo financí. Podle informací, které já mám dostupné, tak jednotlivá resortní ministerstva vydávají stanoviska, která jsou zcela protichůdná k zodpovězení základní otázky, a zdá se, že stěžejní je v této věci právě vyjádření Ministerstva financí a tím, co je předmětem sporu, je spor o překlad nařízení Rady Evropských společenství 1260/1999, respektive článku 38 odstavec 1 písmeno d), kde se usuzuje, že správný překlad věty je, že "ze systémů účetnictví založených na ověřitelných podkladech" vychází další zpracování této žádosti. Otázkou zůstává, a to si myslím, že je otázka s daleko širším dosahem týkajícím se vašeho resortu, nakolik faktura zaúčtovaná v daňové evidenci je, či není ověřitelným podkladem. Protože pokud bychom vykládali, že musí vést žadatel daňovou evidenci, respektive musí vést podvojné účetnictví, pak by faktura zaúčtovaná v daňové evidenci nebyla ověřitelným podkladem. Myslím, že sám cítíte, že to je dosah, který přesahuje i samotnou problematiku této interpelace.
Pak si dovolím vzpomenout, že jste původním vzděláním právník, pane ministře, a tudíž stejně jako já a další právníci máte trochu v nelibosti různé výklady a metodické pokyny, které se neopírají o zákon. Tak jsme byli vyučeni, tak si myslíme, že je to správné a že zákon má řešit jednoznačně, pokud možno, danou problematiku z toho důvodu, abychom se vyhnuli výkladům. Výklady jsou vždy subjektivním názorem toho, kdo je vykládá. V tomto případě vykladačem, nevnímejte to prosím pejorativně, byl pan náměstek Zelinka, možná to může být někdo jiný.
***