(Jednání pokračovalo v 16.30 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, vážení kolegové, myslím, že můžeme pokračovat. Co bylo třeba, se snad vyjasnilo.
Máme před sebou písemné interpelace na ministra financí pana Bohuslava Sobotku a interpelující byla paní poslankyně Eva Dundáčková. Šlo o čerpání ze strukturálních fondů Evropské unie ve prospěch soukromých zemědělců. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 724 a já poprosím paní poslankyni Dundáčkovou, aby se vyjádřila jako první. Prosím.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji. Vážený pane předsedající, já jsem se 11. května obrátila dopisem na pana ministra na základě upozornění Asociace soukromého zemědělství, a to z důvodných obav, na to, že naši zemědělci nebudou moci čerpat prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie, a to minimálně pro letošní rok. A sice z důvodů, že jim brání ani ne tak zákon o účetnictví jako konkrétní výklad zákona, a sice metodika finančních toků a kontrola strukturálních fondů a fondů soudržnosti, která byla upravena 18. května roku 2004. Ve své interpelaci z 11. května jsem se tedy obrátila na pana ministra s upozorněním, že podle zákona o účetnictví se pojmem účetnictví rozumí tzv. podvojné účetnictví, které ze zákona musí vést teprve firma s obratem větším než 6 milionů korun ročně, což v případě zemědělského podniku představuje farmu s výměrou minimálně 200 až 250 hektarů, v horských a podhorských oblastech pak ještě mnohem více. Těchto podniků je mezi soukromými zemědělci podle odhadu asociace maximálně 15 až 20 procent. Ostatní vedou tzv. daňovou evidenci ve smyslu zákona, označovanou dříve jako účetnictví jednoduché.
Položila jsem panu ministrovi několik otázek. Zda považuje vyjádření náměstka pana Ing. Zelinky ze dne 8. března, na základě kterého se asociace obracela na poslance Poslanecké sněmovny, za konečné a oficiální stanovisko Ministerstva financí v této věci. Ptala jsem se, jaký bude mít nezavedení soustavy podvojného účetnictví dopad na žadatele o prostředky ze strukturálních fondů a zda považuje přechod na soustavu podvojného účetnictví uprostřed účetního roku za možný. Prosila jsem jej také, aby mi sdělil, zda upozornil zemědělce na tuto problematiku on či někdo jiný. A pokud ano, tak jakou formou k tomu došlo.
Dostala jsem odpověď, dlužno říci korektní, která popisuje současný stav, ale která nikterak neřeší danou problematiku právě ve vztahu k zemědělcům a jejich možnosti čerpat prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie.
Pan ministr dopisem z 8. června odpovídá, že povinnost konečných příjemců vést účetnictví je zakotvena v novele metodiky finančních toků a kontroly strukturálních fondů a fondů soudržnosti ze dne 18. května 2004, a to způsobem, který dále popisuje a který já nebudu předčítat, protože vy jej máte uvedený v tisku číslo 135. Troufám si tvrdit, že je to tak - pan předseda před chviličkou číslo tohoto tisku citoval.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: 724.
Poslankyně Eva Dundáčková: Zákon o účetnictví umožňuje - sděluje pak dále ministr financí - na základě ustanovení § 1 odst. 2 písm. f) každé fyzické osobě stát se účetní jednotkou dobrovolně a zahájit vedení účetnictví podle příslušného zákona. Přechod na vedení účetnictví u osob, které vedou daňovou evidenci v průběhu roku, je tedy možný; odpovídá tím na otázku, zda považuje přechod za možný. Ano, teoreticky možný je. Bezpochyby. Ale i pan ministr konstatuje, že se jedná o změnu, která nebývá nikdy zcela bezproblémová. Zejména proto, že existuje rozdílný způsob stanovení základu daně z příjmu ve vedení účetnictví a při vedení daňové evidence. Poukazuje i na další problémy, které jsou s tímto přechodem na jiný způsob vedení daňové evidence spojeny. V další odpovědi pak už jen konstatuje, že Asociace soukromého zemědělství byla na uvedenou problematiku upozorněna dopisem z 8. března roku 2004.
Ve své odpovědi tedy toliko konstatuje tu naši důvodnou obavu a poukazuje na to, že jsme bohužel měli pravdu. Tedy ti zemědělci, kteří nevedou tzv. podvojné účetnictví, to znamená účetnictví na základě zákona o účetnictví, ale toliko daňovou evidenci, nemohou čerpat z prostředků Evropské unie.
A já prosím, abyste tuto skutečnost znovu, pane ministře, ve své odpovědi potvrdil na mikrofon v Poslanecké sněmovně, protože se mi zdá, že je to po dlouhých letech přípravy na vstup do Evropské unie něco neuvěřitelného.
Dále vás prosím, abyste mi odpověděl na otázku, zda je pravda, že povinnost vést podvojné účetnictví nevyplývá ani ze směrnic Evropské unie, dokonce ani ze zákona v našem případě, ale toliko právě z metodiky, na kterou odkazujete ve svém vyjádření.
Prosím vás také, abyste odpověděl konkrétně na otázku, jaké bude mít nezavedení soustavy podvojného účetnictví dopad, a to veškerý dopad, na žadatele o prostředky ze strukturálních fondů, tedy zda máte přehled o tom, že někteří již požádali, prostředky nedostali, žádosti jim byly odmítnuty, či jakým jiným způsobem jsou administrativně vyřizovány tyto záležitosti. A to v první sadě otázek, které na vás mám v rámci projednávání písemné interpelace, prosím prozatím postačí, s výhradou toho, že si dovolím případně vystoupit znovu s dalšími dotazy.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to je možné. Děkuji. Otevírám rozpravu a slovo dostane jako první právě ministr financí Bohuslav Sobotka.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, musím říci, že než se dostanu k jednotlivým předpisům a metodice, která je věcí skutečně složitou a vyplývá z pravidel Evropské komise a Evropské unie pro čerpání prostředků z jejích fondů, a tato pravidla nejsou nikterak jednoduchá, jsou to pravidla rigidní a vytvářela se řadu let, než Česká republika vstoupila do Evropské unie, tak musím říci, že Ministerstvo financí není subjektem, který by odpovídal za komunikaci s konečnými příjemci nebo s konečnými uživateli strukturálních fondů. Za to odpovídá příslušný řídící orgán a v tomto případě je to Ministerstvo zemědělství. Ale Ministerstvo financí je orgán, který je kompetenčně odpovědný za finanční toky.
Ministerstvo financí má v zásadě dvě možnosti.
Za prvé, bude se snažit maximálně přesně a svědomitě interpretovat předpisy, které Evropská unie má pro čerpání jejích prostředků, a bude je převádět do podmínek, které upravujeme našimi interními normami, a to tak, že maximálně přesně. To někdy může přinést i komplikace a nové povinnosti pro subjekty, které budou tyto prostředky čerpat, na druhou stranu poskytne to těmto subjektům větší jistotu, že až přijde za rok za dva za tři kontrola z Evropské unie a bude kontrolovat, za jakých podmínek ty finanční prostředky byly poskytnuty, že po nich nebude požadovat, aby ty peníze vrátily, protože ta možnost tady existuje. V případě, že budou zjištěny nedostatky při plnění příslušných předpisů, je zde možnost požadovat vrácení těchto finančních prostředků, a Česká republika dokonce bude odpovědná za vymáhání vrácení těchto finančních prostředků.
Čili na jednu stranu zde máme cestu, kdy můžeme být skutečně velmi striktní a půjdeme na doraz a budeme se snažit zajistit vše tak, abychom do budoucna co nejvíce eliminovali riziko, že naši zemědělci budou nuceni peníze, které už jednou utratili, zase vracet Evropské unii, a to jsou procesy, na které my potom už nemáme žádný vliv. My pak budeme působit v roli někoho, jako je exekutor, to znamená, budeme povinni ty prostředky vymáhat, ale nebudeme moci namítat, že to je neoprávněné nebo že to není v pořádku. Tam už do těchto procesů Česká republika zasahovat nebude.
Druhá cesta, kterou by se Ministerstvo financí mohlo vydat a která by teď vypadala poměrně hezky a populárně, že bychom prostě vyhověli těm tlakům, které jsou spojeny se snahou v našich domácích směrnicích změkčit ty podmínky a pravidla pro implementaci evropských pravidel. To by mohlo vést v první fázi k tomu, že bychom se mohli jevit jako populární, že by nebyly vyvolávány konfliktní situace, jako jsou například interpelace na půdě Poslanecké sněmovny; na druhou stranu ta jistota subjektů, že skutečně postupují podle předpisů, které nebudou shledány lehkými při následné kontrole, tak ta bude o něco menší.
Pro Ministerstvo financí by byla pohodlnější druhá cesta, to znamená hledat výkladové možnosti, jak co nejvíce ta pravidla změkčit. Pak bychom pravděpodobně působili méně konfliktním dojmem, než působíme v tuto chvíli. Jsou to dvě možnosti a Ministerstvo financí se snaží hledat cestu, která by konečným příjemcům dotací způsobila skutečně co nejmenší komplikace.
***