(10.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Na druhé straně, pokud má být tento nový systém účinný od 1. ledna 2005, je nutno dokončit proces legislativního projednávání ještě před koncem letošního roku. Pouze z tohoto důvodu, aniž bych chtěl jakkoliv omezovat prostor pro debatu na půdě Poslanecké sněmovny, si dovoluji rovněž navrhnout zkrácení lhůty pro projednávání tohoto návrhu zákona, a to na 30 dní.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení, pan kolega Ladislav Šustr.

 

Poslanec Ladislav Šustr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan ministr řekl všechno, co je třeba říci. Snad je třeba jen doplnit, že vliv bude mít také změna hranic krajů, případně přijetí školského zákona, což by se řešilo pozměňujícími návrhy. Tyto pozměňující návrhy samozřejmě předneseny budou a mohou být.

Já doporučuji, aby byl tento zákon posunut do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu.

V úvodu mám následující sdělení: poslanecký klub ODS podává veto na návrh podle § 91 odst. 2 na zkrácení lhůty na projednání ve výborech k tomuto sněmovnímu tisku.

Do obecné rozpravy zde mám dvě přihlášky. Jako prvnímu uděluji slovo panu poslanci Branému, připraví se pan poslanec Walter Bartoš.

 

Poslanec Petr Braný: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, jako předseda podvýboru pro finanční hospodaření územních samospráv musím úvodem říci, že projednávaný návrh se oproti roku 2003, jak už zde uváděl ministr financí, z mého pohledu nezlepšil, spíše musím konstatovat, že se zhoršil. Nechci se vracet k diskusi, která proběhla před rokem, ale je zřejmé, že předkladatel se z této diskuse moc nepoučil, nebo se poučit nechtěl.

Pan ministr se zde opíral zejména o potřeby a názory krajů. Já se též omezím ve svém vystoupení na požadavky krajů, zejména reprezentované jejich asociací.

Při diskusi nad sněmovním tiskem 747 nelze přehlédnout názory krajů, které uvádějí, že částka takovýmto způsobem převáděná a výše podílů na sdílení daní je naprosto nedostatečná, že finančně nevykryje náklady, které s převodem těchto kompetencí krajům vznikly. Na kraje totiž byly přeneseny velké zodpovědnosti a nebylo jim k tomu dáno to nejpotřebnější, bez čeho se tyto odpovědnosti nedají plnit, totiž finance. Svůj negativní názor na takto koncipovaný návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní kraje vyjádřily opakovaně.

V polovině letošního dubna se vyjádřila rada Asociace krajů České republiky v rámci připomínkového řízení k vládnímu návrhu, který byl ve schůzi vlády projednán, ale neschválen 30. června tohoto roku. Tato rada tehdy vyslovila jednotně nesouhlas s navrhovanými objemy finančních prostředků do rozpočtového určení daní krajů. Oproti návrhu Ministerstva financí považuje za minimální přijatelnou variantu, kterou lze charakterizovat takto:

1. Navýšení výdajů zahrnutých do vládního návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2003 zvýšit o 7 %, což je za předpokladu účinnosti zákona ke dni 1. ledna 2005 ve shodě s nárůstem daňových výnosů.

2. Zahrnutí výdajů Státního fondu dopravní infrastruktury minimálně v úrovni letošního schváleného rozpočtu na investice do krajských komunikací, to je ve výši 3 mld. Kč, a také zahrnutí programu pro podporu regionálního rozvoje, který je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, ve výši přibližně 1 mld. Kč do rozpočtového určení daní.

3. V oblasti přímých nákladů ve školství zařazení objemu přímých nákladů rozpočtového určení daní na školy a školská zařízení zřizované kraji dle skutečného rozpisu roku 2003 se zohledněním vlivu zavedení šestnáctitřídního tarifového systému odměňování.

4. Zahrnout do rozpočtového určení daní prostředky na program rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního zdravotnictví ve výši 163 mil. Kč a program reprodukce majetku regionálních zdravotnických zařízení ve výši 1,7 mld. Kč.

5. Zahrnout do rozpočtového určení daní také částku přibližně 0,9 mld. Kč na dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby.

Rada Asociace krajů České republiky dále tehdy upozornila na některé další aspekty tohoto návrhu na nové rozpočtové určení daní. Kritizuje zejména, že návrh neodráží změny v nárůstu DPH a rovněž míru inflace, dále to, že se počítá s krytím finanční ztráty na dopravní obslužnost z krajských rozpočtů. Návrh tedy nikterak neposouvá finanční možnosti krajů v samosprávné oblasti. Dominantní část příjmů rozpočtového určení daní pohltí pouze mandatorní výdaje. Návrh se nezabývá ani řešením finančních vztahů vůči hlavnímu městu Praze, kde nadále přetrvávají specifické problémy.

Opětovně se rada Asociace krajů České republiky kriticky vyslovila 8. září tohoto roku k aktuálnímu vládnímu návrhu na nové rozpočtové určení daní, vládou schválené 7. července tohoto roku, který je ovšem ve svém souhrnu pro kraje ještě méně příznivý. Především byla zdůrazněna velká nespokojenost se stavem projednávání financování krajů v budoucnosti. Kraje také vyzvaly premiéra České republiky k zásadnímu jednání o předloženém návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní. Není známo, že by k tomuto jednání dosud došlo. Opětovně potom kraje podtrhly, že žádají, aby příjem krajů byl zákonem rozumně definován ve vztahu k míře jejich odpovědnosti, a opětovně kritizovaly výši příspěvků na výkon státní správy, který je nedostatečný a naprosto neodpovídá množství agendy, již stát novými zákony přesouvá na kraje a obce. Vyzvaly v této souvislosti vládu, aby vytvořila právní předpis, který by zaručoval, že při vzniku nových povinností obcí a krajů přidělí stát na jejich výkon odpovídající finanční prostředky.

Je tedy zřejmé, že předložený vládní návrh je velmi ožehavý a je i věcně nedořešený.

Nemá smysl zde uvádět historii tohoto evergreenu. Pan ministr financí už některé věci řekl. Mezi centrální vládou a kraji probíhala jednání různé intenzity. Snad jen připomenu, že před téměř dvěma lety se vážně uvažovalo o požadavku krajů na tento podíl ve výši 17,3 %, který kraje tehdy považovaly za minimální, a loni na podzim o návrhu 16,53 % se vážně diskutovalo. To vše jsou ovšem hodnoty, které jsou dnes proti návrhu vyšší. Dnes je návrh 15,06 % sdílených daní. Víte, že návrh 16,53 % Sněmovnou neprošel. Důvody jsou většině kolegyň a kolegů známé.

Hlavním problémem nejnovějšího návrhu na rozpočty krajů v příštím roce je tedy opět to, že vláda navrhuje dát krajům méně peněz, než tyto potřebují. Objemy převáděných výdajů jsou nedostatečné a výše podílu na sdílení daní je také naprosto nedostatečná, neboť finančně nepokryje náklady, které krajům vznikly v souvislosti s převodem kompetencí.

V návrhu zákona, který nyní vláda předložila do Poslanecké sněmovny, je řada sporných věcí, které nepochybně budou předmětem ostré kritiky. Jen namátkou: Jde například o peníze na údržbu a opravy silnic druhé a třetí třídy, kde potřeby jsou veliké. Patří sem i problematika dalšího financování sociálních služeb, formy financování dopravní obslužnosti. Jedná se rovněž o takové otázky jako financování lékařské pohotovostní služby - a mohl bych uvádět další.

Otázkou také je, na základě jakých kritérií byla navržena procenta pro jednotlivé kraje a zda tento přerozdělovací mechanismus je plně objektivní nebo se blíží objektivitě.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP