(9.50 hodin)
(pokračuje Langer)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 60. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Ze 173 přítomných pro návrh 88, proti 72. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.
Tím končím projednávání tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.
Ještě před definitivním závěrem kontrola hlasování. Mezitím se o slovo - věřím, že s procedurálním návrhem - přihlásil pan kolega Exner.
Poslanec Václav Exner: Stala se mi bohužel podobná věc jako před chvílí panu ministru Škromachovi. Po hlasování jsem zjistil, že mi svítí pro, hlasoval jsem ale proti. Mám námitku proti výsledku hlasování.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, s vámi jsou neustále komplikace. Vzpomínám si na včerejší závěr našeho jednání. Prosím, jestli jste podal námitku proti hlasování, abyste mi pomohl se zorientovat, vůči kterému hlasování je námitka vztažena.
Poslanec Václav Exner: Jde o poslední hlasování, které se týkalo zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 15 dnů.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, děkuji. Zazněla námitka zpochybňující výsledek posledního hlasování. Nejprve rozhodneme o námitce a pak na základě výsledku hlasování budeme pokračovat.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 61. Kdo je pro tuto námitku, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Ze 174 přítomných pro 140, proti 1. Návrh byl přijat.
O slovo se přihlásil ještě předseda klubu ODS. Prosím.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, jménem dvou poslaneckých klubů vetujeme zkrácení lhůty na 15 dnů.
Místopředseda PSP Ivan Langer: A je to. K hlasování máme tedy pouze návrh zkrácení lhůty na 30 dnů. Výborně. Kdyby to veto přišlo dřív, nemusel by pan Exner chodit k řečništi.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 62. Kdo je pro návrh na zkrácení lhůty k projednávání na 30 dnů? Kdo je proti?
Ze 175 přítomných pro návrh 127, proti 36. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.
Tentokrát již definitivně končím první čtení tohoto vládního návrhu.
Zahajuji projednávání bodu
33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb.,
o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům
a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní),
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 747/ - prvé čtení
Z pověření vlády tento návrh uvede ministr financí Bohuslav Sobotka.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, předmětem tohoto jednání je nyní vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, sněmovní tisk 747. Tento návrh je předkládán opakovaně poté, co jej v listopadu 2003 v rámci třetího čtení Poslanecká sněmovna zamítla.
Vládní návrh novely byl zpracován v souladu se schváleným věcným záměrem, který vláda schválila v roce 2004. Musím také konstatovat, že předložením této novely vláda naplňuje bod 4/3 svého programového prohlášení.
Přijetí předloženého návrhu novely umožní, aby kraje financovaly většinu vynakládaných výdajů plynoucích z převedených kompetencí z daňových příjmů. Jistě jsme si všichni vědomi toho - a při loňském projednávání již tato slova zazněla - že není možné donekonečna uplatňovat přístup, kdy kraje financují převahu svých výdajů dotacemi poskytovanými ze státního rozpočtu. Tuto skutečnost nemůže napravit ani snaha o to, aby dotace poskytované krajům byly co nejméně účelové a kraje tak mohly uplatňovat svou samostatnou působnost v co možná nejširším měřítku. Přiznejme si, že současná situace v oblasti financování je pro kraje coby vyšší územní samosprávné celky v celém systému veřejné správy poněkud degradující.
Předložený vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní vychází ze shodných principů, na kterých byl postaven zákon, který nakonec Poslanecká sněmovna neschválila. To znamená, že zamýšlená změna rozpočtového určení daní se týká pouze krajů. Jednotlivé podíly krajů na sdílených daních jsou odvozeny od objemu převáděných výdajů na výkon činností, které byly na kraje převedeny v rámci druhé fáze reformy územní veřejné správy zejména ze zrušených okresních úřadů, ale také z dalších ústředních orgánů.
Nově se navrhují k převodu do daňových příjmů krajů další výdaje z kapitoly Ministerstva školství, a to prostředky na osobní výdaje pro krajské školství z kapitoly ministerstva, rovněž také z kapitoly Ministerstva dopravy. Naopak součástí převodu nejsou prostředky na sociální služby. Ty budou i nadále krajům uvolňovány v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů, dokud nebude schválen způsob poskytování prostředků na sociální služby v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách.
Kraje už v roce 2004 financují prostřednictvím dotací z kapitoly VPS výdaje na činnosti převedené v rámci druhé fáze reformy územní veřejné správy a další výdaje jak investičního, tak neinvestičního charakteru, které do roku 2003 financovaly jednotlivé resorty, např. obnovu venkova, drobné vodohospodářské a ekologické akce. Mnohé z těchto výdajových titulů jsou určeny jako dotační tituly i pro obce.
Celkem se navrhuje navýšit daňové příjmy krajů cca o 56 miliard; je to objem, který zahrnuje valorizaci výdajů ve výši 2,8 %. Tento nárůst odpovídá průměrné míře inflace pro rok 2005 predikované v době přípravy návrhu zákona. Míra valorizace byla do návrhu novely zákona zapracována proto, že většina výdajových titulů, které jsou převáděny do daňových příjmů krajů, se nacházela v úrovni roku 2003.
Převáděnému objemu výdajů odpovídá zvýšení procenta na sdílených daních pro kraje ze stávajících 3,1 % na cca 15,6 %. Jako základna pro propočet byla zvolena predikce daňových příjmů pro rok 2005.
Výdaje na činnosti převedené na kraje v rámci druhé fáze reformy územní veřejné správy jsou mezi jednotlivé kraje přerozděleny dle jejich skutečného rozložení. Pro ostatní výdajové tituly byly použity vícekriteriální ukazatele.
Navrhovaná změna rozpočtového určení daní si vyžádá i celou řadu změn dalších zákonů, které jsou nutnou podmínkou pro fungování systému rozdělení daní pro kraje. Proto jsou součástí předloženého vládního návrhu i návrhy na změny dalších právních předpisů.
Jedná se o návrh, který nepochybně bude podléhat poměrně široké diskusi na půdě Poslanecké sněmovny. Jako zástupce předkladatele bych nechtěl omezovat nějakým způsobem prostor pro tuto debatu.
***