(16.30 hodin)
Poslanec Zdeněk Jičínský: Moje vystoupení se chýlí ke konci. Chci jenom říci, že podíváte-li se na článek 62 a na ty jednotlivé pravomoci, které prezident může bez kontrasignace vykonávat, a na to jejich stručné znění, pak mi asi dáte za pravdu, že se za stanovení jeho pravomoci jmenovat předsedu a místopředsedu Ústavního soudu - podobně to platí i o Nejvyšším soudě a Nejvyšším správním soudě - nehodí, aby tam byla další věta "podrobnosti stanoví zákon". Proto dám v podrobné rozpravě návrh na to, aby toto ustanovení bylo zachováno v podobě původního znění ústavy, čili dám pozměňovací návrh k tomuto textu, který ústavněprávní výbor předložil.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci profesoru Zdeňku Jičínskému. Budeme pokračovat v obecné rozpravě vystoupením pana kolegy Davida Šeicha. Do obecné rozpravy nemám další přihlášku v písemné podobě. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, vážená velmi nepatrná části vlády, která k otázkám ústavnosti necítí potřebu v této takzvané komplexní změně ústavy nějakým způsobem profilovat vládní postoj, vážení kolegové, vážené kolegyně. Dovoluji si upozornit na určitý rozpor, který v důvodové zprávě označuje tuto novelu za komplexní návrh změny ústavy.
Já myslím, že česká ústava má dostatečně dlouhou historii své existence, prokázala své pozitivní stránky, prokázala také své slabiny. Určitě takové záležitosti jako imunita zákonodárců, technické záležitosti jmenování do různých funkcí či schvalování přeletu letadel nad územím České republiky jsou témata závažná. Ale rozhodně se nejedná o zásadní, komplexní vizi řešení české ústavnosti.
Především vláda sama stáhla návrh na přímou volbu prezidenta. Je zřejmé, že občané České republiky si přímou volbu prezidenta přejí. Většina stran vládní koalice takovouto přímou volbu ve svém programu měla, a vláda dosud nemá odvahu - protože ví, že nemá také sílu - takovouto změnu prosadit.
Co považuji za nejzávažnější, je, že vláda se v tomto takzvaném komplexním návrhu změny ústavy vůbec neměla sílu a ambici zabývat volebním systémem, který považuji za zásadní problém této země. Já myslím, že i vláda sama - která už podruhé je výrazně v barvách sociální demokracie - měla možnost potvrdit slabost svého mandátu. Od roku 1996 v této zemi není vláda, která by dokázala prosazovat zásadní věci, na které občané čekají, jako je reforma důchodového systému, reforma zdravotního systému, jako jsou záležitosti jasného směřování České republiky na dlouhá desetiletí dopředu v zahraničněpolitické oblasti. Žádná vláda od roku 1996 neměla jinou ambici než udržení kompromisu, aby udržela své funkční období. Jsou to vlády kompromisu, vlády látání záplat, vlády udržovací, bez silného mandátu, o který by se mohly opřít. Já myslím, že odpovědí je většinový volební systém. To je můj názor.
Někteří kolegové v této sněmovně nesdílejí tento postoj většinového volebního systému. Je možné diskutovat samozřejmě i o tom, že může být nějaká kompromisní varianta, posílení minimálně většinových prvků ve volebním systému. Ale rozhodně si myslím a očekával bych, že takovouto vizi vláda v komplexním návrhu ústavy předloží - vizi, jak v České republice vytvořit pevnou vládu s jasným mandátem, nejen vládu látající záplaty a vládu věčných kompromisů, bez jakéhokoliv mandátu prosadit něco zásadního. Otázka zní, zdali vláda má opravdu ambici předložit komplexní novelu ústavy, která se bude podílet na těch zásadních problémech, které občané vidí - novináři takovéto problémy označují za krizi vládnutí a já si myslím, že občané této země chtějí, aby vláda předložila jasnou vizi, jak v České republice se budou tvořit silné vlády. Takže jestli bude mít vláda opravdu někdy ambici předložit komplexní návrh změny ústavy a řešit skutečné problémy české ústavnosti, aby v této zemi nějaká silná vláda jednou také vznikla. Chtěl bych, aby pan ministr spravedlnosti a kolega místopředseda vlády řekl, zdali takovouto vizi, opravdu zásadnější, k problémům české ústavnosti někdy tato vláda předloží.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šeichovi. Nyní vystoupí zpravodaj Zdeněk Koudelka, potom místopředseda sněmovny Vojtěch Filip.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dovolím si reagovat na slova předřečníka, a to ve dvou bodech. Zmínil se za prvé o volebním systému. Nevím, kde vyčetl, kde byl a kde získal informaci, že vláda chce měnit volební systém. Změna volebního systému není na programu ani této vlády, ani vlády předešlé. Jestliže se mu volební systém nelíbí, je to možné, ale v podstatě říká, že se mu nelíbí volební systém, který byl tady zaveden ještě tehdy většinovou vládou Václava Klause. Protože jak volby do Senátu, tak volby do Poslanecké sněmovny byly upraveny zákony, které byly přijaty v první polovině devadesátých let. Pokud to neví, tak tehdy byla nejsilnější stranou ODS. Ale je pravda, že už to je dlouhá minulost, a je také pravda, že tehdy na tom naše republika byla špatně.
Co se týká druhé věci - přímé volby prezidenta. Zase nevím, kde kolega Šeich čerpal své informace. Vláda nestáhla, a ani vládní strany neustoupily ze svých návrhů na přímou volbu prezidenta. Pouze v odborných orgánech Poslanecké sněmovny k tomu zřízených, a to shodně jak v ústavněprávním výboru, tak v komisi pro ústavu, došlo k dohodě, že tato novela ústavy má zahrnovat body, na kterých je velká, řekl bych téměř stoprocentní shoda, a musím říci, že v ústavněprávním výboru pro tento komplexní pozměňovací návrh nové ústavy hlasovali myslím všichni členové, nebo téměř všichni členové, takže míra shody je velká, a že se otázka přímé volby prezidenta republiky vyčlení do samostatné novely ústavy, na které se musí ještě pracovat, protože na ní shoda není. Já sám jsem zastáncem přímé volby prezidenta a podepisoval jsem i návrhy na změnu systému volby prezidenta v době, kdy to ještě nebylo populární, například v době, kdy to ODS odmítala.
Samozřejmě, že všechny strany iniciovaly tyto návrhy v období, kdy prezident republiky nebyl volen a v opakovaných volbách mohl vzniknout dojem, že snad nikdy ani prezidenta nezvolíme. V okamžiku, kdy prezident republiky v minulém roce zvolen byl, politický tlak a politická poptávka po přímé volbě prezidenta rapidně klesla.
Je tady zásadní rozpor mezi stranami vládní koalice, které chtějí přijmout volbu prezidenta klasickým dvoukolovým systémem, a Občanskou demokratickou stranou, která chce přímou volbu prezidenta takzvaným francouzským systém, to znamená, že by do druhého kola postupovalo více než pouze dva nejúspěšnější kandidáti. Je ovšem pravda, že podle tohoto systému se prezident nevolí ani ve Francii, byť se to tak jmenuje. Volí se tak pouze poslanci jedné z komor francouzského parlamentu - Národního shromáždění.
Takže vláda v ničem necouvla a je možné, a já věřím, že dojde k tomu, že příští prezident republiky už bude volen přímou volbou a že tato Poslanecká sněmovna nakonec dojde ke kompromisu i v otázce volby prezidenta. A samozřejmě nejen vláda, ale i ODS musí být vtažena do tohoto kompromisu, protože mimo jiné ODS je velmi relevantní stranou v Senátu, a jestli někde přímá volba prezidenta má odpůrce, tak je to především mezi našimi kolegy senátory, kteří pochopitelně se nechtějí vzdát jedné ze své poměrně významné pravomoci v politickém životě. Vláda neustoupila a neustupuje a bude hledat, a věřím že najde, kompromis s ODS, a jestliže se tady debatuje o přímé volbě prezidenta a zapomíná se na to, že je pro to potřeba 120 hlasů - kvalifikovaná většina - a hovoří se jen o tom, jestli je vláda silná, nebo není silná, jestli má 101 poslanců, nebo nemá 101 poslanců, tak to spíše patří do novin než do Poslanecké sněmovny. Je to ideologická diskuse, ale jsem rád, že na tuto úroveň nízké diskuse nesklouzl ústavněprávní výbor.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Koudelkovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Šeich, potom vystoupí místopředseda sněmovny Vojtěch Filip, poté pan poslanec Miroslav Beneš.
***