Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(16.10 hodin)

Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi načíst drobný pozměňovací návrh, který se týká paragrafu 19. Ten zní: V § 19a odst. 1 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova: "státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství může být také dočasně přidělen k jinému orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky na dobu nejméně tří let." (Posl. Šeich se přeřekl. V písemném podkladu měl uvedeno "na dobu nejdéle tří let". Poslanecká sněmovna s jeho návrhem na změnu slova "nejméně" za slovo "nejdéle" vyhověla na své 36. schůzi - viz stenoprotokol č. 35.)

Dovolte mi, abych zdůvodnil tento pozměňovací návrh. Tento návrh se týká toho, aby do organizace, ve které má Česká republika v rámci Eurojustu právo se účastnit, byli navrhováni zástupci z mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství, a ono by tak asi z logiky bylo činěno, ale aby to bylo stanoveno přesně a nebyly do těchto orgánů, do kterých má Česká republika právo své zástupce jmenovat, aby tam nebyli například jmenováni lidé z okresního státního zastupitelství nebo něco takového, což by se asi prakticky nestalo, ale lépe takovouto situaci ošetřit.

Pokud by byl v orgánech, do kterých České republika má právo navrhovat své zástupce, a tito zástupci tu musí činit poměrně závažná rozhodnutí také jménem českého státu, tak by bylo dobré, aby tito lidé měli alespoň přístup ke všem spisům databází týkajících se právní pomoci ve věcech trestních, aby měli přímý kontakt se všemi státními zástupci v České republice a nejen s nějakou omezenou skupinou státních zástupců, aby měli možnost přímo spolupracovat s policejním prezidentem České republiky, možnost koordinovat a provádět žádosti o právní pomoc České republice, měli možnost žádat příslušné státní zástupce o odstranění průtahů při vyřizování žádostí o právní pomoc, měli možnost požádat nejbližší vyšší státní zastupitelství o vykonání dohledu nad postupem atd., aby měli přímý kontakt také s Ministerstvem spravedlnosti.

Domnívám se, že toto by byl logický návrh, který doufám, že i kolegové z ústavněprávního výboru a kolegové, kteří měli možnost se tímto návrhem zabývat, podpoří.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šeichovi. A vzhledem k tomu, že nikdo další nemá zájem v podrobné rozpravě vystoupit, podrobnou rozpravu končím a končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministru Němcovi, paní zpravodajce Parkanové.

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je

Návrh odůvodní pan ministr Bureš.

Ministr a předseda Legislativní rady vlády ČR Jaroslav Bureš Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, projednává-li Parlament návrh změn základního zákona tohoto státu, tedy ústavy, je to věc vážná, a proto mi dovolte alespoň velmi stručnou rekapitulaci, která připomene, za jakých okolností předchozí vláda tento návrh předkládala a co následovalo.

Tento návrh byl předložen 10. června 2003 a Poslanecká sněmovna jej schválila v prvním čtení a propustila do druhého čtení 5. května tohoto roku. Je zcela zřetelné, že i předchozí vláda si byla vědoma toho, že ve Sněmovně pracuje tzv. dočasná komise pro ústavu, a se zřetelem k tomu předložila tento návrh v podstatě jako příspěvek k širší diskusi o budoucí možné podobě novely ústavy.

Máte před sebou tzv. komplexní pozměňovací návrh ústavněprávního výboru, který, nemýlím-li se, bezezbytku kopíruje i usnesení tzv. dočasné komise pro ústavu, které je výrazem možné shody ústavní většiny, které lze dosáhnout v Poslanecké sněmovně v otázkách, jež by mohly být předmětem novelizace ústavy.

Dovolte mi tedy, abych ve vazbě na to, oč usilovala vláda ve svém původním návrhu a jak se má ve vztahu k tomu předestřené usnesení ústavněprávního výboru, přehledně zrekapituloval, jaká byla podstata toho původního návrhu.

Vláda sledovala rozšířit důvody zániku mandátu poslance a senátora. Sledovala vyloučit, aby poslance, senátora nebo soudce Ústavního soudu nebylo možno trestně stíhat po skončení funkce v případě, kdy komora odepřela souhlas. Sledovala také rozšířit okruh těch zákonů, k jejichž přijetí je třeba, aby byly schváleny oběma komorami, a také stanovit, že by prezident republiky - a to je patrně klíčový bod, kde se rozchází původní záměr vládního návrhu a usnesení ústavněprávního výboru - byl volen lidem v přímých volbách, a upravit principy této volby. Vláda také sledovala záměr zúžit povinnost informovat obě komory Parlamentu o účasti ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky, sledovala zpřesnit nekontrasignované pravomoci prezidenta republiky a přesunout jeho pravomoci jmenovat guvernéra, viceguvernéra a další členy Bankovní rady České národní banky do tzv. kontrasignovaných pravomocí. Sledovala také, a to převážně z praktických důvodů, rozšířit pravomoci předsedy vlády a Poslanecké sněmovny pro případ, kdy úřad prezidenta není obsazen, popř. nemůže-li prezident z vážných důvodů úřad zastávat. A konečně také sledovala zpřesnění působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu a Bankovní rady.

Nemá asi smysl, abych do detailů porovnával tento vládní návrh s výsledky projednávání novely v ústavněprávním výboru, a řeknu snad jedinou věc. Podle mých informací komise pro ústavu nezahrnula do svého usnesení úpravu, která by se týkala přímé volby prezidenta, nikoliv snad proto, že tu není shoda na takovém způsobu volby prezidenta republiky, ale že se nepodařilo prozatím dosáhnout shody v postupech při této volbě - jednoduše v technologii, jakou by měl být lidem prezident republiky přímo volen.

Za této situace nemohu než konstatovat, že v tuto chvíli je jedinou reálnou možnou shodou, která je zřetelně čitelná, shoda na té novele ústavy, kterou předestřel ústavněprávní výbor v podobě svého usnesení, a s tímto konstatováním odstupuji od mikrofonu v rámci druhého čtení a děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře, za úvodní slovo. Usnesení rozpočtového výboru nám bylo rozdáno jako tisk 349/1 a 349/2. Návrh jsme přikázali v prvém čtení ústavněprávnímu výboru a projednala ho dočasná komise, jak už pan ministr konstatoval.

Já bych poprosil pana poslance Zdeňka Koudelku, aby se jako společný zpravodaj těchto dvou sněmovních orgánů ujal slova a usnesení, která máme jako zmíněné sněmovní tisky, odůvodnil.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Děkuji, vážený pane předsedající. Předmětný návrh ústavního zákona projednal ústavněprávní výbor, nikoliv rozpočtový, jak jste uvedl. Kdyby se tak stalo, tak by mi to připadalo, jako kdyby ďábel sáhl na ústavu.

Nicméně ústavněprávní výbor vyšel z materiálu, který projednala dočasná komise pro ústavu, a přijal komplexní pozměňovací návrh, který potom v podrobné rozpravě navrhnu, aby byl předmětem dalšího projednávání, a doporučil, aby vládní návrh ve znění toho komplexního pozměňovacího návrhu byl přijat.

Děkuji.

***