(14.40 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nemám žádnou další písemnou přihlášku do obecné rozpravy. Proto se ptám, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo, tak rozpravu končím. Předpokládám, že pan ministr bude reagovat na to, co v rozpravě zaznělo.
Ministr obrany ČR Karel Kühnl Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové. Možná vás překvapí, ale myslím, že s leckterým ze zdvižených prstů pana kolegy Nečase lze souhlasit. Také já bych si jako ministr obrany přál, aby stabilita přístupu vlády k otázce obrany byla o stupínek větší, protože finanční plánování v oblasti obrany není plánování ze dne na den a nemůže být. Ale nedomnívám se, že branný zákon jako takový v té podobě, jak je navrhován, s touto otázkou nějak zvlášť souvisí. To je otázka, která se neprojeví nijak zásadně na financích, a naopak finance se neprojeví nijak zásadně na této otázce.
Chtěl bych jenom doplnit jednu malou poznámku k oné neustále opakované tezi o megalomanských projektech, zejména v oblasti letectva. Jenom malý příklad: Jsou malé členské země NATO, které se nechaly analytiky, zdůrazňuji, nikoliv vojáky, přesvědčit, že nemají mít vlastní letadla k vlastní obraně, že to bude zajišťovat někdo jiný. Jsou to baltské země. Stalo se tak ve dvou tříměsíčních turnusech a k tomu třetímu se už nikdo nepřihlásil.
Já bych velmi nerad, aby Česká republika jednou byla konfrontována se situací, že nemá vlastní letecké síly a nemá, kdo by tento nedostatek nahradil.
Jiná otázka je - a to bylo samozřejmě předmětem dlouhých diskusí - jaká konkrétní letadla. O tom je ale v této chvíli rozhodnuto.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Chce ještě zpravodaj reagovat na to, co zaznělo? Pokud ne, vrátíme se ze sloučené obecné rozpravy zpět k přerušenému projednávání sněmovního tisku 682 (bod 2). Pokud si to dobře vybavuji, tak v rozpravě nezazněl žádný návrh k vrácení nebo novému projednávání do výborů. Znamená to, že můžeme přikročit k rozpravě podrobné.
Do podrobné rozpravy tady mám písemné přihlášky. Nejdříve bych dal slovo paní poslankyni Kateřině Konečné a pak tady mám přihlášku pana poslance Radima Turka a hlásí se i zpravodaj Jan Vidím. Prosím paní poslankyni Konečnou, která má slovo jako první.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi několik připomínek a několik návrhů do podrobné rozpravy k tisku 682.
K § 5 odst. 3 vypustit z odst. 3 část věty, která začíná slovy: a předběžný souhlas s povoláním do služebního poměru vojáka z povolání na dobu do dvou let.
Podle mého názoru je totiž zcela proti smyslu aktivních záloh. Do nich zpravidla vstupují lidé, kteří se chtějí podílet na obraně vlasti, ale z různých důvodů to nechtějí činit jako vojáci z povolání. Možnost armády tuto osobu kdykoliv povolat až na dva roky by pro mnohé mohla existovat existenční zkázu. Takové opatření by dle mého názoru vedlo k tomu, že do aktivních záloh by se hlásilo ještě méně lidí než teď a část stávajících by nepochybně odešla. V podstatě by tedy byla popřena možnost připravovat se na obranu vlasti jinak než alespoň jako potenciální vojáci z povolání. K této zcela zásadní změně zcela cudně mlčí i bohužel důvodová zpráva, zřejmě v obavě, že by si někdo tohoto ustanovení povšiml.
K § 7 písm. c) za slovy "ne dnem dodání písemného odstoupení vojáka od dohody o zařazení do aktivní zálohy krajskému vojenskému veliteli" doplnit: "V případě, že je voják na vojenském cvičení, pak dnem následujícím po dni skončení vojenského cvičení, nebo ...".
Toto si troufám doplnit z důvodu, že se domnívám, že by nemělo být možné odstoupit od smlouvy během vojenské činné služby, což zákon nikde neřeší. Teoreticky by totiž mohl voják v aktivní záloze ukončit ze dne na den výkon branné povinnosti, i kdyby se zrovna nacházel na cvičení. Vhodnější by zřejmě bylo, aby toto bylo možné po skončení cvičení, tak jak to navrhuji.
Dále v § 15 odst. 2 písm. d) doplnit po slově "následujícím" slovo "měsíc po dni jeho svémocného vzdálení".
Protože tam je dneska pouze lhůta jednoho dne, připadá mi tato lhůta velmi krátká. Těžko si v době mimořádné služby můžeme totiž představit, že se voják vzdálí a přestává být vojákem v činné službě. Tento stav by naopak nahrával zběhům a byl by pro ně relativně výhodný.
Dále k § 26 bod a) doplnit za text "vyřazení z aktivní zálohy" slova "pokud podléhají branné povinnosti".
Pokud toto neuděláme, je opatření navrhované v § 26 zcela nesystémové, protože je u některých kategoriích předpokládáno, že jsou v povinné záloze, pouze pokud podléhají branné povinnosti, a u jiných nikoli. Teoreticky je tak voják vyřazený z aktivní zálohy v povinné záloze do konce života, zatímco bývalý voják z povolání pouze do 60 let.
A konečně v § 32 v odst. 2 za "vojenská knížka obsahuje fotografii, jméno nebo jména a příjmení" doplnit "akademický titul, rodné číslo". To samé v § 4, to znamená: "povolávací rozkaz obsahuje důvod povolání, jméno nebo jména a příjmení, akademický titul".
Nevidím důvod, proč by vojenské doklady neměly i nadále obsahovat také akademické tituly.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla paní poslankyně Kateřina Konečná. A nyní žádám pana poslance Radima Turka, pak se o slovo přihlásil pan poslanec Jan Vidím. Ale nyní hovoří pan poslanec Radim Turek.
Poslanec Radim Turek: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych přednesl pozměňující návrh k tisku 682 - branný zákon.
Za § 5 se vkládá nový § 6, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zní:
§ 6 - Odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání.
Odst. 1. Voják v záloze může odmítnout vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání
a) do 15 dnů ode dne předání rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydaného při odvodním řízení,
b) do 15 dnů ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
Odst. 2. Odůvodněné prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby se podává písemně příslušnému krajskému vojenskému velitelství. V prohlášení se uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu vojáka.
Odst. 3. Krajské vojenské velitelství předá odůvodněné prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby do 10 dnů od jeho podání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého pobytu vojáka v záloze.
Odst. 4. Voják v záloze, který odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá pracovní povinnosti podle zvláštního právního předpisu. - Poznámka pod čarou č. 4 v tuto chvíli. A ta zní: Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Následující paragrafy se přeznačí včetně odkazu na ně. To znamená za druhé - v § 6 po přečíslování § 7 se doplňuje písm. e), které zní:
e) vojákovi v záloze, který odmítl vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání.
Tento pozměňující návrh je v souladu s ústavou, se základními lidskými právy. Proto jsme po podrobné rozpravě ve výboru pro obranu a bezpečnost v souladu s legislativou Poslanecké sněmovny a Ministerstva obrany připravili právě návrh zákona, který by ve vypjatých situacích, jako je ohrožení státu a válečný stav, umožňoval některým občanům odmítnout v souladu s ústavou vojenskou službu.
***