(15.30 hodin)
(pokračuje Gongol)
V tomto případě to šlo tak daleko, že stát pověřil vypracováním realizační dohody firmu, která ji měla realizovat. Domníváte se, že je to normální? Samozřejmě že by byla hloupá, kdyby toho nevyužila ve svůj prospěch a v neprospěch České republiky. A světe, div se! Ona hloupá nebyla a ten černý Petr zůstal v rukou státu. Asi se ptáte stejně jako já, co bylo důvodem pro takovýto postup vlády. Zastánci oprávněnosti uzavření této dohody tvrdí, že jediným důvodem byla snaha urychleně pomoci Moravskoslezskému kraji v řešení nezaměstnanosti. Ano, tomu bych rozuměl a dokonce této snaze fandím i dnes. Ale zde přesně sedí ono rčení, že cesta do pekel je dlážděna dobrými skutky. Neboť smlouva byla stejně vypovězena a navíc to stálo stát 626 milionů korun, a nic se samozřejmě neurychlilo.
Co však je ještě horší, je to, že pravou příčinou tohoto spěchu nebyl ten oficiálně proklamovaný cíl urychlení výstavby, ale cíl ryze politický. Všichni voliči viděli prostřednictvím televizního přenosu, jak se poklepem na základní kámen dálnice D47 plní slib vlády pomoci Moravskoslezskému kraji a její programové prohlášení. Z tak závažné události jako je výstavba dálnice a řešení nezaměstnanosti, se samozřejmě v tomto případě stalo politikum. V tomto směru navíc, když firma vzešla z výběrového řízení, Mott MacDonald, která uzavřela smlouvu na přípravu realizační dohody na částku 60 milionů korun a měla jiný názor a tento úkol nesplnila, našlo se řešení, že si to sama připraví firma Housing and Construction. Politické zadání převládlo nad zdravým rozumem a zodpovědným přístupem a racionálními zájmy státu.
Je proto zcela samozřejmé, že podmínky obsažené ve smlouvě jsou pro Českou republiku nevýhodné a většinu rizik nese stát. Přestože konzultační firma informovala pana ministra Schlinga o nevýhodnosti smlouvy pro Českou republiku, politický cíl zvítězil nad zdravým rozumem a pan ministr z příkazu vlády smlouvu těsně před demisí vlády podepsal. Tím si lze také vysvětlit i to, že firma Mott MacDonald dostala celou nasmlouvanou odměnu, i když zadání nesplnila. Zřejmě nebylo vhodné - to je můj názor - vyvolávat v tomto případě rozepře a mediálně je zveřejňovat. I když podepsání smlouvy těsně před demisí vlády není v rozporu s právem, považuji to minimálně vzhledem k celkovému objemu smlouvy - určitě přes sto miliard korun - za neetické. Proto považuji kroky nového ministra dopravy pana Šimonovského, který po svém nástupu začal tuto smlouvu zkoumat, zřejmě i proto, že byla uzavřena těsně před demisí, za zcela logické. Koneckonců to se děje i dnes třeba na Ministerstvu zdravotnictví, a přitom se jedná o ministry téže politické strany.
Jsem rád, že komise došla ke shodným závěrům na obě položené otázky zadané nám Poslaneckou sněmovnou. Říkám, že k jednoznačnému názoru, protože jestli jste si všimli, tak i oponentní zpráva potvrdila odpovědi na dané otázky stejně jako tato komise.
V této sněmovně nebývá zvykem od opozičního poslance chválit vládu za její uskutečněné kroky. Ono totiž těch důvodů se asi mnoho nenaskýtá, a když jsou, tak se o nich jaksi nehovoří. Dovolte mi proto, abych tuto zvyklost porušil a veřejně zde této vládě poděkoval, že našla vůli tuto nevýhodnou smlouvu pro stát vypovědět, zvláště poté, co se minula účinkem snaha vlády tuto smlouvu doprecizovat a zrovnoměrnit případná rizika pro obě strany realizační dohody. To však Housing and Construction neprovedla a musela očekávat zrušení smlouvy.
Očekávám, že vláda učiní vše pro to, aby splnila i slib, že D47 bude postavena v plánovaném termínu. Moravskoslezský kraj to očekává a ministr Šimonovský by měl přesvědčit, že si mou pochvalu zaslouží. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo ministr dopravy pan Milan Šimonovský.
Ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, myslím si, že obě zprávy, které zazněly, i vystoupení samostatného člena vyšetřovací komise potvrdily, že vláda skutečně přes všechna úskalí, která ji čekala, rozhodla správně. To pochopení sice přichází po určité časové prodlevě, ale přesto to určitě těší, protože té práce bylo mimořádně mnoho a celý rok první na ministerstvu se tomu polovina ministerstva věnovala.
Ale to není důvod mého vystoupení, protože jste všichni slyšeli, že celý tento pilotní projekt, kdy si Česká republika vyzkoušela, co to je, připravit náročný projekt ve spolupráci veřejného sektoru a privátního sektoru, že to není jen o politické vůli nebo odhodlání jednotlivých účastníků, ale je to skutečně o mimořádném nasazení právních a ekonomických týmů poradců, kteří pracují za jasně specifikovaných podmínek a s jasně specifikovaným cílem. O tom se přesvědčujeme nyní při studiu jednotlivých projektů v zemích Evropy, kdy skutečně na některých projektech pracují týmy, které mají přes padesát právníků - poslední případ z Irska.
Tyto zkušenosti, které jsme nabyli a nabýváme dále, chceme využít, protože příprava výstavby infrastruktury v České republice se neobejde v nejbližší době bez účasti soukromého kapitálu a je třeba, abychom tyto zkušenosti využili. Proto jsem se přihlásil, abych deklaroval, že peníze, které jsme uhradili jako prokazatelné náklady projektové společnosti, nebyly peníze, které jsme zaplatili jako nějakou pokutu, jako nějakou sankci, ale byly to peníze za zkušenosti, za smluvní návrhy nebo celý ten smluvní systém, který nezbytně budeme potřebovat při uzavírání dalších smluv v budoucnu.
Chci ubezpečit všechny, že náklady byly řádně auditované firmami, které se profesionálně tímto auditem zabývají, a pouze tyto peníze byly firmě Housing and Construction zaplaceny. To znamená, nebyla to žádná škoda, žádné penále, žádná pokuta, ale byla to úhrada prokazatelných nákladů za práci, kterou odborníci firmy Housing and Construction a dalších firem - Deutsche Bank a dalších - na této smlouvě odpracovali, a ty zkušenosti a smluvní systém máme k dispozici a použijeme ho pro další přípravu výstavby komunikací v České republice.
Dovolte mi, abych se také v několika málo bodech dotkl předložené zprávy. Chci říci, že částka, ke které došli ekonomičtí experti, které oslovila vyšetřovací komise, a ke které došli ekonomičtí experti, které oslovil fond dopravní infrastruktury, se nápadně shoduje. Myslím si, že skutečně reálná částka, která očekává Českou republiku za těch 30 let výstavby včetně ceny peněz, včetně dalších nákladů, které budou souviset s výstavbou, údržbou a opravami za 30 let této komunikace, bude někde okolo 80 miliard korun, ale nebude vyšší, spíše bude nižší, jak už bylo ve zprávě pana předsedy Sýkory sděleno, že již výběrová řízení ukazují, že samotné stavební náklady projektové se daří snižovat.
***