(15.20 hodin)
(pokračuje Říman)

A za třetí. Jak už jsem řekl, jednání se účastnily osoby s žádným nebo jen s velmi nízkým odpovědnostním vztahem ke státu, ale zato tyto osoby měly značný vliv na konečný výsledek jednání. Samozřejmě že tato skutečnost navozuje přímé podezření z možnosti korupčního ovlivňování, ale já musím podotknout, že to se komisi nepodařilo prokázat.

To je, dámy a pánové, ten druhý moment, který považujeme za významný, a proto jsme přistoupili k oponentní zprávě, protože jsme chtěli, aby byl výraznějším způsobem reflektován neprofesionální přístup státní administrativy k negociaci této smlouvy. Považujeme to za významné z hlediska budoucnosti. Měli bychom si z toho vzít poučení, ať již tady bude vláda taková, nebo maková, a nepřipustit podobné selhání v budoucnu.

Co se týče… (Poslanec Říman přestal hovořit a čeká na utišení hovorů ministrů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Můžete pokračovat, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Říman: Já budu pokračovat, pane předsedající, ale prosím vaším prostřednictvím, abyste požádal členy vlády, kteří k mé spokojenosti jsou již přítomni v sále, aby se, pokud možno, vystříhali poznámek v průběhu mého vystoupení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já nemohu jinak, než že mám možná horší možnost je slyšet než vy, protože přece jenom oni vám mluví do zad a já tady mám odposlech, abych vás velmi dobře slyšel. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Martin Říman: Děkuji. Zkusím to dokončit. Já už budu velmi stručný, protože to, co jsem chtěl říci, jsem řekl, tedy zdůraznit ty dvě okolnosti, jak došlo k oné neblahé události.

Nebudu se již vyjadřovat k otázce ceny, tak jak byla zpracována experty, o tom již tady bylo hovořeno, i když je to velmi pozoruhodné a zaznamenáníhodné, a půjdu rovnou k závěru, který si dovolujeme formulovat, včetně návrhu na usnesení Poslanecké sněmovny.

My, stejně tak jako můj předřečník nebo zpráva, kterou přednesl můj předřečník, konstatujeme, že smlouva, takzvaná realizační dohoda, která byla uzavřena mezi Českou republikou a firmou Housing and Construction, byla nevýhodná pro Českou republiku.

Za druhé konstatujeme, že rozhodnutí o zadání této zakázky jednomu zájemci stejně jako uzavření realizační dohody nebylo založeno prokazatelně na odborných argumentech, ale šlo o politické rozhodnutí.

Za třetí konstatujeme, že jednání o smlouvě s firmou Housing and Construction bylo ze strany státu vedeno neprofesionálně, bez patřičné dokumentace a byla ignorována odborná stanoviska a doporučení.

Za čtvrté konstatujeme, že usnesení vlády o ukončení této smlouvy dne 7. dubna roku 2003 bylo pro Českou republiku nejvýhodnějším řešením.

Za páté konstatujeme, že vláda svým neodborným a nezodpovědným postupem připravila daňové poplatníky nejméně o 626 mil. korun, které musela vyplatit firmě Housing and Construction.

A této souvislosti navrhujeme i usnesení Poslanecké sněmovny ve dvou bodech:

1. Poslanecká sněmovna projednala zprávu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro objasnění skutečností v souvislosti s uzavřením a vypovězením smlouvy mezi Českou republikou a firmou Housing and Construction na výstavbu dálnice D47, včetně oponentní zprávy menšiny členů vyšetřovací komise.

2. Poslanecká sněmovna konstatuje, že v důsledku neodborného a nekvalitního rozhodnutí vlády ve věci výstavby dálnice D47 v letech 2001 až 2002 byla Česká republika poškozena o minimálně 626 milionů korun.

Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Martinu Římanovi za přednesení oponentní zprávy. A nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které mám jednu přihlášku, a to poslance Jaroslava Gongola. Jinou písemnou přihlášku nemám. Vidím přihlášku pana předsedy vyšetřovací komise, pana kolegy Chytky a samozřejmě pana ministra dopravy Milana Šimonovského. S přednostním právem musím udělit… (Ministr Šimonovský se gestikulací vzdává přednostního práva na vystoupení.) Netrvá na přednostním právu.

Čili první je přihlášený pan poslanec Jaroslav Gongol, poté pan ministr a ostatní přihlášení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, dámy a pánové. Neodpustím si poznámku, že pozornost sněmovny k těmto závěrům vyšetřovací komise, která by měla dát odpověď na otázku, zda vláda - ta či ona - chtěla promrhat, nebo ušetřit prostředky rovnající se jednoročnímu deficitu státního rozpočtu, je tak malá.

Musím se přiznat, že jako poslanec za Moravskoslezský kraj považuji výstavbu dálnice D47 pro tento těžce postižný region s vysokou nezaměstnaností za prioritní pro částečné řešení nezaměstnanosti v kraji. Proto, a k tomu se přiznávám, jsem se značnou nevůlí přijal rozhodnutí vlády o vypovězení realizační dohody s firmou Housing and Construction.

Informace, ale i názory na tento postup byly značně rozdílné, a proto bylo úkolem dočasné parlamentní komise objasnit skutečnosti, které vedly k uzavření realizační dohody vládou předchozí, ale i k jejímu následnému vypovězení vládou touto, a to za situace, že i mnozí ministři schvalovali její uzavření, ale také i její vypovězení. K tomu jen lakonicky poznamenávám, že se zcela jistě alespoň jednou tito ministři mýlili. Kdy, ať posoudí oni sami.

Komise tedy měla říci, kdy se mýlili. Především se mýlili, když přistoupili k realizaci tak velké zakázky státu bez výběrového řízení. To bylo koneckonců zde již řečeno. Dle mého názoru měl pravdu v tomto případě pan ministr Sobotka, který sice v minulé vládě nebyl, ale v jednom svém vyjádření prohlásil, že je rád, že je členem vlády, která našla odvahu a sílu vypovědět nevýhodnou smlouvu pro Českou republiku s firmou Housing and Construction. Tenkrát jsem se tomu divil, dnes již ne.

V tomto případě se domnívám, že toto rozhodnutí znamenalo daleko větší přínos než všechny finanční reformy pana ministra Sobotky, které tato vláda prosadila ve sněmovně a kterými zatížila především naše chudší občany.

Je možné, a já to odhaduji na skoro sto miliard korun, že jsme tímto vypovězením ušetřili. Navíc by byly tyto prostředky odtekly do ciziny. To podotýkám. Údaj, který vyslovil na komisi odborný znalec profesor doktor Čihák, CSc., který konstatoval, že dle nepřesně a nevýhodně uzavřené smlouvy by firma Housing and Construction mohla požadovat po státu až 274 mld. korun, tato suma mi samozřejmě vyrazila dech. Až po výslechu zástupce firmy Housing and Construction jsem nabyl přesvědčení, že tato firma by z nejasně formulované smlouvy - podotýkám, z nejasně a možná i záměrně nejasně formulované smlouvy - s přispěním některých českých služebníčků hledala všechny cesty, jak toho dosáhnout. Z jeho vystoupení to bylo jednoznačně cítit. Dokonce si dovedu představit, že v tomto případě by to šlo mnohem hladčeji než například u CME nebo Diag Human.

Často slýchávám, že nedokonalé smlouvy jsou výsledkem nezkušenosti právníků, kteří zastupují stát. Není to náhodou trochu jinak? Není to třeba v tom, že se od nich nevyžaduje zodpovědnost za jejich práci? Že maximálně jde o nějaký kárný postih v několika procentech platu či snížení odměn? Není to v tom, že protistrana je ochotna otevřít často štědrou dlaň apod.?

***




Přihlásit/registrovat se do ISP