(14.50 hodin)
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych vám z pověření vlády České republiky představil vládní návrh zákona o inspekci práci.
Kontrola dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů a státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek, které se nacházejí v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, jsou podle dosavadních právních předpisů rozděleny, čímž se tříští kontrolní kapacita, zvyšuje počet kontrol a zužuje odborný rámec kontroly. Základním cílem vládního návrhu zákona o inspekci práce je soustředit v působnosti resortu práce a sociálních věcí do zákonné právní úpravy kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, pracovních předpisů stanovujících pracovní dobu a dobu odpočinku, právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví, právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu.
Obdobně jako tomu už je v novém zákoně o zaměstnanosti, se navrhuje, aby orgány inspekce práce, jimiž mají být Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, kontrolovaly také dodržování kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální nároky zaměstnanců, jakož i dodržování vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce, vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, zákona o platu nebo zákona o cestovních náhradách, jestliže zakládají nároky zaměstnancům.
Dále se navrhuje rozšířit kontrolní působnost orgánů inspekce práce ve vztahu ke stanoveným kontrolovaným subjektům, které jsou uvedeny v ustanovení § 6 odstavec 1, vybavit kontrolní orgány v podmínkách tržní ekonomiky odpovídající působností, jakož i právními povinnostmi. Pokud jde o kontrolované subjekty, půjde, tak jako je tomu podle dosavadních právních předpisů, především o zaměstnavatele, o fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost, které jsou uvedeny v ustanovení § 137 zákoníku práce, a o další fyzické osoby uvedené v tomtéž ustanovení zákoníku práce.
Navržená právní úprava inspekce práce má v právním řádu představovat úpravu procesního charakteru s tím, že hmotněprávní vztahy, to znamená stanovení právní povinnosti, jsou již v právním řádu upraveny, a to především v zákoníku práce a v právních předpisech vydaných k jeho provedení, zejména v právních předpisech k zajištění bezpečnosti práce.
Existující kontrolní působnost úřadů práce ve vztahu k záležitostem zaměstnanosti a záležitostem ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů se bude řídit i napříště dosavadními právními předpisy, to znamená zákonem o zaměstnanosti, a nebude právní úpravou inspekce práce dotčena. Dosavadními právními předpisy, tj. zákonem o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, se bude řídit také státní odbor a dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávaných organizacemi státního odborného dozoru, které jsou v působnosti resortu práce a sociálních věcí.
V souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce o bezpečnosti a ochraně zdraví pracovníků a pracovním prostředí č. 155/1981, kterou je Česká republika vázána, i ustanovení § 4 odstavec 2 písm.) a ustanovení § 5 odstavec 1 písm. k), podobně jako tomu je i v dosavadní právní úpravě, je zakotveno zajištění bezúplatného poradenství zaměstnavatelům a zaměstnancům, pokud jde o ochranu pracovních vztahů a pracovních podmínek.
V návaznosti na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o inspekci práce v průmyslu a obchodě č. 81/1947 a o inspekci práce v zemědělství číslo 129/1989, které nejsou pro Českou republiku závazné, bylo zapracováno v ustanovení § 7 oprávnění orgánů inspekce práce výjimečně přibrat ke kontrole další odborné specialisty, než jsou inspektoři, kteří by jim měli při výkonu kontroly pomáhat, a to při posouzení zvláště specializovaných problémů. Přibraní odborníci specialisté sami však inspektoři, tedy kontrolními orgány inspekce práce, nebudou.
Při přípravě právní úpravy inspekce práce bylo přihlédnuto ke změně zákona o ochraně veřejného zdraví provedené v závěru roku 2003, pokud jde o oprávnění inspektorů, podobně jako je tomu u zaměstnanců vykonávajících státní zdravotní dozor.
V části čtvrté vládního návrhu zákona v ustanoveních § 10 - 34 je promítnuta nová koncepce správního trestání, která se postupně uplatňuje ve všech projednávaných zákonech. Navržené postihy za porušení stanovených právních povinností, které, jak už jsem uvedl, vyplývají z hmotněprávních předpisů, zejména pokuty, které jsou navrženy ve stejné výši jak pro fyzické osoby, tak pro osoby právnické a jsou v relaci s právní úpravou ustanovení § 139 a 140 nového zákona o zaměstnanosti. Výše pokuty, kterou má být možné uložit, je rozdělena podle závažnosti a společenské nebezpečnosti chování vyjádřeného v příslušných podstatách, a to v pásmech až do 200 tisíc korun, až do 300 tisíc korun, až do 400 tisíc korun, až do 500 tisíc korun, ve velmi závažných případech až do jednoho milionu korun a v těch nejzávažnějších případech až do výše dvou milionů korun.
Jsem si vědom toho, že o počtu skutkových podstat lze vést diskusi. Prohlašuji, že k takové diskusi jsem připraven.
V této souvislosti musím, vážené kolegyně a kolegové, rovněž zdůraznit, že ukládání sankcí není hlavním smyslem a účelem vládního návrhu zákona o inspekci práce, je až krajním prostředkem ke zjednání nápravy, nikoliv aktem odvety nebo nástrojem likvidace podnikatelů, zaměstnavatelů. Zastávám názor, že dopředu nelze ani vytyčit premisu, že podnikatelé-zaměstnavatelé porušují povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů, to znamená, že s každou provedenou kontrolou orgány inspekce práce bude automaticky spojen postih spočívající ve vysoké pokutě. V té souvislosti by se dalo dokumentovat i uloženými sankcemi v rámci kontrol např. úřadů práce, které v naprosté většině téměř nikdy nedosáhly maximálních hodnot, spíše se pohybují v hodnotách výrazně nižších.
Zákon o inspekci práce se navrhuje uvést do života bez dalších dodatečných prostředků ze státního rozpočtu a bez dalších pracovních míst. Proto je navrženo, aby oblastní inspektoráty práce byly dislokovány, stejně jako je tomu u dosavadních inspektorátů bezpečnosti práce, to znamená s výjimkou hlavního města Prahy a Středočeského kraje, kdy bude vždy jeden oblastní inspektorát práce vykonávat svou působnosti pro území dvou krajů, což vyplývá z přílohy vládního návrhu zákona o inspekci práce a z ustanovení § 44.
Přechod výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů té části zaměstnanců v úřadech práce, k jejichž pracovním úkolům patří kontrola dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, do oblastních inspektorátů práce se navrhuje koncipovat tak, aby došlo k převedení cca 100 těchto zaměstnanců. Navrhuje se podobné řešení, jako tomu bylo podle článku 170 zákona o změně některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
Pokud jde o tisk 686, kde jsou další zákony, které je nutné novelizovat s přijetím zákona o inspekci práce, dovolím si upozornit jen na některé podstatnější změny, které mají výraznější věcný obsah. Základním přístupem týkajícím se změny zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, který je obsažen v článku 1, je, že napříště má zůstat zachována jen působnost organizací státního odborného dozoru zřízených Ministerstvem práce a sociálních věcí s výjimkou jejich působnosti, pokud jde o určená zařízení v jaderné energetice.
***