(12.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Takže tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost a my můžeme ukončit projednávání bodu 55.
Přejdeme k bodu 56. I tady se zeptám pana poslance Petra Nečase nebo zpravodaje Antonína Sedi, jestli se chtějí ještě vyjádřit k tisku 661. Prosím, pan poslanec Nečas má slovo.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k vystoupení dvou kolegů, kteří vystoupili v rozpravě k tomuto návrhu zákona i k návrhu zákona souvisejícího s přijetím tohoto zákona.
Chtěl bych říci, že pan poslanec Frank kritizoval jak ten vládní návrh zákona, tak poslanecký návrh zákona podle mého názoru neoprávněně. Za prvé, jak vládní návrh zákona, tak poslanecký návrh zákona obsahuje jasné zjednodušení struktury Vojenského zpravodajství a zefektivnění jeho práce a především jasnou transparentnost řízení této složky. Znovu opakuji, pokud bych tady měl popsat současný legislativní stav, jak je řízeno Vojenské zpravodajství a jeho obě složky, tak zjistíme, že pouze z toho popisu plyne velice komplikovaný způsob, jakým je tato zpravodajská služba řízena.
Za druhé, výhodou obou těchto návrhů, jak poslaneckého, tak vládního, je opravdu to, že nepovede k nárůstu výdajů, ale spíše ke snížení výdajů, protože umožňuje spojení zabezpečení obou těchto služeb v celé řadě oblastí, a tím i úsporu nákladů.
Za třetí, některá současná bezpečnostní rizika, jako je mezinárodní terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a raketových technologií, jako je vůbec celkový proces globalizace, prostupnosti hranic apod., vyžadují vyšší nároky na efektivitu zpravodajského systému a nezbytně vedou k většímu a většímu propojování rozvědných a kontrarozvědných úloh našich zpravodajských služeb, ale nejen našich, je to celosvětový trend.
Pan poslanec Turek tady vystoupil také s kritikou. Musím říci, že drtivou většinu toho, co řekl, bych podepsal, protože samozřejmě bych také velmi přivítal to, kdybychom jako první krok systémově řešili náhradu zákona 153/94 Sb., tzn. kompletního nového zákona o zpravodajských službách, a teprve pak řešili jednotlivé specializované zákony k jednotlivým zpravodajským službám, které by byly tímto zákonem o zpravodajských službách definovány. Nicméně skutečností - a to je třeba si říci velmi otevřeně - je, že na podobě nového zpravodajského systému neexistuje politická shoda, neexistuje ani ve vládě na základě odborných diskusí, ani dokonce stranicky, pokud jsem dobře informován. Dokonce i uvnitř jedné nejmenované vládní strany není úplně jasno např. o postavení BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace, a neexistuje tudíž ani shoda s opozicí, naprosto nezbytně. Takže jak bychom my oba, jak pan poslanec Turek, tak já a zřejmě i drtivá většina kolegů, kteří se tímto problémem zabývají, přivítali kompletní novelu celého systému našich zpravodajských služeb, tak je třeba konstatovat, že nemůže být předložena, protože není dostatečně prodiskutována a protože není politická shoda. Pojďme tedy společně zkusit upravit aspoň ty věci, na kterých ta politická shoda je. Já myslím, že jak ten vládní návrh, tak návrh opozičních poslanců kráčejí stejným směrem a umožní aspoň v jedné dílčí oblasti této shody dosáhnout a tuto věc upravit.
Zrovna tak nesouhlasím s tím, že se jedná o pouhé kosmetické změny. Já jsem tady v reakci na pana poslance Franka popsal, že to vůbec kosmetické změny nejsou, že je to jasné ztransparentnění, zjednodušení systému řízení Vojenského zpravodajství, že obsahuje - byť dílčí - prvek posílení parlamentní kontroly např. tím, že je rozšířena i na rozvědnou činnost Vojenského zpravodajství, že je parlament zahrnut do projednávání jmenování ředitele Vojenského zpravodajství apod.
Co se týče parlamentní kontroly, jednoznačně souhlasím s panem poslancem Turkem, že ten systém se musí změnit. Nemá-li být parlamentní kontrola nadále pouhou hrou na kontrolu zpravodajských služeb, musí dojít ke změně. Ale opět, neexistuje širší politická shoda o tom, jak by tato kontrola měla vypadat. Bezesporu existují různé modely ve světě, ve vyspělých demokraciích, jak vypadá parlamentní kontrola zpravodajských služeb, a my se budeme muset k nějakému modelu postupně diskusí dopracovat - zda to bude model jednostupňový, nebo model dvoustupňový.
Většina kolegů poslanců, kteří pracují v kontrolních orgánech zpravodajských služeb, by si přála, aby i oni mohli v rámci svých kompetencí a v rámci nové legislativní úpravy chodit přímo třeba i do živých svazků zpravodajských služeb. Osobně patřím mezi ty, kteří radí k velké opatrnosti v této věci. Já bych nerad viděl aktivní politiky v tom, jak se nimrají ve zpravodajských svazcích, z celé řady důvodů, mimo jiné z důvodu bezpečnosti státu. Takže například já jsem zastáncem dvoustupňového systému kontroly, ale znovu opakuji - i uvnitř jednotlivých politických stran najdeme zastánce obou těchto typů, takže neexistuje širší politická shoda nad tím, jak by tato hlubší parlamentní kontrola měla být uskutečněna.
Takže je to výzva pro nás pro všechny, abychom v rámci celkové restrukturalizace a reformy našeho zpravodajského systému tyto věci prodiskutovali a dospěli k co nejširší politické shodě, abychom vystavěli systém, který bude kvalitní, efektivní, bude výhodný pro daňové poplatníky, udělá z České republiky kvalitního a respektovaného spojence, a především to bude systém, který tady bude fungovat pokud možno po desítky let a nebude podléhat žádným politickým výkyvům, nebude závislý na tom, jaká momentálně vládní konstelace je u moci, kdo konkrétně je ministrem toho nebo onoho, jaká politická strana je v opozici nebo jaká politická strana je ve vládě. Myslím, že v tomto by mělo být dosaženo široké shody, a jsem přesvědčen, že dalšími postupnými dílčími kroky, jako je schválení těchto zákonů, se k této shodě dopracujeme.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se ještě jednou pana poslance Sedi, jestli má zájem vystoupit.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Já jen shrnu, že ve společné rozpravě vystoupili dva poslanci a poslanec Václav Frank navrhl zamítnutí zákona o Vojenském zpravodajství, sněmovní tisk 661, v prvním čtení.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Rekapitulace je, že byl podán návrh na zamítnutí v prvním čtení, a to je také návrh, o kterém bychom měli nyní hlasovat. Zvoním na poslance, kteří se chtějí účastnit, a budeme i tady hlasovat o návrhu na zamítnutí sněmovního tisku 661 v prvním čtení.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zamítnout tento tisk v prvním čtení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti zamítnutí?
V hlasování pořadové číslo 97 z přítomných 119 pro hlasovalo 30, proti 79. Tento návrh na zamítnutí nebyl přijat.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání k projednání. Je tu návrh přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Má někdo ještě jiný návrh? Nemá. Budeme hlasovat o tomto.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání výboru pro obranu a bezpečnost, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 98 z přítomných 119 poslanců pro hlasovalo 113, proti nula. Návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. To je všechno k bodu 56.
A nyní bod 57, to je sněmovní tisk 662. Ještě žádám pana poslance Nečase, jestli chce vystoupit. Není tomu tak. Ani pan poslanec Seďa? Vystoupí pan poslanec Seďa jako zpravodaj. Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Ve společné rozpravě vystoupili dva poslanci a poslanec Václav Frank navrhl zamítnutí zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o Vojenském zpravodajství, sněmovní tisk 662.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, který přednesl pan poslanec Frank.
***