(12.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 99 přítomno 121 poslanců, pro hlasovalo 30, proti 76. Ani tento návrh nebyl přijat.
I zde budeme hlasovat o přikázání k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Musím se zeptat, jestli je ještě návrh na jiný výbor. Není tomu tak.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání výboru pro obranu a bezpečnost, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 100 přítomno 121 poslanců, pro hlasovalo 112, proti jeden. Návrh byl přijat.
Návrh zákona byl přikázán výboru pro obranu a bezpečnost. To je také konec bodu číslo 57.
Nyní máme bod
58.
Vládní návrh zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)
/sněmovní tisk 682/ - prvé čtení
Hlásí se pan poslanec Michal Hašek, zřejmě s procedurálním návrhem.
Poslanec Michal Hašek: Přesně. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych navrhl u následujících dvou bodů sloučenou rozpravu, tedy ke sněmovním tisku 682, branný zákon, a 683, branný zákon související.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Je zde návrh sloučit rozpravu k bodům 58 a 59. O tomto návrhu budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, sloučit rozpravu bodů 58 a 59, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 101 přítomno 122 poslanců, pro 110, proti žádný. Návrh byl přijat.
Takže budeme postupovat tak, že nejdříve začneme projednávat vládní návrh zákona o branné povinnosti, sněmovní tisk 682. Prosím pana ministra obrany Kostelku, aby tento návrh uvedl. Prosím.
Ministr obrany ČR Miroslav Kostelka: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, předložený návrh branného zákona byl zpracován na základě koncepce výstavby profesionální Armády České republiky. Podle této koncepce mají být ozbrojené síly počínaje rokem 2005 plně profesionální a do konce letošního roku má být ukončena vojenská základní služba.
Branná povinnost jako princip doplňování ozbrojených sil, stanovená v článku 4 ústavního zákona 110/1998, o bezpečnosti České republiky, zůstane zachována. Jedním ze zásadních rozdílů proti stávající úpravě obsažené v zákoně č. 218 o rozsahu branné povinnosti je realizace zákonné branné povinnosti až za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Jedná se především o povinnost podrobit se odvodnímu řízení po vyhlášení zmiňovaných ústavněprávních titulů. V době míru bude doplňování ozbrojených sil založeno výlučně na dobrovolnosti, a to jak budoucími vojáky z povolání, tak i vojáky v aktivní záloze.
Další podstatnou změnou je zrušení stávajících územně vojenských správ Hlavního doplňovacího úřadu, jejichž věcnou územní působnost převezmou krajská vojenská velitelství, která budou mít postavení správních úřadů. To ušetří i finanční prostředky při snížení počtů zaměstnanců.
Vzhledem k tomu, že základní služba má být ukončena již koncem letošního roku, je časově nejaktuálnější legislativní projednání návrhu branného zákona, podle kterého bude možné propustit vojáky před vánočními svátky, aniž by vykonali základní službu v délce 12 měsíců.
K základním principům obsaženým v koncepci směřují jednotlivé legislativní kroky, které jsou připravovány Ministerstvem obrany. Kroků bude celá řada. Budete samozřejmě o nich velmi podrobně informováni, protože budete schvalovat zákony.
Tolik k tomu prvnímu tisku.
Vzhledem k tomu, že je rozprava sloučená, chtěl bych jenom říci, že v souvislosti se zrušením stávajícího zákona 218, vzniku nového zákona, je obsahem toho návrhu zejména zrušení těch ustanovení zákonů, které zákon č. 218 novelizovaly. Stejně tak zrušení obligatorní podmínky -
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře, chci upozornit, že rozprava sice je sloučená, ale úvodní slova ne. Děkuji.
Nyní bych poprosil pana poslance Vidíma, který je zpravodajem k tisku 682.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Vážený pane předsedo, paní a pánové, tisk 682, tedy vládní návrh zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování, v podstatě zakotvuje změny související s profesionalizací Armády České republiky. V souladu s konceptem profesionální armády založené na principu dobrovolnosti předpokládá zákon naprosto odlišný režim fungování ozbrojených sil za prvé v době míru, kdy se vojenské služby účastní v zásadě pouze vojáci z povolání a příslušníci aktivních záloh, za druhé v krizových obdobích, konkrétně při vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Až na základě těchto výjimečných právních režimů jsou do vojenské činné služby povoláváni i ostatní občané České republiky, nejen tedy vojáci z povolání a příslušníci aktivních záloh. Nástrojem k uskutečnění jsou povinné odvody, povolávací rozkazy nebo veřejné vyhlášky k nástupu tzv. mimořádné služby.
Návrh vedle vymezení forem vojenské činné služby ustavuje novou strukturu vojenských správních úřadů tvořenou krajskými vojenskými velitelstvími. Současně zákon upravuje procesní otázky odvodního řízení a přezkumu zdravotní způsobilosti vojáků. Vedle zmíněných oblastí zákon také upravuje podmínky vedení vojenské evidence, okolnosti vstupu občana nebo vojáka v záloze do ozbrojených sil jiného státu, vymezuje přestupky proti branné povinnosti.
Předložený návrh hodnotím jako docela pečlivě připravenou a dobře zpracovanou normu, přesto mám několik připomínek.
Tím, že odvodní řízení probíhá výhradně během zmíněných výjimečných stavů, je ze zcela pochopitelných důvodů vyloučeno právo brance na odvolání se proti rozhodnutí odvodní komise. Problematické ovšem je, že důsledky tohoto rozhodnutí, tedy změna statutu občana České republiky na vojáka, přetrvávají i po skončení výjimečného stavu. Myslím si, že by stálo za to zvážit možnost, aby bylo možno podat proti rozhodnutí odvodové komise odvolání, samozřejmě až po ukončení platnosti vyhlášeného výjimečného stavu.
Dále moc nechápu vynětí členů krajských a obecních zastupitelstev z odvodní povinnosti a povinnosti vykonávat mimořádnou službu, už jen proto, že zmíněné orgány nehrají podle zákona 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, vůbec žádnou roli při obraně státu.
Myslím, že některé další připomínky - včetně těchto dvou podle mého názoru docela závažných - by bylo dobré projednat ve věcně příslušném výboru. Proto doporučuji Poslanecké sněmovně zákon propustit do dalšího procesu projednávání.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji zpravodaji. Nyní přerušuji projednávání bodu č. 58. Zahájím bod
59.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
s přijetím zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)
/sněmovní tisk 683/ - prvé čtení
Ještě požádám pana ministra obrany, aby i tento materiál uvedl. Prosím.
Ministr obrany ČR Miroslav Kostelka: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, v souvislosti se zrušením stávajícího zákona č. 218, který bude nahrazen novým zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování, je třeba právně upravit návaznost v dalších zákonech, zejména zrušení těch ustanovení zákonů, které zákon 218 novelizovaly. Dalšími navrhovanými změnami je zrušení obligatorní podmínky výkonu základní služby po přijetí do služebního poměru v bezpečnostních sborech nebo ve státní službě. Zároveň navrhovaná změna zákona č. 290 o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nebo některé přestupky na úseku obrany České republiky jsou nově upraveny.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. Opět prosím pana poslance Vidíma.
***