(14.50 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Jak už jsem řekl, vycházíme z praxe, z praktických nedostatků, a ty jsou v zásadě shledávány v těchto oblastech. Za prvé se jedná o špatné nastavení vztahů mezi osobami, které se účastní konkursního řízení. Zkrátka a dobře naše legislativa nestandardně nastavuje vztahy mezi dlužníkem, konkursním věřitelem, správcem konkursní podstaty a soudcem. Naše úprava bohužel vychází z původní prvorepublikové úpravy a doba se od té doby v oblasti tržní ekonomiky změnila. To je první okruh - nové nastavení vztahů mezi osobami, které se účastní konkursního řízení.
Druhý okruh problémů se týká nedostatečnosti procesních pravidel. Bohužel náš zákon o konkursu a vyrovnání upravuje procesní pravidla pouze okrajově a v zásadě poukazuje na občanský soudní řád, a to tak, že pravidla občanského soudního řádu se používají přiměřeně. Toto, dámy a pánové, v praxi způsobuje nemalé problémy a často je to též, toto velmi obecné ustanovení, zneužíváno. My přinášíme nápravu, která tam, kde chybí procesní úprava, přináší konkrétní instituty do zákona o konkursu a vyrovnání.
A třetí věc, kterou se snažíme napravit, je nízká jistota účastníků řízení. Nízká jistota v té rovině, že účastníci často nevědí, že na podnik, na společnost byl vyhlášen konkurs, často nevědí, v jakém stadiu konkurs vůbec v té či oné chvíli je. Proto přicházíme s novým institutem, s tzv. insolvenčním rejstříkem, který by tyto informace obsahoval a byl veřejně dostupný.
A nyní, když dovolíte, dámy a pánové, poté co jsem vytyčil hlavní okruhy, kterými se naše novela zabývá, několik konkrétních postřehů. První a hlavní problém, jak jsem řekl, je otázka postavení osob, které se účastní konkursního řízení. Hlavním cílem předložené novely, dámy a pánové, je posílení postavení věřitele, protože všichni víme, že v konkursním řízení se na prvním místě hraje o to, nakolik věřitel, který už konkursním řízením jako krizovým řízením je fakticky poškozen, se alespoň částečně domůže řádně a včas svých práv, či nikoli. Bohužel současná legislativa dává věřitelům minimální oprávnění zasahovat do konkursního řízení. My proto přicházíme s katalogem práv, který posiluje postavení věřitele, a to zvláště skrze tzv. věřitelský výbor, který by měl mít dominantní pozici při řízení a ovlivňování konkursního řízení. Počítáme s tím, že tento věřitelský výbor bude dohlížet na činnost správce konkursní podstaty a bude mu též dávat pokyny.
V zásadě též počítáme s tím, že by se věřitelé mohli podílet na výběru toho, kdo bude provádět celý konkurs, to znamená, budou se moci podílet na tom, kdo bude správcem konkursní podstaty, protože, dámy a pánové, správce konkursní podstaty v zásadě není nikdo jiný než ten, kdo by měl vykonávat vůli věřitelů, ten, který je tam od toho, aby provedl konkurs, aby zpeněžil majetek společnosti, firmy, a aby uspokojil věřitele. Jinou roli by v zásadě podle našeho názoru mít neměl. Proto počítáme s novým institutem, že i věřitelé se budou moci podílet na výběru správce konkursní podstaty.
A třetí namátkou vybraná věc, která zasahuje do postavení věřitelů, se týká výraznějšího uspokojení tzv. oddělených věřitelů. Oddělený věřitel je ten věřitel, jehož pohledávka je "kryta" nějakou zástavou, to znamená je to ten "chytřejší" věřitel, který svoji pohledávku u dlužníka nějakým způsobem zajistil. Bohužel, dnešní právní úprava takovéto věřitele výrazně diskriminuje, protože umožňuje uspokojit jejich dluh, ale pouze do 70 % hodnoty zástavy, to znamená, že v zásadě neuspokojuje se do plné hodnoty zástavy. Toto vede za prvé k poškození věřitelů a za druhé k tomu, že dochází v praxi v činnosti bank a jiných institucí, které poskytují úvěry, k tzv. přezajištění, kdy každá banka chce zajistit svoji pohledávku 141 %, aby následně získala oněch 70 %, to znamená 100 % své pohledávky. Takže důsledek dnešní právní úpravy vede k tomu, že se přezajišťují úvěry, přezajišťují pohledávky, a toto všechno má vliv na tempo ekonomiky, to všechno má vliv na míru úvěrů, které se poskytují. Takže lepší a kvalitnější ocenění oddělených věřitelů není jenom problémem věřitelů samotných, ale bude to mít pozitivní dopad do celé ekonomiky České republiky.
Tolik, dámy a pánové, k tomu, co chceme zlepšit na úseku věřitelů.
Řeknu ještě jeden dodatek. Dominantním orgánem bude věřitelský výbor, který, jak jsem řekl, bude zasahovat do toho, kdo má být a jakým způsobem má být vykonávána funkce správce konkursní podstaty, a dále též bude ovlivňovat a zasahovat do toho, jakým způsobem má být zpeněženo to, co je součástí konkursní podstaty. Dnes bohužel platí paradox, kdy správce konkursní podstaty může rozprodávat tuto konkursní podstatu proti vůli věřitelů. To je samozřejmě nonsens, který chceme odstranit. Tolik tedy věřitelé.
Co správci konkursní podstaty. Počítáme s tím, že dojde ke zpřesnění úpravy, jak má být jmenován, jak má být odvoláván, jak má být kontrolován výborem věřitelů a jak má být odpovědný. Takže správce konkursní podstaty dostane jasnější pravidla hry a nebude hrozit nebezpečí, že svého postavení zneužije na úkor věřitelů.
Tolik, dámy a pánové, několik stručných informací k bodu 1 - postavení osob, které se účastní konkursního řízení.
Bod 2, jak jsem řekl, se týká odstranění nejasností a aplikačních problémů při realizaci konkursního zákona. Zde uvedu pouze několik věcí. Chceme stanovit určité lhůty pro určité úkony, které se provádějí v rámci konkursního řízení. Například bude stanovena lhůta, do kdy je soud povinen svolat schůzi konkursních věřitelů. Bude stanovena lhůta pro rozhodnutí soudu o odvolání proti konkursu, protože vznikají obrovské problémy, kdy je vyhlášen konkurs, oprávněná osoba proti tomu podá žalobu, protože nesouhlasí s vyhlášením konkursu, ovšem konkurs probíhá dál. Náš český soud za tři roky rozhodne, že konkurs byl vyhlášen neoprávněně, ale už takovéto rozhodnutí samozřejmě v praxi nemá žádný dopad, protože samozřejmě konkurs proběhne. Takže říkáme - soud musí rozhodnout v určité lhůtě o tom, zda konkurs byl, či nebyl prohlášen oprávněně, aby to mělo vůbec nějaký smysl. Stanovujeme lhůtu tří měsíců a dále doplňujeme i jiná procesní pravidla.
K bodu 3. Jak jsem řekl, chceme zvýšit právní jistoty účastníků. Zavádíme tzv. insolvenční rejstřík, což je zcela nový institut, který má být informačním zdrojem pro ty, kterých se konkurs týká. Má zde být evidováno např. to, že byl vůbec podán návrh na konkurs, protože i toto podání má dopady a důsledky do právní sféry zúčastněných osob. Počítáme s tím, že bude evidováno, že byl konkurs prohlášen rozhodnutím soudu. Všechny tyto věci budou evidovány a budou veřejně přístupné a bude tak zvýšena právní jistota osob.
A čtvrtá charakteristika předloženého návrhu se týká harmonizace naše práva s komunitárním právem. K tomu chci, dámy a pánové, uvést pouze tolik. Náš návrh obsahuje harmonizaci, která byla zpracovávána Ministerstvem spravedlnosti. My jsme ji přiložili do našeho návrhu v dobré víře usnadnit vládě harmonizační aktivity, protože ten návrh není podepsán pouze opozičními poslanci, ale napříč politickým spektrem, tak zde byla snaha pomoci vládě předložit již s touto novelou ona harmonizační ustanovení. Bohužel se ukázalo, že od té doby, co byla zapracována harmonizační část do našeho návrhu, došlo k určitým změnám a že bude třeba tuto harmonizaci aktualizovat. Nekvalita harmonizace je též hlavní argument vlády proti našemu návrhu.
My nabízíme dvě možná řešení. Řešení jedno - z našeho návrhu případně harmonizaci vypustíme, protože nám jde hlavně o vnitrostátní podmínky, o postavení věřitelů, jak jsem říkal.
***