(12.30 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Je důležité také to, aby určité věci se neměnily příliš často, protože mění-li se příliš často, zasahujeme do jistých vzorů chování lidí, a lidé se ve svém chování tak často nemění jako předpisy, které zákonodárci často bez řádného rozvážení neustále novelizují. Takže mějme na zřeteli tyto obecné poznatky sociální psychologie, abychom zejména s trestním zákoníkem zacházeli odpovídajícím způsobem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jiří Pospíšil, připraví se pan poslanec Alfréd Michalík.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k brilantnímu vystoupení pana zpravodaje učiním pouze několik drobných glos, protože vše, co mělo být řečeno, bylo již z jeho úst vysloveno.
K tomuto návrhu jsem zde vystupoval již na podzim a v zásadě mé argumenty jsou stále stejné. Dílčí novela, připravená rekodifikace, nesystémovost atd. Proto spíše stručně okomentuji a položím několik otázek předkladateli.
Nejprve však chci říci, že to, co říkal pan zpravodaj, kdy uváděl nebezpečnost v konkrétních případech, například pokud vesničan na vesnici vypije pivo či spáchá "nějaký takový bagatelní trestný čin", bude moci být odsouzen, a to i trestu odnětí svobody, je bohužel pravdou. Mimo jiné trestní zákon počítá s tím, že zavede pouhé formální pojetí trestného činu, to znamená, že plně odbourá korektiv v podobě společenské nebezpečnosti. Pak i za bagatelní trestnou činnost nebo činnost, která v zásadě nemá společenskou nebezpečnost, bude možné občana odsoudit. Proto dvojnásobně bychom měli vážit, zda určité jednání má být trestným činem, či zda případně má zůstat pouze v podobě přestupku.
Když dovolíte, moje první otázka na pana předkladatele. Hovoří se zde neustále o nové skutkové podstatě, o nové kodifikaci. Mě by zajímalo, zda předkladatelé zkoumali, zda nová kodifikace reaguje na tato podle jejich názoru výrazně společensky nebezpečná jednání. To znamená, zda nová kodifikace počítá s tím, že by tyto dvě skutkové podstaty, resp. jedna nová skutková podstata a doplněk, byly v novém zákoně obsaženy.
Druhá moje otázka souvisí s tím, zda si pan navrhovatel nemyslí, že úprava ve správním právu, konkrétně v přestupkovém právu, není dostatečná. Souhlasím s tím, že sankce dva tisíce korun není dostatečnou sankcí, ale je přece právně mnohem čistší a jednoduší, pokud změním sankci, pokud např. zvýším peněžitý trest či doplním jinou formu sankce, než abych měnil celý právní režim postihu tohoto jednání. Osobně se domnívám, že by bylo vhodnější postupovat změnou přestupkového zákona, zpřísněním přestupkového zákona, nikoliv novou skutkovou podstatou.
Mimo jiné pan zpravodaj - o tom také hovořil pan předkladatel - neřekl konkrétní fakta a čísla, proč je recidiva tak společensky nebezpečná, resp. zda recidiva v tomto směru narůstá, či nikoliv. To znamená, zda reagujeme na nějakou společenskou poptávku, na nějakou konkrétní situaci, která nebyla nějak empiricky předkladatelem zdůvodněna. Pokud jsou nějaká fakta, že recidiva v této oblasti narůstá, prosím, aby byla zde řečena, protože i toto je důležitý údaj pro případný jiný právní postih recidivy v této oblasti.
Třetí poznámka se týká aplikace nového ustanovení § 180d trestního zákona. Mám obavu - a říkal jsem to zde na podzim - že i přes přeformulování nové skutkové podstaty řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, tak i nadále by mohla vznikat v případě přijetí aplikační nouze, resp. aplikační problémy. Uvedu konkrétní příklad a budu prosit pana navrhovatele, aby na něj reagoval.
Paragraf 180d říká: Kdo řídí motorové vozidlo, ačkoliv není držitelem příslušného řidičského oprávnění podle zvláštního zákona, ačkoliv byl za takový čin v posledních dvou letech postižen, bude potrestán trestem… atd. To znamená, že bude potrestán, pokud spáchá opakovaně tento čin v rozmezí dvou let. Zajímá mě konkrétní případ. Zda osoba bude potrestána v rámci správního řízení za to, že není držitelem řidičského oprávnění, aby vykonala jízdu v roli řidiče, tak zda také po dobu dvou let nebude tato osoba moci nastoupit např. do autoškoly, protože by víceméně došlo ke kumulaci. Došlo by totiž k recidivě a mohla by být potrestána za trestný čin. Zajímalo by mě, jestli toto nebezpečí výkladu hrozí, nebo je to ošetřeno jiným právním předpisem. V samotném § 180d žádná výjimka stanovená není, možná je v nějakém jiném právním předpisu. Pak prosím, aby na toto bylo odpovězeno. Případné negativní aplikační důsledky by bylo asi to nejhorší, co bychom chtěli.
Moje poslední glosa se týká sankce. I kdybych přistoupil na to, že řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění v případě recidivy má být trestným činem, tak zásadně nesouhlasím s tím, aby bylo možno za takovéto jednání - dle mého názoru bagatelní trestnou činnost - uložit trest odnětí svobody. Myslím si, že moderní trestní právo jde jasným směrem alternativních trestů, jde jasným směrem pluralitou trestních sankcí. Jasně ukazuje, že trest odnětí svobody má nastoupit pouze tam, kde není možno zvolit jinou alternativu, kde jiný trest by nebyl adekvátní míře společenské nebezpečnosti trestné činnosti. Myslím si, že v případě řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, kdy v zásadě nemá pouze správní rozhodnutí pro nějakou činnost, neznamená, že a priori ohrožuji společnost, tak podle mého názoru trest odnětí svobody není adekvátní.
Prosím pana navrhovatele, aby případně reagoval na moje dotazy a připomínky. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi. Bude hovořit pan poslanec Michalík, připraví se pan poslanec Chytka.
Poslanec Alfréd Michalík: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, nevystupuji zde často, ale problém a situace na našich cestách a alkohol za volantem je věc, která mě natolik irituje, že považuji za nutné vystoupit. Navíc vystoupení mých předřečníků mě rovněž k tomu donutilo.
Uvedl bych dvě poznámky, které bychom všichni měli zvážit. Auto na cestě, to je vlastně zbraň. To jsou dvě tuny železa, které řídí někdo 150- až 200km rychlostí. Pokud toto řídí člověk, který na to nemá oprávnění, není vyškolen, navíc je pod vlivem návykové látky, to je ohrožení svobody každého z nás. To je důvod, kdy bychom měli výrazně zpřísnit přístup k řidičskému oprávnění a k řešení v případě, že někdo porušuje tento princip tím, že jede autem bez oprávnění.
Druhý příklad, který bych zde chtěl uvést, je určitě všem vám známý případ pana Bulavy, těšínského zabijáka, který opilý 150km rychlostí zabil tři policisty v Těšíně, v osadě, kde je povolena rychlost 50 km za hodinu. Tento pán se předtím dopustil 34 dopravních přestupků. Ani jeden nebyl dotažen do konce, protože náš zákon je měkký.
Všichni znáte případ - myslím, že se jmenuje pan Pěcha - člověka, který zabil pět lidí na plzeňském tramvajovém ostrůvku. Dodnes má řidičské oprávnění, dodnes není potrestán.
Jestli chceme, aby trestní řád byl tak měkký, jak je, bohužel ohrožujeme svobodu nás občanů, uživatelů cest. Myslím si, že zpřísnění podmínek, aby řidič byl proškolen, aby měl oprávnění řídit, aby byl střízlivý, je nutné. Po roce 1990 jsme si natolik změkčili náš trestní řád, že dnes se vyplatí v některých případech porušovat zákony, protože nejsme schopni je odsoudit. V případě, že je odsoudíme, odsoudíme je tak měkce, že vrahové odcházejí po čtyřech letech na svobodu.
***