(17.00 hodin)
Poslanec Milan Bičík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, na své poslední schůzi Poslanecká sněmovna rozhodla, že poslanecký návrh ústavního zákona, kterým se mění Ústava České republiky, propustí do druhého čtení. Já jsem vám v průběhu prvního čtení za tento vstřícný krok všem poděkoval a současně jsem vyslovil přesvědčení, že členové ústavně právního výboru sněmovny, kterému byl návrh přikázán k projednání, napomohou k jeho případné úpravě tak, aby jeho konečné znění po těchto úpravách vylučovalo jakékoliv pochybnosti a bylo přijatelné pro ústavní většinu sněmovny.
Jako předkladatel jsem se zúčastnil i obou jednání ústavně právního výboru, na jejichž pořad byl tento návrh zařazen. Nechci brát vítr z plachet panu zpravodaji a zdržím se prozatím diskuse o argumentech pro i proti, které na jednání výboru zazněly. Chci pouze podotknout, že všechna fakta, která jsem o ústavní a legislativní úpravě užívání jazyka v jednotlivých státech Evropy uvedl, potvrdil i nový materiál Parlamentního institutu, který si ústavně právní výbor vyžádal na první schůzi, na které tento návrh projednával.
Otázku přijetí předloženého návrhu ústavního zákona proto skutečně nepokládám za otázku právní nebo věcně rozpornou, ale za otázku vyjádření politické vůle sněmovny. Vůle chránit naše národní kulturní tradice, národní jazyk Čechů, Moravanů i Slezanů. Pokládám tuto vůli za otázku a vůli sněmovny vážit si vlastního státu, země, národů, jejich suverenity, jejich svébytnosti. A o tom dnes ve druhém čtení budeme rozhodovat zejména.
Děkuji vám prozatím za pozornost. Další vystoupení podle rozpravy bych si vyhradil, pokud bude třeba.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Bičíkovi. A nyní prosím, aby se - poté co vám připomenu, že jsme návrh přikázali k projednání ústavně právnímu výboru a dočasné komisi Poslanecké sněmovny pro otázky Ústavy České republiky, s tím, že ústavně právní výbor přijal záznam usnesení dočasné komise a toto usnesení bylo rozdáno nebo tento záznam byl rozdán jako sněmovní tisk 485/2 - prosím v tuto chvíli pana poslance Jiřího Pospíšila, aby se jako zpravodaj ústavně právního výboru a dočasné komise ujal slova.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás velmi stručně seznámil s výsledkem projednávání návrhu novely ústavy v obou orgánech Poslanecké sněmovny.
Tak tedy nejprve k projednávání daného sněmovního tisku na půdě dočasné komise Poslanecké sněmovny pro otázky Ústavy České republiky. Tato dočasná komise projednala předložený sněmovní tisk na své 10. schůzi dne 25. května 2004 a po vyjádření zpravodaje a po rozpravě přijala tato usnesení, a to v podobě, že doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby předložený návrh zamítla. Tolik prosím usnesení komise.
A nyní k jednání ústavně právního výboru. Ústavně právní výbor projednával předložený sněmovní tisk dne 26. května 2004 s tím, že nepřijal žádné usnesení. Proto když dovolíte, tak vás seznámím pouze se záznamem ústavně právního výboru. Onen záznam konstatuje, že při hlasování, aby výbor doporučil Poslanecké sněmovně předložený návrh zákona, tak pro takovéto usnesení hlasovalo z dvanácti přítomných poslanců pět, pět proti a dva se zdrželi. To znamená, že doporučující usnesení nebylo přijato.
Vedle toho ještě ústavně právní výbor vyslovil tzv. připomínku, a to konkrétně k článku 14a odst. 2, kde ústavně právní výbor doporučuje, aby slovo identita, resp. identity, se nahradilo slovem svébytnost, resp. svébytnosti.
Dámy a pánové, tolik strohé konstatování výsledku jednání. Pouze doplním tolik: Pan předkladatel již řekl, že probíhala rozsáhlá diskuse, ve které padly argumenty jak pro, tak proti. Jak jste pochopili, převládly spíše negativní argumenty. Já bych zopakoval ty dva základní. Základní argument je takový, že nebylo jasné a ze strany navrhovatelů nebylo ozřejmeno, nakolik na takovouto právní úpravu bude navazovat konkrétní zákon, který upraví konkrétní instrumenty ochrany českého jazyka. To znamená, že pro poslance nebylo ozřejmeno, nakolik by zde byl nový zákon, který by upravoval jistou míru restrikce a případně jiné instituty, které by měly český jazyk chránit. A druhá věc, která zůstala neozřejmena, je otázka postavení slovenského jazyka. Nebylo bohužel zřejmo, nakolik přijetím této ústavní úpravy by bylo, či nebylo zasaženo do slovenského jazyka jako jednoho z úředních jazyků dle zákonné legislativy platné v České republice. Řečeno zjednodušeně, jsou u nás zákony, které stojí pod ústavou, a tyto zákony často upravují postavení slovenského jazyka coby jednoho z úředních jazyků. A nebylo zřejmé, nakolik by ústavně právní ochrana byla v souladu s takovouto zákonnou úpravou umožňující brát slovenštinu coby úřední jazyk.
Dámy a pánové, tolik stručné stanovisko zpravodaje k projednávání předloženého sněmovního tisku na dočasné komisi Poslanecké sněmovny pro otázky Ústavy ČR a na schůzi ústavně právního výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu zpravodaji Jiřímu Pospíšilovi. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první se do obecné rozpravy přihlásil místopředseda sněmovny Vojtěch Filip. Dále se připraví pan poslanec Marian Bielesz.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, paní a pánové, já se pokusím jen stručně reagovat na některé věci, které se odehrály mezi prvním a druhým čtením.
Za prvé. Návrhu na zamítnutí tohoto tisku v naší dočasné komisi pro otázky Ústavy České republiky bylo dosaženo jenom tím, že zatím člen, který byl nominován za ČSSD, nebyl ještě sněmovnou schválen, náhradník, tzn. pan profesor Jičínský jako poslanec a člen tohoto ctěného sboru, i když seděl na dočasné komisi, ještě neměl plný mandát pro hlasování a v podstatě jenom tím momentálním složením dočasné komise došlo k tomu, že návrh byl zamítnut.
Pokud jde o druhou výhradu, která existuje, to znamená, že jsme nepředložili dostatečně přesné znění prováděcího zákona, chcete-li zákona o používání českého jazyka, je to, že nebyla vůle o tomto návrhu jednat, protože takový text samozřejmě v klubu KSČM existuje. Nakonec to není nový návrh a víte, že již jednou tady byl komplexní návrh, který vycházel z úpravy francouzské a byl ještě skromnější, než je úprava francouzská.
Pokud jde o námitku, která tady padala nebo se často opakovala, zcela nesmyslně, podotýkám, při rozpravě, že snad zasahujeme do práv národnostních menšin. My jsme právě proto, abychom zamezili této debatě, napsali v podstatě nadbytečně do toho našeho ústavního textu, že práva občanů České republiky i příslušníků národnostních a etnických menšin obsažená v Listině základních práv a svobod tím zůstávají nedotčena. Já chápu, že ústavní puristy tato věta může rozčilit a mohou mi sdělit, že v podstatě jenom opakujeme text, který je platný.
***