(17.30 hodin)
(pokračuje Mlynář)
Musím říci, že zákon žádné monopolní postavení žádné certifikační autoritě nedává. Naopak, náš zákon je velmi liberální, mj. také zásluhou pana poslance Langera, který se na jeho přípravě podílel a který si jistě vzpomene na poměrně širokou debatu na téma, zda má existovat jedna státní certifikační autorita, nebo zda má oblast certifikačních autorit být svěřena do působnosti soukromých subjektů. Náš zákon správně - já se domnívám, že správně - svěřuje tuto oblast do působnosti soukromých subjektů, které však musejí mít akreditaci příslušného dozorového orgánu, v daném případě Ministerstva informatiky. Jinými slovy, nešli jsme cestou monopolu k vytvoření státní certifikační autority, šli jsme cestou pluralitní, liberální, tedy že každý, kdo splní náležitosti zákona o elektronickém podpisu, může provozovat certifikační autoritu a v případě, že získá akreditaci dozorového orgánu, v tomto případě Ministerstva informatiky, jsou jeho elektronické podpisy založené na kvalifikovaném certifikátu uznatelné ve státní správě.
Nicméně skutečnost, že u nás existuje pouze jedna certifikační autorita, je realitou. Není to však výsledek nějakého státního monopolu nebo nějaké státní regulace, je to výsledek nedostatečné nabídky trhu, nebo chcete-li poptávky na trhu. Prostě realitou je, že pouze První ceritifikační, která je akciovou společností, dříve vlastněnou PVT, nyní má novou akcionářskou strukturu, ke které se hned dostanu, je pouze jedinou certifikační autoritou, která získala akreditaci. Existuje u nás řada jiných, neakreditovaných certifikačních autorit, které existují také v souladu se zákonem o elektronickém podpisu, ale nemají potřebnou akreditaci. Pro přesnost jen dodávám, že ještě jedna společnost požádala v průběhu let platnosti zákona o elektronickém podpisu o certifikaci, nebyla jí však certifikace udělena, neboť nesplňovala parametry daného zákona.
K té druhé části otázky, tedy proč se elektronického podpisu používá tak málo, to je skutečně vážná otázka. V České republice bylo prozatím vydáno 5000 kvalifikovaných certifikátů tzv. zaručeného elektronického podpisu, a bylo vydáno mnoho desítek, možná už stovek tisíc elektronických podpisů bez kvalifikovaného certifikátu. Lze laicky říci, že veškeré laické bankovnictví a řada dalších operací, které probíhají a o kterých si lidé ani neuvědomují, že probíhají na základě elektronického podpisu, ale bez kvalifikovaného certifikátu.
Nicméně pan poslanec má ve své interpelaci naprostou pravdu v tom, že stát musí zajímat používání toho kvalifikovaného certifikátu, který je právně rovnocenný běžnému ručnímu podpisu. Jeho použití ve státní správě a ve veřejném životě je dnes limitováno dvěma faktory. Jedním je cena, která je relativně stále vysoká, a druhou, ještě důležitější věcí je tedy rozsah služeb nebo rozsah agend, na které lze elektronický podpis použít. Tady s panem poslancem se jednoznačně shodnu, že je povinností státu a úkolem vlády zajistit, aby veřejné agendy byly přístupné s využitím elektronického podpisu na základě kvalifikovaného certifikátu a aby se lidem vyplatilo pořizovat si elektronické podpisy.
Pokud se dočkáme další interpelace na mou osobu, ke které jsem si připravil i projekční plátno, projdeme velmi podrobně projekt portálu veřejné správy, který ve své transakční části právě využívá elektronický podpis, a předvedu panu poslanci a Poslanecké sněmovně, k čemu všemu už lze dnes elektronický podpis na základě kvalifikovaného certifikátu využít. Nyní se omezím pouze na to, že jím lze již dnes platit DPH, daň silniční, daň z nemovitostí, žádat o některé sociální dávky, obracet se na ombudsmana a řadu dalších věcí. V pilotním projektu na portálu veřejné správy - za chvíli vám to ukážu - běží hlášení pro správu sociálního zabezpečení firem se zaměstnanci do 25 zaměstnanců a firem s počtem zaměstnanců do 25 (?) a připravujeme další agendy, které budou využívat elektronický podpis. Znovu odkáži na za chvíli následující interpelaci.
Chtěl bych také upozornit na to, že například v Poslanecké sněmovně je v tuto chvíli projednáván zákon o poplatcích, který v sobě mimo tolik kritizovaného nebo diskutovaného zvýšení poplatků obsahuje také formulaci, že operace, které lze provést plně elektronicky s využitím elektronického podpisu, budou osvobozeny od poplatků, což je další krok k rozšíření elektronického podpisu.
Konečně třetí poznámka, která souvisí s tou cenou. Je pravda, že dnes elektronický podpis stojí zhruba 700 Kč s tím kvalifikovaným certifikátem, což je poměrně dost; je tu však problém, řekl bych, spojitých nádob, nebo problém, co bylo dříve, jestli slepice, nebo vejce. Čím méně je elektronických podpisů založených na kvalifikovaném certifikátu, tím jsou dražší. Čím jich bude více, tím budou jednodušší (?). Čili je zde skutečně problém, jak spustit co největší jejich rozšíření do praxe, což povede následně k poklesu ceny pro koncové uživatele. Moje ministerstvo iniciovalo v této souvislosti proces, který byl úspěšně završen,totiž změnu akcionářské struktury První certifikační, která byla v rámci PVT, který, jak jistě Poslanecká sněmovna ví, byl Konsolidační agenturou vyjmut z této operace, a akcionáři První certifikační, abych to shrnul, se staly velké české banky, např. Česká spořitelna, ČSOB, mobilní operátor Eurotel, Státní tiskárna cenin, a cíl té operace se změnou akcionářské struktury byl velmi jednoduchý - dosáhnout toho, aby banky používaly stejnou technologii pro komunikaci se svými klienty, jako bude používat stát, tedy aby používaly elektronické podpisy založené na kvalifikovaných certifikátech.
Shodou okolností zrovna včera jsem měl jednání se zástupci akcionářů, resp. statutárních orgánů První certifikační a diskutovali jsme o tom, aby První certifikační změnila svou dosavadní cenovou a obchodní politiku a výraznějším způsobem podpořila rozvoj elektronického podpisu.
Omezím se, abych už kolegy nezdržoval, pouze na konstatování, že na straně státu připravujeme projekt spolu se správou sociálního zabezpečení. Jak jistě víte, od příštího roku budou muset všechny firmy posílat důchodové listy za své zaměstnance nikoli pouze při tom, když zaměstnanec mění zaměstnání, jako to bylo dosud, ale pravidelně, a správa sociálního zabezpečení tedy ve svém vlastním zájmu velmi podporuje to, aby takové listy byly posílány v elektronické podobě. Je tedy velmi pravděpodobné, že podaří-li se nám tento projekt dotáhnout, mělo by být v příštím roce vydáno v první fázi možná milion, ve druhé fázi ještě více elektronických podpisů, kde by cena dramatickým způsobem právě díky tomu množství klesla, které by lidem umožňovaly komunikaci se správou sociálního zabezpečení.
Poslední věc, kterou bych ještě zmínil, je projekt, který jsem ohlásil před dvěma měsíci, že moje ministerstvo dá všem starostům v České republice na rok zdarma elektronický podpis hrazený z prostředků Ministerstva informatiky, aby právě obce a orgány veřejné správy se naučily lépe pracovat s elektronickým podpisem. Zhruba do tří týdnů dostanou ode mě všichni starostové v České republice dopis, ve kterém jim oznámíme, jakým způsobem si mohou elektronický podpis vyzvednout.
Děkuji za tu interpelaci, a abych to shrnul: V České republice není monopol První certifikační, je zde založen pluralitní systém fungování více certifikačních autorit. Naším problémem je větší rozhýbání trhu a poptávky po elektronických podpisech, což je samozřejmě také úlohou státu. Já se toho nezříkám, je to jedna z velkých náplní a úkolů práce Ministerstva informatiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Vladimíru Mlynářovi a ptám se - ano, má pan poslanec Novotný požadavek na doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji. Vážený pane ministře, já vám děkuji za vyčerpávající odpověď. Elektronický podpis je jistě důležitý, pár tisíc spokojených uživatelů služeb jediné certifikační autority to jistě oceňuje.
Jako poslední k tomuto tématu by mě zajímalo, jakým způsobem byl PVT zvýhodněn svými vazbami na poskytování jiných služeb českému státu. Jen těžko si lze představit, že první certifikační autorita dokáže pár tisícovkami vydaných certifikátů pokrýt náklady.
Teď informaci ne snad pro vás, já jsem přesvědčen, že vy ji znáte, ale řekněme pro zbývající kolegy, pro stenozáznam, popř. pro noční diváky - ty náklady se pohybují odhadem od 50 do 100 mil. Kč.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím pana ministra, aby odpověděl na doplňující otázku.
Ministr informatiky ČR Vladimír Mlynář: Pane místopředsedo, pane poslanče, vazba mezi První certifikační a PVT dnes není už žádná.
***