(10.00 hodin)
(pokračuje Řihák)
Je třeba si uvědomit, že se jedná o případ jedince, který se zcela vymkl kontrole, protože nástroje na regulaci asociálních jevů, které byly naší společností vytvořeny, u něj naprosto selhaly. Od 13. ledna 2002, kdy byl poprvé zadržen jako hledaná osoba na útěku z Dětského domova Běleč, byl výše jmenovaný na útěku celkem třicet sedmkrát, jak zde i zmiňovala paní kolegyně. Poslední útěk byl Policii České republiky nahlášen dne 20. dubna 2004 z Psychiatrické léčebny Opava a dotyčný je na útěku do současné doby. Bohužel u něj není výjimkou, že po zadržení policií a předání do příslušného ústavu zde vydrží pouze několik hodin a opět utíká.
Podle informací, které zde byly i sděleny, u něj Policie České republiky registruje zhruba od roku 1998, to je od doby, kdy mu bylo necelých deset let, do současné doby několik desítek prokázaných případů loupeží, vydírání, ublížení na zdraví, nebezpečného vyhrožování, krádeží vloupáním, krádeží na osobách a poškozování cizí věci. Při výčtu těchto hrůzných činů si možná uvědomujete, kolik úsilí a v podstatě zbytečné práce odvádějí pracovníci různých složek policie, aniž by se docílilo účinné ochrany občanů a jejich majetku. Pan ministr vnitra již ve své písemné odpovědi uvedl, že jedním z úkolů policie je zadržovat svěřence s nařízenou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku, a spolupůsobit při jejich vyhledávání. Jde o obecný výčet úkonů, které jsou policie svěřeny, a nevyplývají z něj žádná konkrétní oprávnění vůči těmto svěřencům, neboť jakékoliv konkrétní oprávnění musí policii v souladu s ústavou zákon výslovně přiznat. Tolik z citace pana ministra vnitra.
Lze jen souhlasit s konstatováním, že problém nelze hledat v činnosti policie, ale v podmínkách výkonu nařízení ochranné výchovy, které umožňují této osobě opakované útěky. Součástí interpelace byla i domněnka, zda policie nereaguje na útěky jmenovaného pouze tehdy, když dojde ke spáchání trestného činu. Z vystoupení pana ministra Grosse je patrné, že policie postupuje při vyhlášení pátrání po tomto svěřenci iniciativně a nevyčkává, až se něco stane. Lze říci, že v podstatě z 50 % toho, co tady zaznělo, byl nezletilý vypátrán a zadržen dříve, nežli vůbec nějakou trestnou činnost páchal. Domnívám se, že policie koná, jak může a co jí zákon umožňuje.
Nelze věci chápat tak, že se svěřenec a zároveň pachatel trestné činnosti výhradně zdržuje doma v Dlouhé ulici v průchodu, a pak si pro něho policie jednoduše dojde. Já bych tady rád na paní kolegyni reagoval, když řekla, že všichni Příbramáci ho tam viděli na plaveckém bazénu, tuším loni nebo předloni v srpnu. Já jsem také Příbramák. Neviděl jsem ho ani v Dlouhé ulici v průchodu a neviděl jsem ho ani na tomto bazénu. Na druhou stranu je podstatné a chtěl bych zde dodat, poněvadž v nedávné době město Příbram bylo medializováno, že se jedná o středočeské Palermo, že tam je výrazná trestná činnost, tak si dovolím tady říci některá data.
Musím dodat, že díky práci Policie České republiky jak v samotném městě, tak v rámci okresu došlo k poklesu trestné činnosti v příslušných oblastech oproti minulým letům. Lze tak uvést, že v roce 2003 podle statistiky došlo k výraznému snížení nápadu trestné činnosti jak v oblastech násilných činů, tak v oblastech majetkové trestné činnosti, a to o 614 případů. Příznivý trend pokračuje i v prvním čtvrtletí letošního roku. Vůči prvnímu čtvrtletí roku 2003 se jedná o pokles o 104 trestných věcí. Proběhla i řada soudních jednání, kdy právě pachatelé nejzávažnější trestné činnosti byli pohnáni k odpovědnosti a odsouzeni k poměrně vysokým trestům. Říkám to zde proto, poněvadž když jsme byli medializováni jako středočeské Palermo za velkého zájmu médií, tak již o tom, že některé věci byly vyšetřeny, dopátrány a v Příbrami padaly vysoké tresty, tak média již nemají o činnost policie a soudů zájem a takto neinformují.
Domnívám se, že jedinou možností, jak na takovýto patologický jev reagovat, a zmiňoval to zde i pan ministr, je forma zákonodárné iniciativy, která by umožnila izolaci takového jedince nebezpečného pro společnost. Lze se vydat cestou snížení hranice trestní odpovědnosti, či cestou zřízení střediska s účinnými nástroji detence až případné izolace.
Na závěr bych chtěl ještě zopakovat, že problém opravdu nelze hledat v činnosti policie, ale v podmínkách výkonu obecné výchovy. Říkám to zde právě proto, že jsem Příbramák a že také mám strach o svoji rodinu tak jako paní Dundáčková. Velice s ní souhlasím. Je to problém napříč politickým spektrem a občané toto vnímají jako neschopnost politiků napříč politickým spektrem tuto věc řešit. Ale myslím si, že pan ministr tady způsoby, jak řešit, nastínil. A opravdu jsem přesvědčen o tom, že nelze hledat vinu v Policii České republiky.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní dostává slovo paní poslankyně Eva Dundáčková. Poté se přihlásil do rozpravy pan místopředseda Ivan Langer. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji. Já si jen dovolím reagovat znovu na slova pana ministra vnitra. Musím říci, že k přehledu, kolikrát nezletilý utekl, mi trochu chyběl přehled, kolika činnosti jinak trestné se mezitím dopustil. Nevím, možná jsou to informace, které nemohou padnout s přesnými údaji. Nicméně když si jenom shrneme, co tady bylo řečeno, tak pan ministr uvedl - já jsem říkala zhruba, sedmatřicetkrát že utekl nezletilý - možná ad hoc číslo 50 a pan poslanec Řihák řekl, že v 50 % případů byl zadržen dříve, než se dopustil trestné činnosti. Jenom srovnáním těchto dvou čísel musíme připustit, že se tedy činnosti jinak trestné dopustil minimálně pětadvacetkrát. Chtěla bych, abychom mluvili spíše o tom, kolika závažné násilné činnosti se dopustil než kolikrát byl dopaden a zda byl dopaden v dostatečně krátkém časovém úseku.
Já, pane ministře, také nechci, aby byl kdokoliv v městě Příbrami nebo kdekoliv jinde v České republice, dokonce kdekoliv jinde ve světě lynčován. Je to něco, co se neztotožňuje absolutně s mojí představou o životě, a také k tomu nesměřovalo moje vyjádření, že bych si něco takového představovala.
Logika mého vyjádření šla jiným směrem, a to spíše k tomu, že chci-li chránit osobu a mám nějaké informace o tom, že může býti napadena, pak byla-li bych policistou, mám stejnou povinnost jako všichni ostatní samozřejmě tomu zabránit, a v tom jsme jistě zajedno. Nicméně uvažuji-li o tom, že poskytnu ochranu určité osobě, tak pak musím vědět, kde osoba je. K tomu spíše směřovala logika mého vyjádření. Připadalo mi absurdní přemýšlet o tom, zda takovému člověku poskytnout ochranu, když by nemělo být teoreticky, kde mu ochranu poskytovat. Je na útěku a policie tím, že jej zatím nezadržela a nepřevezla do nejbližšího zařízení, respektive do toho, ve kterém by měl být umístěn, přece deklaruje, že neví, kde je. To jen proto, z jakého důvodu jsem toto zmiňovala.
Pan poslanec Řihák říkal, že v příbramském Palermu poklesla trestná činnost. Já se tady nebudu vyjadřovat k tomu, kdo z politických důvodů získává body a za jakou cenu v Příbrami. Myslím, že to do této interpelace opravdu nepatří. Pojďme se o tom bavit jindy, a nemám teď na mysli pana poslance Řiháka. To jen k otázkám vyšetřování trestné činnosti a některých zásahů atd. To opravdu není předmětem mého jednání. Já jsem to zmínila v té souvislosti proto, protože on nám neřekl, že sice poklesla trestná činnost, což je dobře, to je něco, co je vítáno, že také poklesla majetková trestná činnost. Tomu já osobně jsem velmi ráda, protože mně v minulém roce na území města Příbrami odcizili auto, vykradli mi byt, takže já o majetkové trestné činnosti na území města Příbrami něco vím. Bohužel se o 100 % zvýšila násilná trestná činnost. A to je něco, co pan kolega neuvedl a co se možná vztahuje právě k tomuto jedinému člověku. Násilná trestná činnost je bohužel na vzestupu a musíme se umět nějakým způsobem bránit.
Vy jste, pane ministře, zároveň místopředseda vlády. Dovolte mi, abych vám řekla, že nemůžete nebo byste se neměl obracet na parlament s žádostí, aby vám dal nějaké nástroje. Vy jako místopředseda této vlády byste měl přijít s konkrétním návrhem nástrojů a zatím jste uvedl jeden jediný a to bylo snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. Já jsem zde poukazovala na to, že zde o ní můžeme diskutovat, že jsme ale zatím vždycky mluvili o tom, abychom ji snížili o rok či o dva. Těžko si dovedu představit, že by na půdě Parlamentu České republiky prošlo snížení na více než 14 či 13 let, snížení o více let.
***