(9.40 hodin)
(pokračuje Gross)
Další útěk hned 15. 5. této osoby, pátrání vyhlášeno 15. 5., 5. 6. vypátrán a dodán do ústavu. Hned 7. 6. další útěk této osoby, 7. 6. vyhlášeno pátrání, 7. 6. vypátrána tato osoba, chycena a vrácena do ústavu. Hned nato 8. 6., tedy tentýž den, osoba znovu utíká, 9. 6. opět vyhlášeno pátrání, 16. 6. chycen a dodán do ústavu. Tehdy nám pobyl v ústavu dlouho, protože další útěk byl až 28. 6. 2003, 28. 6. 2003 vyhlášeno pátrání, 30. 8. policií dopaden a vrácen do ústavu. Pak následoval útěk prakticky bezprostředně, pátrání opět vyhlášeno 30. 8. 2003, policií dopaden a vrácen 31. 8. 2003. Hned nato, opět 31. 8. 2003, osoba opět utíká, 31. 8. 2003 opět vyhlášeno pátrání, 17. 9. policií dopaden a vrácen. Nato hned 18. 9., další den, osoba opět utíká, 18. 9. opět vyhlášeno pátrání, dva dny nato, 20. 9., policií dopaden a vrácen do ústavu. Nicméně hned tento den opět tato osoba utíká z ústavu, 20. 9. opět vyhlášeno pátrání a hned tentýž den 20. 9. policií opět dopaden a vrácen do ústavu, nicméně ještě tentýž den 20. 9. osoba opět utíká z ústavu, resp. 21. 9., den nato, z ústavu utíká, 22. 9. vyhlášeno pátrání, tentýž den 22. 9. policií dopaden a vrácen do ústavu. Druhý den, 23. 9., opět osoba utíká z ústavu, 23. 9. hned vyhlášeno pátrání, dva dny nato, 25. 9., osoba dopadena policií a dodána do ústavu. Druhý den osoba opět utíká - 26. 9. 2003, 26. 9. 2003 vyhlášeno pátrání a 9. 11. policií vypátrán a vrácen do ústavu, aby tři dny nato, 12. 11., opět osoba z ústavu utekla, 13. 11. bylo vyhlášeno pátrání a 25. 11. policií dopaden a vrácen do ústavu, aby tato osoba tentýž den z ústavu utekla, 26. 11. bylo vyhlášeno pátrání, 30. 11. osobu policie dopadá a vrací ji do ústavu, aby tentýž den, 30. 11., tato osoba z ústavu utekla, opět 30. 11. bylo vyhlášeno pátrání, aby policie 1. 12., tedy den nato, osobu chytla a vrátila do ústavu. Tady nám pobývá skoro pět dní v ústavu, aby 6. 1. 2004 - pardon, to je přes měsíc, omlouvám se - opět osoba utekla, 6. 1. 2004 bylo vyhlášeno pátrání, 7. 2. byla policií dopadena, aby tentýž den, 7. 2. 2004, osoba opět utekla, 8. 2. bylo vyhlášeno pátrání, 15. 2. 2004 byl dotyčný policií dopaden, aby tentýž den, 15. 2., tato osoba opět utekla, 15. 2. bylo vyhlášeno pátrání, 24. 2. byla policií osoba dopadena a vrácena do ústavu, aby tentýž den, 24. 2., tato osoba opět utekla, 24. 2. opět vyhlášeno pátrání, 29. 2. byla tato osoba policií dopadena, vrácena policií do ústavu, aby tentýž den, 29. 2., tato osoba opět z ústavu utekla, 29. 2. bylo vyhlášeno pátrání, 11. 3. policií vypátrán, policií vrácen do ústavu, aby téhož dne, 11. 3., tato osoba z ústavu opět utekla, 14. 3. bylo vyhlášeno pátrání, 21. 3. byl dotyčný policií dopaden a policií vrácen do ústavu, aby den nato - tady nám přespal jeden den v ústavu - 22. 3. tato osoba opět utekla z ústavu, 22. 3. opět bylo vyhlášeno pátrání, 16. 4. 2004 byla policií opět dopadena a vrácena do ústavu, aby téhož dne, 16. 4. 2004, tato osoba znovu utekla z ústavu, 16. 4. bylo vyhlášeno pátrání, 20. 4. tato osoba byla dopadena policií, policií vrácena do ústavu, ústav ji převzal, aby téhož dne, 20. 4. 2004, tato osoba z ústavu znovu utekla, a policie téhož dne, 20. 4. vyhlásila pátrání, což je stav, který trvá do současné chvíle.
Já si myslím, že nemůže být jednodušší důkaz, že policie prostě koná, co je v jejích silách, a že ten problém prostě je někde jinde. Pokud policie ve většině případů jeden den vypátrá a dodá do ústavu, nic jiného dělat nemůže, a jestliže ve většině případů tentýž den tento člověk z ústavu utíká, pak prostě těžko lze říci, že chyba je na straně policie.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Paní poslankyně Dundáčková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Pane ministře, musím říci, že minulý týden jsem měla pocit, že se zcela poctivě snažíte sám ve své hlavě si srovnávat možnosti, které by daly šanci státu ochránit děti v městě Příbrami a v dalších městech, protože samozřejmě to není lokální problém města Příbrami. U nás je to možná zajímavé, možná zvláštní brutalitou činů této osoby a také tím, že tuto brutální trestnou činnosti páchá již zhruba od devíti, deseti let.
Já tedy připouštím, že jste odpověděl na mou interpelaci, že vidíte řešení ve snížení věkové hranice trestní odpovědnosti mládeže, také jsme mluvili o tom, že to je věc, která napříč politickými stranami je názorově značně různorodá. Nicméně v tomto konkrétním případě to vůbec není odpověď na řečenou otázku, protože bychom museli snížit věkovou hranici trestní odpovědnosti na devět, deset let. A to jistě nechceme.
A paradox je v případě tohoto jedince, od dvanácti let bychom pro závažnou trestnou činnost - a teď se skoro bojím vyslovit slovo vražda - mohli jej už i dnes nějakým způsobem postihovat důrazněji, nicméně na něj ochranná a ústavní výchova je uvalena takzvaně, a on z ní utíká, jak všichni víme.
Dnes musím říci, že je mi líto, pane ministře - my jsme vám všichni odpustili, že jste přišel pozdě, protože takové věci se stávají, také jsme jako opozice nikterak na vás neútočili, souhlasili jsme s přerušením této schůze, ale váš švejkovsky přečtený text, kolikrát utekl tento nezletilý a jak policie všechno dělá, musím říci, že mě docela zklamal, protože věřte nevěřte, pane ministře, já opravdu bych ráda věděla, co je s ním v tuto chvíli, proč od minulého týdne policie nezasáhla, když někdy - jak z vámi přečteného textu je zjevné - je dopaden během jediného dne, dvou dnů, někdy týdne.
Jsou tam ale některé podivuhodné věci a já opravdu nevím, čím jsou způsobeny. Poukazovala jsem na případ matky napadeného, která údajně ohlásila policii, že se s ní Arpád chce setkat. Mám k dispozici i text touto matkou podepsaný, který vám mohu dát k dispozici, nepovažuji teď za nezbytné ho předčítat před sněmovnou. Ona se tam nedostavila, policie sdělila, že se na místo dostavila, a Arpád znovu utekl.
K tomu znovu předčítám, stejně jako minulý týden, že v případě vyšetřování činu proti Martinu Brožovi policie při prvním vytěžení konstatuje, že pachatel sám sdělil, že se nacházel u průchodu v Dlouhé ulici v Příbrami a následně udeřil poškozeného dvakrát do obličeje a kopal do něho a já nevím co, opustil místo, až když zjistil, že upadl do bezvědomí.
Musím říci, že děti v Příbrami vědí, že tento člověk - nebo toto stále ještě dítě - se nachází v průchodu v Dlouhé ulici. Průchod v Dlouhé ulici - mimochodem, pokud byste znali to místo, věděli byste, že je proti jedné základní škole a že tudy chodí i žáci další základní školy - je to prostě místo, které je možná docela sympaticky tímto delikventem vytipováno.
Pane ministře, bojíme se, stát selhává. Já teď opravdu nechci shledávat konkrétní zavinění konkrétní osoby v konkrétním případě a dopátrávat se toho, zda někdo zahájil pátrání včas ve 12.15, či zda to učinil až v 15.15 - například. Já bych moc chtěla, abyste nám pomohl ochránit naše děti a naše životy, protože jsem tady říkala ráno, když jste tady nebyl, že veškerá činnost tohoto mladého je násilná činnost, prováděná brutálním způsobem. Že pan Brož, jehož případ jsem už před sněmovnou předčítala několikrát, jen velmi náhodou nepřišel o život a všichni jsme se domnívali, že o něj přijde. Je to případ, který je mimořádného zřetele hodný, a já vás prosím, abyste nám řekl, co od minulého týdne Policie České republiky udělala. Velmi chci věřit, že udělala všechno pro dopadení tohoto člověka. Nicméně i ze samého přehledu je zřejmé - a z usnesení, které čtu - že v případě Martina Brože opakovaně vytěžovala nezletilého na půdě města Příbrami, čili neprobíhalo to tak, že při prvním vytěžení by ho prakticky vzala a odvezla ho do nejbližšího ústavu.
A zrovna tak dovolte, abych vám řekla, že mě zaujalo z vámi přečtené zprávy, že v letních měsících - možná jsem špatně poslouchala - byl na útěku od 28. 6. 2002 do 11. 8. 2002. Tím jsem si jista.
***