(Jednání pokračovalo v 9.30 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Kolegyně a kolegové, v rozpravě vystoupí interpelující poslankyně - paní poslankyně Eva Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji. Paní místopředsedkyně, pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, já jsem zde od devíti hodin předčítala, respektive rekapitulovala to, co již bylo jednou řečeno minulý týden. Položila jsem několik otázek, ke kterým se jistě v průběhu interpelace, respektive odpovědi pana ministra můžeme vrátit.
Jen zopakuji to, co považuji za nejdůležitější, abych vypíchla, že se nejedná o to, že by prvotně cílem této interpelace bylo zjištění konkrétního pochybení konkrétního policisty. Spíše jsem se původně domnívala, že může jít opravdu o nedostatek zákonné úpravy. Pan ministr ve své odpovědi nicméně konstatoval, že tak tomu není, že v zásadě zákonnou úpravu považuje za dostatečnou. Nic tedy nebránilo tomu, aby bylo konkrétně postupováno tak, jak pan ministr uvedl, proti nezletilému pachateli.
Znovu poukazuji na sílu brutality a četnost útoků tohoto nezletilce. Znovu si dovolím citovat z usnesení Policie České republiky z 12. ledna, podle kterého napadený uvedl, že si na vlastní přepadení vzhledem k utrpěnému zranění vůbec nepamatuje. Při přepadení utrpěl zlomeniny lebeční a dále spánkové kosti a rozsáhlé krvácení do mozku. Po napadení byl převezen do nemocnice, následně hospitalizován, a v této chvíli je již po několikáté, třetí či čtvrté, operaci.
Myslím si, že to je jako příklad brutality tohoto pachatele a důležitost nebo nezbytnost co nejrychlejšího zákroku dostatečné a dovolím si položit úvodní sérii otázek na pana ministra, zda se od minulého týdne něco změnilo, zda nezletilec byl dopaden, či zda se dále nachází na útěku. Byl-li dopaden, kam byl umístěn. Zda byla učiněna srovnání s vystoupením paní ministryně školství, která měla konkrétní přehled o tom, v kterých okamžicích a z kterých zařízení utekl, zda to bylo konfrontováno s následným postupem policie a zda byly Policií České republiky zvažovány kroky, které by po dopadení Arpáda vedly k jeho psychiatrické léčbě, respektive jaké kroky a kdo má udělat k tomu, aby Arpád již dál neohrožoval město Příbram.
Také jsem poukazovala na to, že si již nevybírá za oběti pouze děti, což bych řekla, že bylo původně dominantní, ale ohrožuje všechny. Samozřejmě že město Příbram má obavy především o děti, které jsou bezbranné. A také jsem minulý týden poukazovala na to, že se nám bohužel děti začínají ozbrojovat.
Já teď uvedu jeden fakt, který prosím, aby byl vnímán tak, jak jej uvedu. A to, že neoficiální zdroje dokonce říkají, že v městě Příbrami se policie dozvěděla o tom, že se chystá skupinka mládeže skinského zaměření, já nevím, jestli tam taková působí, opravdu to nevím, je to skutečně neoficiální zdroj, nicméně pro mě docela přesvědčivý, byť doufám, že mi pan ministr odpustí, když ho nebudu jmenovat, a Policie České republiky v této souvislosti uvažuje o tom, že by nezletilému delikventovi, pachateli brutální trestné činnosti poskytla ochranu před možným ohrožením skinhedy! Připadá mi, že tato situace je už postavená na hlavu.
Čili znovu opakuji jednoduché otázky: Pane ministře, prosím, odpovězte nám, kde se nachází pachatel teď, jaké kroky byly od minulého týdne učiněny proti němu, jak postoupilo vyšetřování. Možná, dostaneme-li odpověď uspokojivou, že se můžeme vyhnout celé sérii dalších otázek.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr vnitra pan Stanislav Gross.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, nejprve mi dovolte, abych se omluvil. Já jsem byl ještě včera večer ujištěn, že první tři interpelace budou směřovány na předsedu vlády, proto došlo k tomu problému, že jsem nebyl hned na zahájení. Nicméně k této interpelaci:
K této interpelaci lze říci následující věci: Za prvé - já jsem nehovořil o tom, že považuji právní úpravu za dostatečnou. Já jsem hovořil o tom, že právní úprava postihování pachatelů trestné činnosti mladších 15 let je podle mého názoru nedostatečná, respektive hovořil jsem o tom, že jsou dvě možné varianty řešení, z nichž každé si vyžádá legislativní úpravu, byť u toho jednoho je možné zvažovat ještě kombinaci s exekutivními kroky. To se týká záležitosti vybavení a ostrahy příslušných zařízení, kde tito delikventi jsou umístěni na základě rozhodnutí soudu. Ta druhá věc se týká hranice trestní odpovědnosti, tak aby mohly nastoupit prostředky trestního práva k ochraně společnosti.
Takže já netvrdím nebo nikdy jsem neřekl, že považuji ty právní nástroje za dostatečné. Co je dostatečné, je to, aby policie mohla konat v okamžiku, kdy je jí oznámeno, že takovýto delikvent utekl z příslušného zařízení.
Nejprve k otázce, jestli již byl dopaden. Já tady nemám informace z dnešního dne, ale v zásadě se obávám, že platí teze, že zatím, v tuto chvíli po tom posledním útěku tento člověk dopaden nebyl.
Pokud jde o otázku umístění na psychiatrii, tak jak byla diskutována minulý týden, myslím si, že se zde jednoznačně vyjádřila paní ministryně školství, a tady svoji úlohu musí sehrát orgány činné v trestním řízení, především příslušný státní zástupce, který může v tomto směru příslušné návrhy podat. Já podle těch informací, které mám, mohu říci, že snad lze souhlasit s tím, co tady bylo řečeno paní ministryní školství minulý týden, že tato věc by snad takto měla být vyřešena. Samozřejmě nikdo z nás nemůže předjímat rozhodnutí nezávislého soudu v těchto věcech; to je věc, kterou jistě všichni chápeme.
K tomu, co policie dělá a co policie nedělá. Já vás teď budu chvíli nudit daty, ale v každém případě z nich je zcela jednoznačně dokladovatelné, že není ani stín pochybnosti o tom, že policie koná svou povinnost. Pokud bych mluvil o letech 2002, 2003 a 2004, tak vám uvedu následující data:
První hlášení v roce 2002 o útěku této osoby bylo 12. 1. 2002, respektive tato osoba byla nezvěstná, vyhlášeno pátrání, to znamená, oznámení policii bylo taktéž 12. 1. 2002, osoba byla vypátrána a vrácena zpátky do ústavu 13. 1. 2002. Následovalo 4. 2. 2002, kdy tato osoba utekla, pátrání bylo vyhlášeno opět 4. 2. 2002, vypátrána a policií odevzdána byla 10. 2. 2002. Další útěk byl 28. 5. 2002, vyhlášeno pátrání 28. 5. 2002, policie vypátrala a vrátila 4. 6. 2002. Následoval útěk 9. 6. 2002, vyhlášeno pátrání 10. 6. 2002, kdy to policii bylo oznámeno, osoba byla vypátrána 15. 6. 2002 a vrácena do ústavu. Další útěk 20. 6. 2002, policii nahlášeno 21. 6. 2002, osoba vypátrána 21. 6. 2002 a vrácena do ústavu. Další útěk 28. 6. 2002, policii nahlášeno 28. 6. 2002, policii vypátrána a vrácena do ústavu 11. 8. 2002. Další útěk 3. 9. 2002, nahlášeno policii 5. 9. 2002, vypátrán a vrácen do ústavu 10. 10. 2002. Další útěk 20. 11. 2002, nahlášeno policii 20. 11. 2002, vrácena do ústavu policií 24. 11. 2002. Další útěk 13. 12. 2002, vyhlášeno pátrání 13. 12. 2002, vrácen policií do ústavu 13. 1. 2003. Další útěk hned 13. 1. 2003, vyhlášeno pátrání 13. 1. 2003, vrácen policií do ústavu 20. 1. 2003. Další útěk 25. 1. 2003, vyhlášeno pátrání 27. 1. 2003, policií vypátrán a vrácen do ústavu 7. 2. 2003. Další útěk 8. 2. 2003, vyhlášeno pátrání 8. 2. 2003, policií dopaden a dodán 30. 4. 2003. Další útěk hned 1. 5. 2003, vyhlášeno pátrání 1. 5. 2003, policií dopaden a vrácen do ústavu 2. 5. 2003. Další útěk hned 3. 5. 2003, vyhlášeno pátrání 3. 5. 2003, policií vypátrán a vrácen do ústavu 13. 5. 2003.
***