(16.20 hodin)
(pokračuje Maštálka)
Pan ministr zatím asi neví, jak si domněle razantními kroky zužuje manévrovací prostor pro své vlastní rozhodování. Podle pana ministra - cituji: "VZP trpí nedostatečným a mnohdy chybným rozvinutím řídicích procesů, což se projevuje zejména nedostatečnou rychlostí a nízkou kvalitou rozhodování, nedostatečnou efektivitou práce a pracovního vytížení, organizací práce bez řádného kompetenčního vymezení, nedostatečnou koordinací na všech stupních řízení." Tak tedy nevím, nakolik to platí o VZP, ale přesvědčil jsem se, že o Ministerstvu zdravotnictví to platí určitě. Předpokládám, že si pan ministr s razancí sobě vlastní zamete, jak to bývá zvykem na severní Moravě, především před svým prahem. Za náš klub mohu slíbit, že budeme sledovat kvalitu rozhodování, jeho efektivnost a koordinaci práce Ministerstva zdravotnictví velmi bedlivě. Výroky o personálních auditech nám určitě nevytřou zrak.
Pokud jde o počty ředitelů VZP, které pana ministra tak iritují, ať si povšimne, že Ministerstvo zdravotnictví jich má na počet zaměstnanců několikanásobně více. Koordinace okresních poboček je mj. brzděna zákonem o VZP. Generální ředitel Ústřední pojišťovny VZP totiž sám ani nemůže ředitele poboček odvolat. Naproti tomu možná překvapení - ministr ředitele odboru na ministerstvu odvolat může, a já doufám, že mnohé odvolá. Jen si nejsem jist, že všechny změny budou k lepšímu.
Tvrzení pana ministra, že VZP financuje ambulantní sféru na úkor lůžkové, snad ani není z tohoto, tedy z moderního světa. Ať to zkusí srovnat s ostatními zdravotními pojišťovnami a také s proporcemi financování v zahraničí. V České republice je zcela evidentně financována lůžková péče na úkor ambulantní, ne naopak. Tato nepříznivá tendence se od působení ministra Fišera, ČSSD, velmi zhoršila.
Pokud jde o panem ministrem kritizované nerovnoměrné rozložení zdravotnických zařízení, podle mého názoru to není zaviněno působením VZP. Pan ministr jistě ví, že největší nadbytek lůžkových zdravotnických zařízení je právě v Severomoravském kraji. Je mi líto. V Ostravě jsou tři velké nemocnice, v bývalém, rozlohou velmi malém okrese Karviná je dokonce šest nemocnic. To je daleko více než v celé republice. Jako bývalý pracovník Fakultní nemocnice v Ostravě jistě ví stejně dobře jako bývalý ředitel této nemocnice a současný první náměstek Ing. Pustelník (?), že např. lékaři z kardiooddělení fakultní nemocnice jezdí operovat pacienty do soukromé nemocnice v Třinci-Podlesí. Jezdí je operovat, říkám jako kardiolog, velice dobře - ovšem fakultní nemocnice má tedy zřejmě nadbytek personálu. Předpokládám, že pan ministr uplatní svoji rozhodnost a úpornost a s touto zvláštní praxí něco udělá. Budeme ho s napětím sledovat. Doufáme, že se objeví ono biblické "břevno v oku svém".
Jestli VZP podle pana ministra - cituji - "nezavádí parametry efektivity a kvality poskytnuté péče", pak předpokládám, že ji pan ministr k tomu novelou zákona ve větší míře zmocní, protože jak jistě ví, v demokratickém státě lze povinnosti ukládat pouze a jenom zákonem. Tvrzení, že Ústřední pojišťovna zjišťuje smluvní vztahy v pobočkách teprve na popud ministra, je, zdá se mi, nesmyslné. To by i výbor sněmovny mohl tvrdit, že pan ministr připravuje koncepci jen proto, že ho o to sněmovna požádala.
Mimochodem - je zarážející, že je ministrem zdravotnictví opakovaně jmenován někdo, kdo v okamžiku jmenování žádnou koncepci nemá, a to i přesto, že o jmenování sám usiloval.
VZP má sice největší síť úřadoven, také má dvojnásobek pojištěnců než všechny ostatní pojišťovny dohromady. Jestli se to panu ministrovi zdá mnoho, bylo by dobré, kdyby si povšiml, že má nejnižší provozní náklady. VZP mnohdy musí uzavírat smlouvy jen proto, aby nepřišla o další pojištěnce - což pan ministr musí nepochybně vědět - zatímco závazky za nimi by jí zůstaly.
Vůbec nehájím VZP, aby bylo jasno. Jen se ohrazuji proti věcně správně nedoloženým obviněním pana ministra. Tady určitě platí aforismus "kdo nerozumí, měl by se ptát, nikoli protestovat".
Jestli se VZP podle pana ministra nepodařilo vytvořit plně funkční celek, uvidíme, jak funkční celek se podaří vytvořit z Ministerstva zdravotnictví. Na jedné straně pan ministr vytýká Ústřední pojišťovně VZP nedostatečnou koordinaci poboček, na druhé straně mu vadí, že pobočky nerozhodují o zásadních smluvních vztazích autonomně, a dokonce i to, že Ústřední pojišťovna nerozhoduje podle doporučení poboček. Jestli pan ministr nevidí rozpor ve svých očekáváních, jak asi vidí reálné rozpory v reálném světě?
VZP na jedné straně vyčítá, že netvoří kritéria efektivity a standardy péče, na druhé straně jí vyčítá, že nebere v úvahu místní podmínky, složení populace a nemocnost. Přitom by měl vědět - a já nepochybuji o tom, že ví - že VZP může sledovat pouze deklarovanou nemocnost, tedy takovou, kterou popíší lékaři. (Ministr kýchá.) Je to pravda, jak vidím. Tedy podle pana ministra čím více nemocných diagnostikují lékaři, tím větší nemocnost, tím by lékařů mělo být více. Je však dobře známo, že čím větší je nabídka zdravotních služeb, tím větší je poptávka, čím více lékařů, tím větší deklarovaná nemocnost.
Pokud jde o hustotu sítě a smluvní politiku, je chybou ministerstva, nikoli VZP, že neexistují dostatečná, zákonem vymáhatelná kritéria pro uzavírání smluv. Pan ministr snad uzná, že takový předpis nemůže být předložen jako poslanecká iniciativa. Ostatně při žehrání na problémy s vytvářením sítě a s kraji je třeba se podívat, kdo, jakými hlasy, s jakou rétorikou proválcoval reformu veřejné správy touto sněmovnou přes varování, že vytvoří balík problémů ve zdravotnictví.
Pan ministr VZP vytýká, že dostatečně nereguluje, a současně VZP vytýká, že nejedná důsledně podle dikce ministerských vyhlášek. Nerovnováha VZP, jak už jsem zdůraznil, je dána právě kvalitou ministerských vyhlášek, jimiž se VZP musí řídit. Jestli není ekonomická nerovnováha VZP ještě horší, pak to není zásluhou ministerstva, ale navzdory ministerským vyhláškám.
Smluvní partneři skutečně často nemají podepsané smlouvy a jsou vystaveni tlaku finanční nejistoty, ale snad by pan ministr měl vědět, že smlouva je dvoustranný právní akt, kdy každá ze stran má jistou vyjednávací pozici a bude tvrdit, že nechce přistoupit na diktát té druhé. V pojišťovacím systému, kde není smluvní povinnost, to ani jinak být nemůže. Proto nelze jednostranně pojišťovnu vinit, že něco způsobila nepodepsáním smlouvy. Má snad podepsat jakýkoli návrh zdravotnického zařízení? Samozřejmě totéž platí i naopak. Jestli existuje disproporce mezi růstem výdajů na jednotlivé segmenty, to nelze určit podle číselných hodnot. "Rovnoměrný" růst lze připustit jen tehdy, pokud se shodneme, že proporce segmentů jsou optimální, a na tom se nyní jistě neshodneme.
Mimochodem, příjmy pojištění jsou závislé na vývoji mezd a zaměstnanosti. Buďme rádi, že i přes rostoucí nezaměstnanost příjmy pojištění stále rostou nad úroveň inflace. Jestli ovšem vláda neumí nic jiného, než se podbízet levnou pracovní silou, a nedokážeme nic jiného, než zkoušet v Evropě sociální dumping, může se brzy stát, že v této zemi budou zůstávat jen nezaměstnaní, staří a nemocní a příjem ze zdravotního pojištění zcela jistě poklesne. A to zatím vláda dokázala jen rozdávat na dluh.
Pokud jde o sporné propagační a preventivní akce VZP, dovoluji si upozornit, že Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí mohou ve VZP provést kontrolu hospodaření, jaká proběhla před lety za působení ministra Davida.
***