(15.00 hodin)
(pokračuje Páralová)
K takovéto prosperitě nás vedla Komunistická strana Československa v naší špičkové firmě! Do naší firmy nebylo 20 let téměř investováno. Když se stavělo, tak se stavěla nová budova, neinovovalo se zařízení, to bylo zastaralé. Po roce 1989 přijížděli do Tesly Pardubice zahraniční investoři, zahraniční zájemci o Teslu. Seznámili se se zařízením, seznámili se s budovami, a pak konstatovali, že Teslu nemohou koupit, protože prostě podnik není schopen přežít. Vypracovali jsme tedy privatizační projekty, chtěli jsme Teslu rozdělit, ale - světe, div se - Teslu zprivatizoval bývalý komunista generál Barák, tak jako většinu firem zprivatizovali bývalí komunisté a vytunelovali je, tak jako generál Barák, bývalý komunista, vytuneloval Teslu Pardubice. Ale v podstatě k restrukturalizaci došlo. Pracovníci Tesly založili asi tak dvacet až třicet nových firem. V těchto firmách pracuje 100, 200, 300 lidí, tyto firmy pracují, zaměstnávají lidi, jsou úspěšné a vyvážejí.
Naše města byla šedivá, byly šedivé i Pardubice v době, kdy zde vládli komunisti. Vzpomeňme, jak vypadala Malá Strana, jak vypadaly ulice našich měst, jak byl zdevastován bytový fond, jak infrastruktura byla zanedbaná. To vše se podařilo od roku 1989 napravit. A já nerozumím tomu, jak si může pan Ransdorf dovolit kritizovat kteroukoliv vládu za to, že se tady snaží napravit to, co tady komunisti za 40 let zkazili.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Páralové. Hovořit bude místopředseda sněmovny pan poslanec Vojtěch Filip a připraví se pan poslanec Miloslav Ransdorf.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, původně jsem se domníval, že tato debata bude o otázkách zaměstnanosti a míře nezaměstnanosti v České republice. Náhle jsem se dozvěděl ten otřepaný vtip, že za celý vývoj v 90. letech může vlastně Husák se Štrougalem, protože našetřili jenom na sedm let, a v roce 1997 nastala měnová krize, a protože našetřili na tak málo, tak bylo potřeba změnu politiky. Proto tedy byla přechodná vláda pana Tošovského a potom mimořádné volby v roce 1998. Opravdu objevné, ale už jsem to několikrát jako vtip slyšel.
Pokud jde o Teslu Pardubice, věřím, že paní kolegyně Páralová uznává, a to jsem velmi rád, že to byl špičkový výrobce např. radiolokátoru Tamara, ale myslím si, že Sovětský svaz nám ho nezakázal vyvážet, že to byl někdo úplně jiný. Prosím vás, mluvme tady o zaměstnanosti, a nikoliv o vtipech.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Filipovi. Hovořit bude pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Byl jsem vyzván a bylo řečeno, že prý tady pronáším nestydatá slova. Já jsem nevěděl, že říkat fakta, je nestydaté, ale pro některé možná ano. Je pravda, že když se tady vzpomínala Klausova reforma, vyšel kdysi sborník "O tvář zítřka", kde Klausovi obdivovatelé přičiňovali poznámky, takové obdivné výkřiky na adresu svého vůdce, a pan Macek tam tehdy chválil pestré kravaty předsedy ODS, no a pan Stráský, který ještě tehdy patřil k ODS, říkal, že tato reforma je prý podobná tomu - a teď prosím zejména kolegy z KDU-ČSL, aby si to poslechli - kterou prý Mojžíš provedl Židy do Egypta. Pan Stráský trochu otočil směr. Připomínám navíc, že cesta trvala 40 let a Egypt měl u Židů ve starověku takový špatný zvuk. Byla to jakási materialistická zlá země. Dobře. Ale zdá se, že nejenom u pana Stráského, ale v celém procesu ekonomické reformy došlo k jakémusi zmatení směrů a místo kupředu nás vedli nazpátek.
A pokud jde o nedoinvestovanost. Problémem minulých ekonomik, které popisoval třeba Cornelle (?) ve své knize O ekonomice nedostatků, byla naopak chronická přeinvestovanost. Šlo o strukturu investic, ale celkově byly tyto ekonomiky přeinvestovány. Problém byl například, když jsme dělali analýzu v Prognostickém ústavu v 80. letech struktury národního hospodářství, že máme sice největší klasický průmyslový potenciál na světě na počet obyvatel, ale byl ve struktuře, kterou bylo potřeba změnit. Šlo o to, změnit strukturu ekonomiky, a ne tuto strukturu devastovat, ničit a rozbíjet. Když uvedu třeba základní problém, který se projevil v některých odvětvích, kde šlo o vstupy z oblasti vědy a výzkumu. My jsme měli pokryto 70 % výrobních oborů v naší ekonomice, ale proti tomu stálo jenom 1 % nových vědeckých poznatků ročně v celosvětovém měřítku, což na tak malou zemi byl nepochybně slušný výkon, který teď nejsme schopni po čtrnácti letech údajně úspěšného rozvoje vůbec dosáhnout. Ale šlo o to, aby se 70 % a 1 % na druhé straně sblížily, aby došlo k větší specializaci a k většímu zapojení naší ekonomiky do mezinárodní dělby práce.
A když tady byla řeč o podnicích, mohl bych jmenovat řadu podniků, které měly opravdu špičkovou úroveň. Taková Sigma Olomouc a Sigma Lutín. Podnik Sigma byl druhý, dokonce pak první výrobce čerpadel na světě. Klíčový podnik "Pětka" byl po listopadu 1989 zničen, a když pak došlo k privatizaci, tak místo čerpadel tam vyráběli třeba boudy pro psy. To byl výsledek této nepromyšlené ekonomické reformy. Podobně třeba podnik, kde pracoval Vojtěch Filip, Sfinx. Ten patřil v oboru produkce nádobí mezi první tři výrobce na světě a měl našlápnuto, aby byl první. Byl rozbit, zničen, vlastně rozkouskován na čtyři závody. Tak tomu bylo i v případě jmenované Sigmy. Mohl bych jmenovat celou řadu dalších závodů, ale samozřejmě je to tady zbytečné.
Naše ekonomika, když to shrnu, měla velký potenciál na začátku reforem. Proto jsme s reformami spojovali takové naděje, ale nebyly zvládnuty. Byly promarněny. Začátkem 90. let jsme měli ekonomiku, která jako jedna z mála na světě měla vlastní konstrukci aut, vlastní konstrukci letadel, uměla dělat průmyslové diamanty, měla vlastní kosmický program atd. Ale toto všechno padlo vniveč.
Když je tady řeč o proměně našich měst, našich obchodů atd., myslím si, že minulé vlády by také dokázaly, kdyby chtěly, nadělat obrovské dluhy, jako to udělaly vlády po roce 1989. To, že to nevystoupilo tak do popředí dlouhou dobu, až do roku 1997, to bylo dáno tím, že se všechno látalo z mimorozpočtových zdrojů, že se to látalo z příjmů privatizace, které podle zákonů, které jsme přijali po roce 1989, měly být určeny úplně na něco jiného, a sice na oživení a zkvalitnění trhu a výrobního potenciálu naší země. Příjmy z privatizace měly být určeny tam, nikoliv na to, aby se zadlužoval náš stát a aby se kryly díry v rozpočtu.
Děkuji.
***