(14.40 hodin)
(pokračuje Šeich)
Tady je soustředěn náš zájem a musím říci, že zejména o způsobu, systému a výběrových kritériích v personálních nominacích jsme se toho mnoho nedozvěděli. Zejména je velmi překvapující, že nedokážeme nalézt nějakou konzistentní linku v tomto výběru, protože v případě první nominace na evropského komisaře, která skončila takovým skandálním způsobem, jakým skončila, tak se jednalo o bývalého ministra, o politika, v případě druhém se jednalo o státního úředníka, zcela jasného kariérního diplomata, který s politickými strukturami na žádné úrovni žádnou zkušenost a žádné dočinění neměl. V případě nominace Ivana Pilipa do Evropské investiční banky se také jedná o bývalého významného politika a současného politika Unie svobody. Musím říci, že v tomto směru neshledávám žádnou konzistentní linku dokonce ve výběru na jednu jedinou pozici. To je velmi překvapivé.
Proto bych chtěl formulovat první otázku, a to jakými kritérii, s jakým předstihem a podle jaké hodnoticí škály se premiér rozhodoval, protože je zcela zjevné, že rozhodoval premiér sám bez konzultace dokonce s vlastní stranou a vlastní vládou, natož potom konzultací s opozicí, která měla být do takto zásadních rozhodnutí zapojena, ať už by se podařilo dohody dosáhnout, nebo nepodařilo, ale minimálně měla být velmi věrohodně do tohoto procesu opozice zapojena, protože se jedná o nominaci na období přesahující funkční období této vlády.
Nedokázal jsem tedy vysledovat nějakou jednotnou linku v uvažování při personálních nominacích. Pan ministr zahraničí Svoboda opakovaně mediálně ujišťoval o tom, že nominace, zejména do úřednického aparátu Evropské komise, jsou vybírány zcela nestranným procesem, a proto se ptám, zdali vláda nebude politickým způsobem ingerovat například při výběru vrchního ředitele některého z generálních ředitelství, zdali informace, která mediálně prosakuje o tom, že na této pozici bude stranou lidovou prosazován hejtman kraje Vysočina Dohnal, je informace zcela scestná, informace nepravdivá, a zdali takováto věc se nestane, nebo zdali vláda řekne, že nemůže předvídat, zdali bude ze stovek uchazečů na tuto úřednickou pozici tím kandidátem úspěšným bez žádné ingerence české vlády. Pak bych to považoval samozřejmě za naivní, protože samozřejmě zejména v počátečním období, kdy nové členské země nebudou mít dostatek zkušeností s těmito konkursy na tyto nejvyšší úřednické pozice, bude platit pravidlo, bez ohledu na nějaká formální kritéria, určité rezervace nějakých vyhrazených pozic pro nové kandidátské země a pro každou z nových kandidátských zemí zvláště.
V tomto směru chci položit druhou otázku, zdali tato informace je pravdivá, nebo nepravdivá.
Já bych řekl, že zejména se musíme ptát, s jakým časovým předstihem, v jaké kvalitě, podle jakých kritérií a s jakou mírou konzultace o pozicích byla nominace vůči orgánům Evropské unie činěna. Tato sněmovna přijala změnu jednacího řádu, která upravuje postavení také budoucího Evropského výboru, který v budoucnu bude tato témata na parlamentní půdě projednávat a bude tyto zásadní nominace v duchu mého pozměňovacího návrhu a pozměňovacího návrhu pana doktora Křečka v Evropském výboru projednávat. Tento formální institut v českém právním řádu nebyl a vláda k tomu nebyla formálním způsobem nucena. Nicméně každá rozumná vláda by v takto zásadních věcech konsensus chtěla.
Třetí otázka na pana premiéra je taková, zdali evropský komisař Telička byl jmenován českou vládou na období pouze cca půl roku, nebo zdali se jedná o nominaci na celé období budoucího Evropské komise. V tomto směru myslím, že přetrvávají nejasnosti a je mnoho nejednoznačností. Musím říci, že je zcela zjevné, že by nás zajímala také otázka, zdali názor, který pan premiér řekne, bude názorem celé vládní koalice, nebo zdali půjde o názor jeho vlastní, nebo alespoň názor sociální demokracie. Na jaké období je tedy nominace pana Teličky činěna, s jakou vážností, zda je na období celé, či cca necelého půl roku.
Já si myslím, že toto téma si už vyžádalo mnoho naší pozornosti, a nechci vás dále unavovat. Určitě učiním pouze poznámku ještě k tématu evropské ústavy.
Bylo tady řečeno mnoho. Pan premiér se ptal - protože jsem formuloval několik jasných otázek, tak bych mu chtěl také odpovědět. Pan premiér se ptal, zdali chceme rozhodnutí, která budou činěna, průchodná, rozhodnutí na úrovni celé Evropské unie, či zdali chceme posílit jakési blokační minority.
Ano, usilujeme o rozhodnutí, která budou přijímána s maximální pružností, ale to rozhodnutí taková, která nebudou poškozovat Českou republiku, a to se domníváme, že v novém systému evropské ústavy zajištěno nebude, a proto se o Českou republiku obáváme a její zájmy hájíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Ptám se, kdo se další hlásí do rozpravy. Pokud nikdo, tak obecnou rozpravu končím a zahajuji podrobnou rozpravu. Do té mám avizovanou přihlášku pana poslance Ekerta a pana poslance Zahradila. Pan poslanec Zahradil jako zpravodaj má přednostní právo vystoupit. Chce-li ho využít, nechť přikročí k řečništi.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jak jsem oznámil v obecné rozpravě, navrhnu usnesení o dvou bodech.
Bod číslo jedna bude mít dvě písmena, a) a b). Zní takto:
Poslanecká sněmovna konstatuje, že
a) vláda selhala při vytváření vnitropolitické shody na obsazování v čelných funkcích v evropských institucích, zejména v Evropské komisi a Evropské investiční bance;
b) vláda tím poškodila a oslabila postavení České republiky na samém počátku jejího členství v Evropské unii.
Bod číslo dvě: Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby na jednání o Smlouvě zakládající Ústavu pro Evropu nepřipustila zhoršení podmínek pro Českou republiku oproti stavu definovanému přístupovou smlouvou a Smlouvou z Nice.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Poprosím vás ještě o specifikaci, v rámci kterého bodu chcete o tomto usnesení nechat hlasovat, zda v bodu 113, či v bodu 114, případně v obou. V obou, takže dvakrát.
Slovo má pan poslanec Ekert.
Poslanec Milan Ekert: Děkuji za udělení slova. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si navrhnout k oběma bodům dva stručné návrhy usnesení.
K prvnímu: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí Informaci předsedy vlády o zastoupení České republiky v institucích Evropské unie.
K bodu 114: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí Informaci vlády o stavu příprav na pokračování Mezivládní konference o návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu a o aktuálních postojích vlády České republiky v této problematice.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Předejte návrh panu zpravodajovi, protože to jsou dva návrhy k oběma bodům.
Kdo se další hlásí do podrobné rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, podrobnou rozpravu končím.
Dávám možnost vystoupit se závěrečným slovem nejprve panu premiérovi. Pane premiére, máte možnost vystoupit se závěrečným slovem k oběma projednávaným bodům.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se dotkl několika věcí, ale zkusím to opravdu velmi jednoduše.
Otázka pana poslance Šeicha byla, zda vláda nějakým způsobem podpoří českého kandidáta na různé funkce, na které probíhají konkursy. Ano, pokud se Čech dostane do užšího výběru, to znamená asi mezi tři, ze kterých se vybírá, tak vláda jej podpoří obvyklým způsobem, kterým podporují kandidáty ze svého státu a národa jiné vlády. Odpověď zní ano.
***