(12.00 hodin)
(pokračuje Kohlíček)
Důležité je v této smlouvě a proti jiným smlouvám, a to bych chtěl vypíchnout, že ta smlouva není vázána na občanství ve státě, který je smluvní stranou smlouvy. Čili všichni, kteří pracovali nebo pracují v Turecku a v České republice, jsou pokryti danou smlouvou. To je podle mě velmi významné a je to pozitivum této smlouvy. Druhým pozitivem této smlouvy, které je poněkud nezvyklé - a já to kvituji s povděkem, je to vynikající, že to tak je - jedna ze tří jazykových verzí, ve kterých tato smlouva je, tak je řečeno, je rozhodující, a to je anglická verze.
Takže já pouze doporučuji, abychom tento tisk projednali ve výboru zahraničním, a doporučil bych, protože se jedná o sociální zabezpečení, aby to bylo také v příslušném sociálním výboru.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím.
Ptám se pana ministra a paní zpravodajky, zda chtějí vystoupit se závěrečnými slovy. Není tomu tak.
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru, pan poslanec Jaromír Kohlíček také výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Pokusím se vás přivolat, odhlásím vás a prosím, abyste se všichni znovu přihlásili identifikačními kartami.
Nejdříve budeme hlasovat o návrhu organizačního výboru na přikázání výboru zahraničnímu.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím návrhem, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 320 z přítomných 103 poslanců 96 hlasovalo pro návrh, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Jaromíra Kohlíčka, který navrhuje výbor pro sociální politiku a zdravotnictví.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 321 z přítomných 112 poslanců pro návrh hlasovalo 39, proti 36. Tento návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Dalším bodem, který budeme projednávat, je bod 76, kterým je
76.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Dohoda o účasti České republiky, Estonské republiky,
Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky,
Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky
v Evropském hospodářském prostoru sjednaná mezi Českou republikou,
Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou,
Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou,
Republikou Slovinsko a Slovenskou republikou a Evropským společenstvím,
Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo,
Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem,
Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím,
Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou,
Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska
(členskými státy Evropské unie), Republikou Island, Knížectvím Lichtenštejnsko,
Norským královstvím (státy Evropského sdružení volného obchodu)
/sněmovní tisk 557/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí pan Cyril Svoboda, prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, vláda předkládá Dohodu o účasti na Evropském hospodářském prostoru. Smyslem této dohody je rozšířit prostor volného obchodu, to znamená i rozšířit prostor čtyř základních svobod, svobodného pohybu osob, služeb a kapitálu, na všechny země nejen Evropské unie, ale země, které tvoří Evropský hospodářský prostor. Je to náš závazek, který jsme si vytkli také ve smlouvě o přistoupení k Evropské unii, a vláda schválila svým usnesením z 13. října 2003 také přistoupení k této smlouvě.
Rozšíří se tento prostor o další tři země, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, a to je Norsko, Lichtenštejnsko - a teď mi vypadla ta třetí země - a Island. Netýká se to Švýcarska, protože Švýcarsko je sice země, která je součástí evropských společenství volného obchodu, ale není součástí Evropského hospodářského prostoru. Tato smlouva bude dobrá pro rozšíření ekonomické síly Evropy, protože to vytvoří trh pro přibližně 380 mil. spotřebitelů, a kromě vnitřního obchodu s Evropským hospodářským prostorem na světovém obchodu se podílí 18 % v případě dovozu a 20 % v případě vývozu, takže se tento prostor rozšíří.
Vážená kolegyně, vážení kolegové, dovolím si požádat o vyslovení souhlasu s pokračováním procesu vyslovení souhlasu s touto smlouvou. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterého mám napsáno, že je to pan poslanec Jan Mládek. Na pana poslance Jana Mládka jsem kývala, zda on je zpravodajem, kterého mám napsaného ve svých podkladech a pan poslanec Mládek mě ujistil, že je tomu tak. Takže prosím zpravodaje pana poslance Jana Mládka.
Poslanec Jan Mládek: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych stejně jako pan místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda doporučil propustit tuto smlouvu do druhého čtení. Chtěl bych k tomu jen dodat následující.
Ve skutečnosti Evropský hospodářský prostor je ještě o něco širší uskupení, než je Evropská unie, do které vstoupíme 1. května. Tento Evropský hospodářský prostor zahrnuje kromě států Evropské unie také Norsko, Lichtenštejnsko a Island jako členy Evropského sdružení volného obchodu a v podstatě v některých dílčích záležitostech i Švýcarsko, které sice nepřistoupilo jako člen ESVO oficiálně k této dohodě, ale v některých dílčích dohodách k Evropskému hospodářského prostoru ano.
V podstatě je to o tom, že tyto země jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, ale buď neprojevily zájem o členství v Evropské unii, anebo jejich obyvatelstvo se zachovalo tak, že v referendech třeba i opakovaně hlasovalo proti členství v Evropské unii. Nicméně reálna ekonomika si vyžaduje integraci těchto zemí, protože leží v Evropě, nemají zásadnějšího obchodního partnera než Evropskou unii, upravit maximum hospodářského života zvláštními smlouvami. Tady lze jedině vyjádřit určitý smutek, že díky obstrukcím Lichtenštejnska, které se podařilo překonat, tato smlouva má velké zpoždění, protože by bylo optimální, kdyby vstoupila v platnost už se vstupem České republiky do Evropské unie, to je 1. května. Takto to samozřejmě nestihneme. Výhodou, kterou to má, jsou i určité zdroje, které poskytne Norsko formou grantů i subjektům z České republiky, podobně jako to dělá Evropská unie.
Čili doporučuji propustit do druhého čtení a k projednání zahraničnímu výboru.
***