(11.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Vidím, že se nikdo z místa nehlásí, obecnou rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání. (Hlásí se zpravodaj.) Pane zpravodaji, já se omlouvám, já jsem vás chvíli nesledovala.
Poslanec Václav Exner: Už jsem říkal ve zpravodajské zprávě, že doporučuji, aby kromě zahraničního výboru byl tento tisk přisouzen také výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, protože je to věcně jeho problematika.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Přistoupíme k hlasování. Pokusím se přivolat všechny, kteří chtějí hlasovat. Zároveň vás odhlašuji a prosím, abyste se všichni znovu přihlásili svými identifikačními kartami.
Nejdříve budeme hlasovat o návrhu organizačního výboru na přikázání tohoto návrhu k projednání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 318 z přítomných 113 poslanců 110 hlasovalo pro návrh, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Dále budeme hlasovat o návrhu pana zpravodaje, který navrhuje, aby tento vládní návrh projednal také výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 319 z přítomných 114 poslanců 49 hlasovalo pro návrh, proti 31. Tento návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Dalším bodem je
75.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Tureckou republikou
o sociálním zabezpečení, podepsaná v Ankaře dne 2. října 2003
/sněmovní tisk 546/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede ministr práce a sociálních věcí pan Zdeněk Škromach, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, smlouva o sociálním zabezpečení s Tureckem byla podepsána v Ankaře dne 2. října 2003.
Význam navázání smluvního vztahu s Tureckou republikou v oblasti sociálního zabezpečení spočívá zejména ve skutečnosti, že jde o stát, který usiluje o členství v Evropské unii, a že se mezi oběma státy předpokládá další značný rozvoj všestranné spolupráce zejména v oblasti hospodářských vztahů a cestovního ruchu. Existence sociální smlouvy bude znamenat, že osoby neztratí svá práva získaná podle vnitrostátních předpisů jen proto, že ze své země odešly, aby pracovaly, bydlely nebo se zdržovaly ve druhé zemi. Vymezením přesných pravidel účasti občanů na sociálním pojištění státu spolu se zajištěním nároků z toho plynoucích se uvolní prostor pro snadnější pohyb pracovníků, podnikání a poskytování služeb.
Navrhovaná smlouva je standardním typem smluvního dokumentu používaným pro koordinaci národních systémů sociálního zabezpečení dvou či více států. Při sjednávání smlouvy obě strany vycházely ze základních mezinárodně uznávaných principů, obsažených v mnohostranných konvencích a uplatňovaných v bilaterální praxi vyspělých států: rovnost v nakládání s občany druhého státu, sčítání pojistných dob pro nárok na dávky, výplata dávek do ciziny, aplikace jediného zákonodárství vylučující dvojí pojištění. Vztahuje se na všechna odvětví sociálního zabezpečení, jež jsou obvykle mezinárodními smlouvami koordinována, to je zdravotní péče, peněžité dávky v nemoci a v mateřství, důchody, dávky v nezaměstnanosti, přídavky na děti a pohřebné.
Sjednání smlouvy nebude mít velké dopady na státní rozpočet. V Turecku nežije česká komunita a dřívější zaměstnávání tureckých občanů na našem území prakticky neexistovalo. Proto v tomto směru vstupem smlouvy v platnost téměř nevzniknou nároky na české důchody za dobu minulou. Nároky na české dílčí důchody budou vznikat postupně a budou rozloženy do jednotlivých kalendářních let.
Smlouva bude mít nesporně velký význam v oblasti zdravotní péče. Zde zajistí českým pojištěncům při přechodném pobytu v Turecku v případě nezbytné potřeby nárok na poskytnutí základní neodkladné péče bez toho, že by ji museli přímo uhradit. Kvalifikovaný odhad výdajů českých zdravotních pojišťoven na zdravotní péči poskytovanou českým pojištěncům v Turecku činí necelé 4 mil. Kč ročně.
Smlouva nepochybně přispěje k rozvoji vzájemných vztahů obou států. Česká republika se sjednáním smluvního dokumentu přiřadí ke státům Evropské unie, které mají smlouvy o sociálním zabezpečení s Tureckem již uzavřeny.
Po věcné i formální stránce se jedná o smluvní dokument odpovídající mezinárodně uznávaným požadavkům na koordinaci sociálního zabezpečení. Navrhuji proto Poslanecké sněmovně, aby s ratifikací předložené smlouvy vyslovila souhlas.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení paní poslankyně Helena Mallotová.
Poslankyně Helena Mallotová: Sněmovní tisk číslo 546 pojednává vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Tureckou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná v Ankaře dne 2. října 2003. Dvoustranná smlouva mezi Českou republikou a Tureckou republikou o sociálním zabezpečení je nástrojem, který má zajistit koordinaci národních systémů sociálního zabezpečení a umožnit migrujícím občanům těchto dvou států, aby neztratili svá práva získaná podle vnitrostátních předpisů o sociálním zabezpečení. Upravuje výplatu dávek do ciziny sčítáním pojistných dob pro stanovení nároku na dávky, rovnost nakládání s občany smluvního státu jako s vlastními a aplikaci jednoho zákonodárství.
V každém ze smluvních států budou za oblasti sociálního zabezpečení zodpovědné příslušné úřady a vlastní provádění budou zajišťovat kompetentní instituce. Smlouva upravuje výplaty dávek v nemoci a v mateřství, výplatu důchodů, pohřebného, výplatu dávek v případě úrazu a nemoci z povolání, dávek v nezaměstnanosti a rodinných přídavků.
Podrobnosti týkající se aplikace zásad stanovených smlouvou uvádí prováděcí správní dokument, který bude sjednán ve smyslu článku 29 smlouvy.
Smlouva nezakládá žádná práva za jakékoliv doby před jejím vstupem v platnost.
Předložená smlouva mezi Českou republikou a Tureckou republikou nevyžaduje změny v našem právním řádu a nekoliduje s jinými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
Doporučuji postoupit tuto smlouvu do druhého čtení a přikázat ji k projednání zahraničnímu výboru.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji paní poslankyni Heleně Mallotové. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám jednu přihlášku, a to pana poslance Jaromíra Kohlíčka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přičinil několik poznámek ke sněmovnímu tisku 546.
Jak jistě víte a neušlo vám, Turecká republika je od roku 1963 kandidátskou zemí Evropské unie. Problémem ovšem je, kdy tato kandidatura se začne realizovat hmotně, kdy začne skutečné vyjednávání o přistoupení s Tureckem. To nám ovšem nebrání v tom, abychom se nepustili do smlouvy, která je nám zde předkládána.
Tato smlouva vychází ze základních principů, jak již zde bylo řečeno, a je důležité, že jsou zde zohledněny mezinárodní smlouvy, mimo jiné nařízení EHS 140871 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby samostatně výdělečně činné a členy jejich rodin, pohybující se v rámci společenství, Evropská úmluva Rady Evropy o sociálním zabezpečení 4.78 z roku 1972, Úmluva Mezinárodní organizace práce o zřízení mezinárodního systému pro zachování práv v sociálním zabezpečení číslo 157/1982 a jiné předpisy.
***