(18.50 hodin)
(pokračuje Hašek)
Tišnovsko je určitě jen jedním z mnoha území, o kterých by se tady mohlo hovořit a která si prošla nějakou historickou křivdou, konkrétně v případě Tišnovska od roku 1960. Ale já se ptám prostřednictvím předsedajícího pana poslance Šeicha - dobře, vy jste, pane poslanče, řekl, že to byla vláda sociální demokracie, která v rámci reformy veřejné správy se touto věcí nijak nezabývala, nebo prostě ji nedotáhla do konce. Já se vás ptám, co dělala vláda ODS od roku 1993 do toho roku 1998 k tomu, aby třeba konkrétně na Tišnovsku došlo k nápravě tohoto stavu? Pokud mám já dobré informace, tak Tišnovsko bylo jedním z regionů, které žádalo tehdejší vládu Václava Klause o to, aby byl ustaven znovu okres Tišnov, tedy aby došlo k nápravě záležitosti, která byla rozhodnuta bez vůle zastupitelstev obcí a bez občanů v roce 1960. Tehdy samozřejmě systém s nějakým vyjádřením obcí nebo s názory občanů vůbec nepočítal v době té správní reformy. Čili to jenom pro ujasnění.
Chtěl bych vás, kolegyně a kolegové, požádat, abychom se na tuto normu nedívali politickýma očima, abychom se při hlasování o ní nedělili na koalici a opozici, abychom se nedělili na levici a pravici. Prostě tady leží požadavek určitého množství občanů prostřednictvím jejich obecních zastupitelstev, ten požadavek je opakovaně vznášen už po dobu minimálně deseti let. Na nás teď je, jestli se přidáme do té smutné řádky zákonodárných sborů, které prostě bez jakéhokoliv odůvodnění odmítly tento požadavek. Čili já na vás apeluji na všechny - dejte prosím šanci tomuto návrhu, propusťte jej do druhého čtení, pojďme o něm diskutovat na půdě odborného výboru, pojďme se o něm bavit ve druhém a třetím čtení tady v Poslanecké sněmovně.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Michalu Haškovi. Slovo má místopředseda Poslanecké sněmovny pan Jan Kasal - ale pan poslanec David Šeich se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec David Šeich: Já samozřejmě souhlasím s kolegou Haškem, že tento zákon nepatří do roviny ostře politických zákonů a rozhodně si podporu zaslouží. Nicméně nebylo možné nevznést dvě základní otázky: zdali reforma veřejné správy splnila své dvě základní úlohy: přiblížit státní správu občanům a snížit počet úředníků. Říkám, že v obou těchto bodech tento úkol nesplnila. Státní správu občanům vzdálila a počet úředníků narostl.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo místopředseda Poslanecké sněmovny pan Jan Kasal.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Ani já nebudu patřit k těm, kteří by snad chtěli nepropustit tento návrh do druhého čtení, ale přece jenom několik poznámek.
K této věci jsem vystupoval opakovaně, vždycky když se podobný návrh zde ve sněmovně vyskytl. Možná si vzpomenete, že při posledním návrhu, který šel z jihomoravského krajského zastupitelstva, jsem velmi žádal, aby podobné návrhy šly společnou zákonodárnou iniciativou těch krajů, jichž se to týká. Mně by to přišlo jako podstatně lepší a nám by to umožnilo s čistým vědomím pro takovéto návrhy zvednout ruku. Bohužel jsme opět v situaci, že takovýto návrh předkládá někdo jiný, v tomto případě vláda, vláda bez toho, že by si vyžádala stanoviska příslušných krajských zastupitelstev. Chtěl bych říci, že usnesení krajských zastupitelstev, i kraje Jihomoravského a kraje Vysočina, jsou diametrálně odlišná. Jedno krajské zastupitelstvo se plně staví za to, co navrhuje vláda. Druhé krajské zastupitelstvo říká ano, my souhlasíme s tím, aby šlo pět nebo šest obcí do druhého kraje.
A já se ptám, a ptám se znovu, jak tento návrh zákona pamatuje na majetkové vypořádání mezi kraji. Zdali se bude jednat o vyvlastnění jednomu kraji a přidělení druhému kraji, nebo se spoléhá na to, že to mezi kraji nějak prostě dopadne. Týká se to silnic druhé a třetí třídy, týká se to nejen silnic, ale také staveb, které se silnicemi souvisejí, a dalších věcí. Já bych opravdu rád znal odpověď na tuto otázku, pane ministře. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nevím, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Vidím pana poslance Jaromíra Schlinga. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaromír Schling: Paní předsedající, dámy a pánové, musím tady už poněkolikáté se vrátit do roku 1997, kdy tato Poslanecká sněmovna projednávala návrh ústavního zákona o vzniku krajů, i když on se ten zákon tehdy jmenoval trochu jinak. Opakovaně se tady totiž hovoří o tom, a ve sdělovacích prostředcích se to opakovaně uvádí, že kraje vznikly jako nějaký politický handl, že se hranice krajů namalovaly někde na nějaké mapičky.
Opakovaně tady sděluji, že jedním z důležitých podkladů pro rozhodování o tom, jak mají kraje vypadat, byla velmi obsáhlá a podrobná studie, kterou pod vedením profesora Hampla zpracovala katedra demografie Univerzity Karlovy. Sociální demografie, tak nějak se ta katedra jmenuje. Ale profesor Hampl je známý geograf a demograf a nelze ho podezírat, že by byl nějak politicky motivován. Když jsem se ho následně potom dotazoval, už s nějakým časovým odstupem, jestli v době práce té jeho skupiny na ně byl vyvíjen nějaký politický nátlak, tak mně jednoznačně sdělil, že měli naprostou volnost v práci a nebyli nijak politicky ovlivňováni. Tato studie Univerzity Karlovy jasně definovala 14 demografických celků, jasně ohraničených demografických celků v České republice, které se také skutečně staly těmi kraji. Už v té studii ale také bylo poukazováno na to, že existují problémy, především u Českomoravské vrchoviny, kdy část okresů Žďár nad Sázavou a Třebíč má určité spádové tendence ke kraji Jihomoravskému. Čili nebylo to opomenuto, bylo to tam uvedeno, ale oněch 14 demografických celků z této práce vyplynulo zcela jednoznačně. Takže ne jenom politické handly, ale skutečně důležitým základem byla i tato vědecká práce. To je prostě fakt a ta publikace je k dispozici. Kdo chce, může si ji opatřit a prostudovat.
Teď už konkrétně k tomuto návrhu zákona. Spolu s kolegou Kasalem a dalšími poslanci jsem byl přítomen jednání, jehož jsem byl do značné míry i iniciátorem, kde jsme se pokusili dosáhnout shody mezi krajem Jihomoravským a krajem Vysočina. Právě v zájmu toho, aby zákon prošel sněmovnou pokud možno hladce, protože jsem si vědom, že jakékoliv územní změny vždycky budí vášně a vždycky jsou předmětem sporu napříč politickým spektrem, vyvolávají neshody ve všech poslaneckých klubech. Chtěli jsme se tomu vyhnout - to za prvé.
A za druhé - my z kraje Vysočina máme upřímný zájem pomoci těm obcím, které asi měl především na mysli pan kolega Šeich, ale i další, kteří tady hovořili, aby se dostaly do Jihomoravského kraje, protože skutečně mají do Tišnova blízko. Oni se vlastně dívají do toho Tišnova dolů z té vrchoviny, zatímco do Bystřice nad Pernštejnem i do Velké Bíteše to mají mnohem dál než do Tišnova. Ano, šest, sedm, možná osm obcí zcela logicky do toho Tišnova patří. Ale o těch dalších už máme pochybnosti. Kdyby byl býval Jihomoravský kraj přistoupil na tu dohodu, nebyl by zde žádný problém. Protože bohužel na tu dohodu nepřistoupil, tak se otevírá ring volný.
Všichni poslanci mají možnost podávat pozměňovací návrhy, o některých už tady bylo hovořeno, ať už se to týká kolegy Duba nebo dalších. Věřte tomu, že možná i já přijdu s pozměňovacím návrhem, aby ten pro Jihočeský kraj zcela nezajímavý apendix Dačicko a Slavonicko přešel ke kraji Vysočina, pro který by to bylo zájmové území. Už tady někdo zmiňoval Jemnicko. Ano, Vratěnín z Jemnicka, který je ale součástí kraje Jihomoravského a okresu Znojmo, už projevil zájem o to, že chce přejít do kraje Vysočina, a Ministerstvo vnitra ho do návrhu zákona nezařadilo z toho důvodu, administrativně zcela správně, protože katastrální území Vratěnína nesouvisí přímo s krajem Vysočina, je od něj odděleno ještě dalším katastrálním územím. Ale o tom všem nepochybně ve druhém čtení bude řeč.
***