(13.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Nyní mi dovolte, dámy a pánové, v rámci svého velmi zkráceného vystoupení ještě zareagovat na připomínky vlády. Vláda přijala k onomu návrhu usnesení, ve kterém nevyjádřila nedoporučení k tomuto návrhu; za to chci vládě poděkovat. V zásadě konstatovala pouze některé nedostatky onoho návrhu nebo nedostatky z jejího pohledu. Musím obecně říci, že tyto vytknuté nedostatky nemají koncepční charakter, to znamená, nejdou proti základním principům, které jsem se pokusil dnes před vámi obhájit. Jde často o pouhý rozdílný pohled na jednotlivé drobné procesní instituty, na to, zda účastník řízení, pokud podá návrh, má či nemá možnost vzít návrh zpět atd. To jsou, myslím, drobné marginálie, které je možno vydiskutovat v případném projednávání na výborech, v případném projednávání na ústavně právním výboru.
Souhlasím s jednou námitkou vlády, že bohužel došlo na určitém místě návrhu k terminologickým nepřesnostem, ovšem to jsou věci, které lze, jak jsem řekl, opravit na ústavně právním výboru.
Vláda dále namítá, že není předložen kvalitní dostatečný ekonomický rozbor, resp. dopad na státní rozpočet. K tomu mohu říci jediné. Jedná se o zákon, kde zkrátka nelze přesně kvantifikovat či kvalifikovat výši nákladů. Mám však zato, že v dlouhodobém horizontu náklady budou mnohem nižší, než přínos, který bude mít takto zjednodušené a efektivní řízení před obchodními rejstříky. V zásadě nebude ani třeba přijímat velké množství nových úředníků, protože v tuto chvíli určitý počet osob na obchodních rejstřících vykonává složitý věcný přezkum, proč by tedy jednodušší přezkum nemohl vykonávat stejný počet osob? To by přece nemělo logiku, pokud bychom přijímali nové zaměstnance.
Drobný problém vidím v zákoně, který upravuje postavení vyšších soudních úředníků, a obavu z toho, že počet vyšších soudních úředníků může být nedostatečný. Mám však zato, že pokud by tato situace nastala, jakože se jí nebojím, tak pak je možné přijmout rovnou novelu právě onoho zákona o vyšších soudních úřednících. Ten totiž dnes říká, že vyššího soudního úředníka nebo tuto funkci nemůže vykonávat kvalifikovaný právník, např. absolvent justiční praxe, poté, co složí zkoušku a nezíská místo u soudu, ale pouze osoba, která má k tomu speciální vzdělání, které je samozřejmě nižší a méně hodnotné, než je klasické právnické magisterské vzdělání. To znamená, tento zákon obsahuje takovouto drobnou absurdnost, kterou je samozřejmě možné odstranit i třeba zákonem v legislativní tísní, pokud by zde na ústavně právním výboru ona námitka nedostatku vyšších soudních úředníků nebyla rozptýlena.
Dámy a pánové, toto bylo několik slov k předloženému návrhu. Záměrně jsem své vyjádření zkrátil. Na závěr chci říci, že vás prosím, zamyslete se nad tímto návrhem podrobně, vnímejte ho ne jako návrh opozičního poslance, ale jako návrh, který má výrazně zkvalitnit a posílit podnikatelské prostředí v naší zemí, jako návrh, který v každém případě může pomoci našim podnikatelům a může pomoci přilákat zahraniční kapitál do naší země. Prosím, přemýšlejte o tom tímto způsobem a propusťte tento návrh do dalšího čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Stanislav Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, situace na obchodním rejstříku je evergreenem této sněmovny i řady publicistů. Musím ovšem říci, že obchodní rejstřík v poslední době patří k těm mnoha institucím, které mají horší pověst, než si zaslouží. 95 - 96 % všech podání obchodnímu rejstříku je vyřizováno ve lhůtě 15 dnů, čili zdá se, že tam byly provedeny některé změny, které napomáhají rychlejšímu zápisu.
Na druhé straně je však nepochybně pravdou, že v našem právním řádu stále přetrvává rozpor mezi registračním principem a principem přezkumným. Čili velmi obsáhlá novela, kterou tady předkládají kolegové, napomáhá vyjasnění, zpřesnění našeho právního řádu, zejména také tím, že zavádí formuláře na podávání obchodního rejstříku, což je veliký posun, a konec konců i vláda počítá do budoucna s tímto postupem. Čili domnívám se, že tato novela je významným posunem k zpřesnění našeho právního řádu, doporučuji, aby byla propuštěna do druhého čtení a některá problematická místa, na které poukazuje vláda a na které poukázal i předkladatel, můžeme v průběhu projednávání a legislativní cesty upravit.
Doporučuji proto propustit do druhého čtení a projednat na ústavně právním výboru.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Marie Rusová.
Poslankyně Marie Rusová: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, k předloženému poslaneckému návrhu, sněmovní tisk 566, si dovolím říci tolik: S předloženou novelou je v zásadě možno vyslovit zásadní souhlas. Jak je správně blíže uvedeno v důvodové zprávě novely, dříve či později by bylo nutno stávající ustanovení zákonů upravujících právní režim obchodního rejstříku stejně novelizovat.
Za přednosti navrhované novely je možno označit: a) novela vychází z analýzy současného právního stavu a právní praxe; b) zapracovává do navrhovaného znění směrnice Evropské unie; c) přihlíží ke zkušenostem ostatních států Evropské unie, d) sleduje zkvalitnění, zrychlení a zprůhlednění procesu zápisu do obchodního rejstříku, e) využívá vědeckotechnické poznatky digitalizace.
Ovšem pojetí novely se určitě setká i s nesouhlasem představitelů české justice, a tím potažmo i české vlády jako celku. To se tedy domnívám já. Je to dáno zejména tím, že
a) v některých směrech novela používá metod, které nejsou v souladu se stávajícími zásadami právní úpravy, např. upuštění od striktní zásady písemnosti; b) z personálního hlediska, z hlediska kancelářského vybavení není justice na realizaci záměrů novely vůbec připravena; c) zásadním způsobem se mění styl práce obchodního rejstříku; d) dále lze očekávat námitku, že novelizovat ustanovení o činnosti obchodního rejstříku bude možno až po přijetí komplexní novely obchodního a občanského zákoníku.
Přes to všechno se domnívám, že navrhovanou novelu lze bez větších obtíží zavést do praxe. Převážně novela mění procesní stránku věci, přičemž ustanovení novely se budou vztahovat na případy napadlé po účinnosti novely. Je dostatek času k tomu, aby justice se na novelizaci novely řádně připravila.
K navrhovanému textu právní úpravy novely není z legislativního hlediska zásadních připomínek. Novela reaguje na některé zcela pochybné požadavky stávající úpravy byrokratického charakteru, viz např. doložení právního důvodu užívání sídla.
Určité pochybnosti je však možno mít ve dvou směrech. Za prvé nemožnost vzít zpět podání návrhu na zápis. Dispoziční volnost by se měla projevit i ve věcech obchodního rejstříku v možnosti vzít návrh zpět. Stále jde o návrh, i když je podáván na předepsaném tiskopise, dokud nebude provedena registrace návrhu. Svým způsobem novela zpětvzetí návrhu i pojmově předpokládá. Je to v případech, kdy návrh nebyl řádně doložen požadovanými přílohami. A za druhé otázka doručování písemností. Fikce doručení dle novely se nutně setká s odmítnutím s poukazem na jednotnou úpravu doručování v ustanovení § 45 a následujících občanského soudního řádu.
***