(12.40 hodin)
(pokračuje H. Šedivá)
Základním východiskem této úpravy je skutečnost, že soudy nedávají jen své písemnosti k doručení, ale že také posuzují a rozhodují, zda doručení písemnosti adresátům proběhlo podle zákona. Právní úprava doručování proto musí být jednoznačná, přehledná a průhledná. Doručení písemnosti musí být jednoznačným způsobem dokladováno, musí být kdykoliv v budoucnu ověřitelné.
Protože to, zda proběhlo doručení podle zákona, posuzuje nejen soud, který dal písemnost k doručení, ale často i odvolací soud nebo dovolací soud, kterému okolnosti, za nichž byla písemnost dána k doručení, nemohou být známy, musí pravidla doručování být patrná přímo ze zákona bez možnosti výjimek v jednotlivých případech doručení, které by vyplývaly jen z dohody mezi odesílacím soudem a doručujícím orgánem.
Navrhovaná novela rovněž upravuje přerušení řízení v případech, kdy o to požádá Soudní dvůr v Lucemburku, dále upravuje soudní poplatky, zákon o soudních poplatcích, ve smyslu, že se při vymáhání soudních poplatků nezvyšuje jejich výše o případné úroky a poplatky z prodlení.
Zákon o advokacii mění dosud upravenou povinnost tzv. usazeného evropského advokáta předkládat každoročně doklad vydaný v jeho domovském státě, který osvědčuje oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby, a doklad o pojištění odpovědnosti za škodu; tak jak to bylo předtím, bylo možno tohoto advokáta vyškrtnout.
Navrhovatel podrobně vysvětlil, jakým způsobem se upravuje v novém zákoně právě doručování, kterého se týká. Je samozřejmě věcí soudu, jakým způsobem bude doručováno. V zákoně jsou upraveny všechny možné způsoby doručování jednak jednotlivými organizacemi, jednak jednotlivým účastníkům řízení, to znamená účastníkům řízení, jejich zmocněncům, advokátům, notářům atd.
Nebudu již dále zákon dopodrobna rozebírat. Je to rozebráno v tisku 580. Navrhuji, aby zákon a sněmovní tisk byly postoupeny do druhého čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám zatím jednu přihlášku, a to pana poslance Jiřího Pospíšila. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně okomentoval předloženou novelu. Budu mluvit stručně, protože chci pouze říci některé základní teze, které se tohoto návrhu týkají.
Chci obecně konstatovat, že zde opět projednáváme jednu z dílčích novel našich základních právních předpisů, konkrétně pak předpisu procesního charakteru. Nebudu opakovat teze o salámové metodě, již jsem to dnes v rámci diskuse nad ústavou říkal, nicméně závěr je stejný: drobné dílčí úpravy základních právních kodexů vedou k jedinému - k znepřehlednění právního řádu, ke snížení právní jistoty těch, kteří aplikují, právo a v konečném důsledku pak ke snížení vymáhatelnosti práva.
Tato nebezpečnost vystupuje do popředí navíc ve chvíli, kdy pan ministr mimo jiné včera na interpelacích prohlásil, že záměrem Ministerstva spravedlnosti je připravit a předložit kompletní nový občanský soudní řád. Kladu si tedy otázku, proč v tuto chvíli projednáváme další dílčí novelu, když současně Ministerstvo spravedlnosti pracuje na tom samém, ale v širším a rozsáhlejším kontextu. Já jediné vyvinění pro tuto novelu vnímám v té rovině, že otázka doručování je opravdu aktuálním problémem naší justice. Jedná se o věc, která komplikuje a protahuje soudní spory. To je jediný důvod, proč si myslím, že je asi jistá míra legitimity o tomto návrhu diskutovat.
Musím však na druhé straně říci, a vyplynulo to též z připomínkového řízení k tomuto zákonu, které jsem si podrobně prostudoval, že většina připomínkujících jasně řekla Ministerstvu spravedlnosti, že by bylo vhodné jít obecnou komplexní úpravou doručování, a to jak v oblasti trestního soudnictví, tak v oblasti civilního soudnictví, tak v oblasti správního řízení. To znamená, mělo by se jít jednou úpravou, která by zjednodušila a zpřehlednila tato relativně složitá ustanovení.
Moje otázka na pana ministra spravedlnosti je, proč ministerstvo nevzalo v potaz tyto návrhy a námitky a proč nepředložilo návrh, který by více sumarizoval různé způsoby doručování v různých řízeních před orgány veřejné moci, nejen orgány moci soudní.
Nyní, když dovolíte, několik slov k samotnému návrhu. Říkám to nerad, ale musím konstatovat, že předložený návrh je podle mého názoru z hlediska legislativního mimořádně nekvalitní. Trpí četnými vadami, které budu za chvilinku dokumentovat, mimo jiné trpí výraznou kazuističností, nepřehledností a výraznou složitostí. Jen na okraj argument ryze podpůrný. Předložený návrh je téměř dvojnásobně rozsáhlý než současná úprava obsažená v občanském soudním řádu.
Nyní již k serióznějším argumentům exaktnějšího charakteru. Nejprve ona kazuističnost, což v překladu znamená přílišná podrobnost, a tudíž následně nepřehlednost právní úpravy. Mám za to, dámy a pánové, že předložený návrh obsahuje ustanovení, která by zákon, který má mít obecný charakter, jistou míru abstraktnosti a obecnosti, neměl obsahovat. Nevidím důvod, proč předložený návrh obsahuje samostatná ustanovení pro doručování notářům, doručování advokátům, doručování soudním exekutorům, doručování patentovým zástupcům atd. Opakuje se v zásadě stejný princip, stejný způsob, pouze jsou změněna ustanovení o subjektu, kterému je doručováno. Myslím si, že by se výrazně ušetřilo papíru, kdyby byl upraven jeden způsob pro takto jaksi do jedné skupiny zařaditelné subjekty.
Další případ kazuističnosti je např. § 50 písm. f), kde jsou podrobně upraveny náležitosti doručenky. Myslím si, že takové věci by též neměly být v zákoně, resp. v právním předpise zákonné síly. To je kazuističnost.
Další věc, kterou chci říci. Navržená novela obsahuje nejasné pojmy, resp. obsahuje takové pojmy, které v praxi v aplikaci určitě přinesou problémy. Konkrétní příklad: pracuje se se lhůtami tři dny či deset dnů, není však vůbec uvedeno, zda se jedná o pracovní dny, či zda se do těchto lhůt počítají i dny klidu. Myslím si, že u lhůty tři dny je zcela zásadní, zda během třídenní lhůty se též počítá víkend, či nikoliv. To není marginálie, kterou praxe odstraní, to je zásadní věc, která v aplikaci přinese četné problémy. Tolik k nejasnosti.
K nejasnosti lze též říci, že § 46 odst. 5 konstatuje ustanovení "ledaže se prokáže". Trpný rod. Není vůbec zřejmé, kdo to prokáže, na kom je ona tíže odpovědnosti, kdo má nést důkazní břemeno. Myslím si, že v případném sporu to bude přinášet problémy.
Za třetí, předložený návrh obsahuje ustanovení, která v praxi povedou ke ztížení doručování. Příklad - § 46 odst. 1. Je zde výčet všech adres, na které má být písemnost určená fyzické osobě doručována. Já jsem to konzultoval se soudci praktiky. Všichni mi v zásadě řekli, že doručování bude probíhat tak, že bude doručováno postupně na jednotlivé adresy. To znamená, že praxe si s tím poradí způsobem, který nepřispěje k rychlosti doručování. Nebo jiné ustanovení, které říká, že doručováno příslušníkům policie bude skrze Ministerstvo vnitra. Toto podle mého názoru také povede k průtahům a komplikacím při doručování.
Dámy a pánové, tolik několik vad. Poslední a nejzásadnější se podle mého názoru týká toho, že předložený návrh neodstraňuje to, co je dnes velkým problémem, to je možnost účastníků soudního řízení činit obstrukce, nepřebírat zásilky, a tím výrazně prodlužovat soudní řízení.
***