(12.10 hodin)
(pokračuje Čermák)
Já zase zkrátím toto úvodní slovo, protože si myslím, že ty zásadní věci byly už projednány v plénu. Vrátím se k projednávání této předlohy v ústavně právním výboru.
Ústavně právní výbor úplně zrevidoval tento návrh, máte tisk před sebou, pan zpravodaj jistě se k tomu ještě vyjádří. My za předkladatele chceme vyjádřit jenom díky za to, že tam bylo tolik pozměňovacích pozitivních návrhů, které text upřesnily a ještě zlepšily. V tuto chvíli děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi spravedlnosti a žádám pana zpravodaje, pana poslance Stanislava Křečka, aby přednesl zpravodajskou zprávu z výboru ústavně právního. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, ústavně právní výbor, jak už tady pan ministr signalizoval, se obsáhle zabýval touto předlohou a usnesení vám bylo doručeno pod číslem 533/1. Tady došlo k zásadní změně proti původnímu vládnímu návrhu, neboť v § 389 se vysloveně říká, že vydání osoby do cizího státu je nepřípustné, jestliže jde o státního občana České republiky. To byla podstatná změna.
Navrhoval bych, abychom schválili, že za základ pro projednání tohoto vládního návrhu zákona vezmeme usnesení ústavně právního výboru z 10. března 2004.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, tedy tisk 533/1. Otevírám obecnou rozpravu a mám do ní přihlášku paní poslankyně Marie Rusové. Další písemnou přihlášku do obecné rozpravy nemám. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marie Rusová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, navržené znění sněmovního tisku č. 533 nepředstavuje dle mého názoru žádné převratné změny. Je znění spíše technického rázu. Je podstatně podrobnější. Naprostou novinkou je rozdělení právního styku s cizinou na členské státy Evropské unie a nečlenské. Je zde problematické ustanovení o vydávání do ciziny, především o výjimku, kterou požadují USA jako podmínku uzavření dvoustranné smlouvy o právní pomoci. Vydání vlastního občana k trestnímu stíhání do cizího státu je prolomením zásady personality, a tím zároveň závažným porušením státní svrchovanosti. A nelze ani předpokládat, že by USA dodržely zásadu vzájemnosti vůči České republice a byly ochotny vydávat vlastní občany v České republice.
Předávání osob na základě evropského zatýkacího rozkazu je také zjevným porušením zásady personality, ale tady už o tom byla řeč. Pokud by byla novela přijata, znamenalo by to vzdání se výrazné součásti suverenity, ač to vládní představitelé v souvislosti se vstupem do Evropské unie soustavně popírali.
Nezbytným předpokladem pro přijetí této novely je novelizace již také zde zmíněného článku 14 Listiny základních práv a svobod.
Nakonec je zjevné, že novela vzhledem k předpokládané rekodifikaci celého trestního odvětví, popřípadě dalším úpravám podle požadavků Evropské unie, bude mít pouze krátkodobou účinnost.
Neodpustím si, abych se ještě nezmínila u této příležitosti o jedné záležitosti. My když jsme v ústavně právním výboru obdrželi tento sněmovní tisk, tak jsme obdrželi také stanovisko legislativního odboru, kde bylo zhruba 45 oprav. Potom, když k nám přišli legislativci do ústavně právního výboru, tak se ještě omlouvali, že ještě chtějí předložit dalších 5 změn. Je tedy potřeba také si představit, jakou kvalitu tato předkládaná právní norma měla.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Marii Rusové. Nemám žádnou další přihlášku do obecné rozpravy, nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím.
Nepadl žádný návrh, který by byl k hlasování, a před zahájením podrobné rozpravy musíme respektovat návrh, který předložil pan zpravodaj poslanec Stanislav Křeček s tím, že základem pro projednání, tedy pozměňovací návrhy by byly podávány k tisku 533/1. Bez rozpravy.
Odhlásím vás a požádám vás o novou registraci, a tento návrh bychom odhlasovali v hlasování, které jsem právě zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 223 z přítomných 131 pro 74, proti 4, návrh byl přijat. Základem pro jednání v podrobné rozpravě bude tisk 533/1.
Mám tři přihlášky do podrobné rozpravy. První přihlášený je pan místopředseda Ivan Langer, ale nevidím ho tady, takže nastupuje druhý přihlášený a to je pan poslanec Jiří Bílý. Připraví se paní poslankyně Marie Rusová.
Poslanec Jiří Bílý: Děkuji. Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl pozměňovací návrh. Dovolím si navrhnout: Za bod 8 se vkládá nový bod 9, který zní:
Bod 9. V § 266a se odstavec 1 zrušuje, dosavadní odstavec 2 a 3 se označí jako odstavec 1 a 2. Dosavadní body 9 a následující se přečíslují.
Odůvodnění. Ustanovení § 266a odst. 1 bylo do trestního řádu zařazeno jeho novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. Podle něj proti rozhodnutím, jejichž zrušení se lze domáhat cestou dovolání, může ministr spravedlnosti podat stížnost pro porušení zákona ve lhůtě dvou měsíců od doručení pravomocného rozhodnutí státnímu zástupci. Jestliže nebylo v takové věci podáno dovolání, může ministr spravedlnosti podat ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona i po uplynutí této lhůty. Smyslem této právní úpravy bylo zajistit, aby Nejvyšší soud o dovolání a stížnosti pro porušení zákona rozhodoval vždy ve společném řízení. Tento záměr, byť je nepochybně správný, se v praxi ukázal při postupu podle výše uvedeného ustanovení jako nerealizovatelný. Analýza agendy dovolání a jeho vztahu ke stížnosti pro porušení zákona dokazuje, že v praxi je společné řízení o dovolání a stížnosti pro porušení zákona jen teoretickou záležitostí. Prakticky ve všech případech totiž odsouzený, který shledává rozhodnutí nalézacího a odvolacího soudu jako nezákonná pro doručení rozhodnutí odvolacího soudu ve výše uvedené dvouměsíční lhůtě, podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Ze statistiky Nejvyššího soudu vyplývá, že více než 95 % takových dovolání je bez věcného projednání odmítnuto s ohledem na velmi úzce vymezené dovolávací lhůty v trestním řádu.
***