(10.10 hodin)
(pokračuje Čermák)
A to všechno se snažíme odvodit od znění Listiny základních práv. To prostě samo o sobě svědčí o tom, zda formulace, že nikdo nebude nucen opustit svou vlast - co vlastně kryje? Kryje vyhoštění? Kryje vydání? Kryje předání? To je to, o co se snažíme. A před chvílí jsem tady řekl, že sotva v tomto směru můžeme říci, že kdykoliv a za jakýchkoliv okolností občan proti své vůli vlast na nějakou dobu opustil, že byla porušena jeho lidská práva. To si opravdu myslím, že bychom šli velmi daleko.
Poměr ke Spojeným státům americkým. Když se tedy realisticky podíváme na situaci ve světě, tak vidíme, že to není jenom Evropská unie, kdo se snaží efektivně bojovat proti organizovanému zločinu a terorismu, ale že jsou to samozřejmě i Spojené státy. Smlouva o právní pomoci se Spojenými státy se připravuje celou řadu let, a samozřejmě že jednání se Spojenými státy ztroskotává na naší neochotě smířit se s ustanovením, že i vlastní občany budeme za určitých okolností Američanům vydávat ke stíhání. A my se samozřejmě tohoto obáváme proto, že i kdybychom takovou smlouvu připravili, parafovali, že by stejné potíže s touto smlouvou byly potom v Parlamentu s jejím přijetím.
To, že dneska se Spojené státy v souvislosti s jednáním o evropském zatykači snaží do smlouvy dát něco, co bych nazval doložkou nejvyšších výhod, že když už někomu vydáváte nebo pokud někomu jinému vydáváte, budete nám vydávat také, to vůbec a zdaleka samozřejmě ještě neznamená, že takováto smlouva bude se Spojenými státy uzavřena. Ale jenom to svědčí prosím vás o tom, o jak citlivou problematiku na mezinárodní úrovni v tuhletu chvíli jde s principem, že nikdy žádného svého zločince, pokud bude mít české občanství, nikdy nikomu a za žádných okolností nevydáme. A když, tak po dlouhém, nesnadném a komplikovaném řízení. S touto zásadou se v dnešním světě Česká republika dostane absolutně na konec států a jejich spolupráce. To říkám opravdu se vší vážností.
Jak si vedli naši kolegové vstupující do Evropské unie? Třeba v Estonsku základní zákon vydávání vlastních občanů výslovně umožňuje, na Slovensku a v Litvě se otázka vydávání vlastních občanů v ústavě neupravuje, v Lotyšsku je to také daleko volnější než u nás, ve Spojených státech má americká ústava něco o tom, že nesmí vydávat své vlastní občany. A to už jsem zmínil, žádný mezinárodní instrument o ochraně základních lidských a občanských práv prostě nezakotvuje takovéhle právo.
Takové věci, které tady zazněly také, jako že zákaz dvojí trestnosti, zákaz vydávání v trestním zákoně, v trestním řádu. To je argumentace současným právním stavem, který pochopitelně v souvislosti s evropským zatýkacím rozkazem by byl odstraněn a upraven.
Chci znovu apelovat na to, aby se naše země, Česká republika, včas a bez zbytečných vnitřních rozporů adaptovala na ty trendy, které v mezinárodním právu a na nadnárodních úrovních nejrůznějšího charakteru existují a které historicky půjdou ještě dál. My se přece nemůžeme pohybovat neustále na úrovni uzavřeného, nikomu nepřístupného, výjimečného území, kde všechno může být jinak, než je někde jinde, kam bude možno prchat před trestním stíháním, kde efektivně nebude platit totéž, co platí za rohem v Německu nebo v Polsku, na Slovensku a v Rakousku. My tady budeme enkláva, kde bude platit úplně něco jiného, a to jenom opřeme o to, že jsme prý my slíbili svým občanům, že navěky je budeme chránit před trestním stíháním v cizině, což není pravda.
Znova připomínám tu situaci v Evropě, na světě s organizovaným zločinem, s terorismem. Vždyť za těchto okolností, když odmítáme - promiňte mi to - z důvodů malicherných implementovat to, k čemu jsme se navíc v přístupové smlouvě zavázali, tj. evropský zatýkací rozkaz, zhruba řečeno, tak skutečně si myslím, že své vlasti ani svým občanům tím nesloužíme. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. O slovo se hlásí místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, rád bych zareagoval na jednu část vystoupení pana ministra, ve kterém naznačoval s jistou dávkou ironie v hlase, že neschválením evropského zatýkacího rozkazu v České republice hrozí, že se stane rájem pro zločince z celého světa, kteří sem prchnou a budou se zde na území naší země skrývat před spravedlností.
To je v lepším případě omyl, v horším případě zlý úmysl od pana ministra, neboť evropský zatýkací rozkaz s tímto nemá vůbec nic společného. (Potlesk poslanců ODS.) Evropský zatýkací rozkaz a naše výhrady k tomu znamenají úplně něco opačného - že buď je Česká republika demokratický právní stát, který je členem mnoha světových či evropských společenství, která vyznávají obdobné hodnoty, ale je-li považována za demokratický právní stát, potom je to stát, kterému je apriorně důvěřováno, že je schopen, že je připraven a že také je odhodlán postihnout každého občana České republiky, který se dopustil jakéhokoli protiprávního jednání, včetně těch nejzávažnějších trestných skutků.
***