(9.50 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Jako významný nástroj řízení vzdělávací soustavy je navrhováno zpracování dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Dále pak úprava podmínek pro vyučování náboženství ve veřejných školách a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných nebo talentovaných. Vláda zdůrazňuje, že na rozdíl od současné právní úpravy jsou výslovně upravena práva a povinnosti dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců, nově jsou definovány způsoby tzv. jiného plnění povinné školní docházky a je zaveden institut tzv. přípravných tříd. Nově se definují stupně vzdělání. Základní systémovou změnou je podle vlády návrh nového pojetí maturitních zkoušek. Navrhuje se zavést také nová právnická osoba, která má fakultativní formu, pro oblast školství, je to školská právnická osoba. Zavádí se školská rada jako povinný orgán základní, střední a vyšší odborné školy všech zřizovatelů.
Naopak na rozdíl od stávající právní úpravy není součástí návrhu úprava týkající se pedagogických pracovníků, neboť tuto oblast vláda upravuje ve sněmovním tisku 560, který byl už zde zmíněn.
Systém financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu je v zásadě převzat ze současné právní úpravy a vláda ve svém návrhu tuto problematiku nijak nově neřeší.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že návrh zákona respektuje všechny příslušné předpisy a právně relevantní dokumenty Evropské unie.
V důvodové zprávě vláda dále uvádí, jaký má být předpokládaný finanční dopad navrhované právní úpravy. Jedná se o zavedení školní matriky. Zde je předpokládaná výše jednorázových nákladů asi 550 milionů, reforma maturitní zkoušky s ohledem na počet studentů maturitních ročníků a počet středních škol, v nichž maturitní zkoušky probíhají, je předpokládán celkový dopad 55 milionů korun, a předpokládá se, že financování bude částečně hrazeno i z rozpočtů krajů. Tady předpokládaná spoluúčast je v důvodové zprávě vyčíslena přibližně na 19 milionů korun. Dále se jedná o zřízení akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání. Tady je napsáno, že je to bez dopadu na státní rozpočet. Zřizování samostatných tříd mateřských, základních a středních škol pro vzdělávání v jazyce národnostních menšin, snížení minimálního počtu žáků v těchto třídách - dle stávajících výdajů příslušných typů škol a školských zařízení na rok 2003 a počtu dětí, žáků a studentů národnostních menšin se předpokládá dopad ve výši asi 12 milionů korun. Poskytování speciálních učebnic a speciálních pomůcek pro vzdělávání dětí, žáků a studentů včetně vyšších odborných škol se zdravotním postižením, to jsou další náklady. Zde se předpokládá, že stávající počet postižených dětí, žáků a studentů a cenu učebnic a učebních pomůcek připadajících na jednoho žáka činí předpokládaný finanční dopad asi 6 milionů korun. Dále se vláda zmiňuje ve své důvodové zprávě o zřizování funkce asistenta pedagoga v mateřské škole pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Zde je předpokládaná výše nákladů vzhledem k vývoji populace odhadována na 200 milionů korun. Bezúplatné poskytování vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí předpokládá dopad vyčíslený asi na 251 milionů korun.
Celkový souhrnný dopad uvedených změn zaváděných návrhem zákona do veřejných rozpočtů pro období jednoho kalendářního roku je tedy předpokládán ve výši přibližně 709 milionů korun, z toho dopad na státní rozpočet asi 433 milionů korun a dopad do rozpočtů územních samospráv asi 276 milionů korun. Určitý dopad do veřejných rozpočtů může mít ustanovení § 20 odstavec 5 upravující přípravu žáků, kteří jsou rodinnými příslušníky osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, dále pak zavedení zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou. Dále pak zavedení nové podoby rejstříku.
Tolik moje zpravodajská zpráva k sněmovnímu tisku 602 a dovolte mi, abych přednesl ještě zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku 603, což je zákon, který souvisí s přijetím školského zákona a řeší některé změny v našem právním řádu.
Jako zpravodaj musím uvést k tomuto návrhu zákona, že návrh nesplňuje všechny náležitosti, které jsou nutné pro zahájení legislativního procesu. Vláda totiž ve své důvodové zprávě v rozporu se zákonem č. 90/1995 Sb., to je zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, speciálně v rozporu s paragrafem 86 odstavec 3, neuvedla v zákonem předpokládané obecné části principy předložené právní úpravy, nezhodnotila v ní platný právní stav a nevysvětlila nezbytnost nové úpravy v jejím celku.
Ve zvláštní části důvodové zprávy pak vláda popisuje a zdůvodňuje promítnutí změn do některých zákonů v souvislosti s předpokládaným přijetím návrhů uvedených jako sněmovní tisk 602 a sněmovní tisk 560. Jedná se o změnu zákona o hospodaření a zabezpečení církví a náboženských společností státem, kde se ruší ustanovení o bezplatné výuce náboženství, dále pak o změnu reflektující v souvislosti s důchodovým zabezpečením novou terminologii. S ohledem na zavedení školské právnické osoby se předpokládá změna zákona 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby se na zaměstnance těchto subjektů vztahoval tento zákon. Dále pak se v souvislosti se školskou právnickou osobou mění zákon o daních z příjmu a zákon o státní statistické službě. Znamená to, že školské právnické osoby budou v zákonu o dani z příjmu chápány jako neziskové organizace a z pohledu zákona o státní statistické službě je tady změna, neboť IČO bude vydávat Ministerstvo školství při řízení o zařazení do registru škol. Nová terminologie se promítá i do zákona o státní sociální podpoře a do zákona o financování soukromých škol. Dále se pak návrh školského zákona promítá také do novelizace zákona o vysokých školách, kde je rozšířeno ustanovení o odlišných přijímacích zkouškách i na absolventy vyšší odborné školy.
Pane předsedo, tolik moje dvě zpravodajské zprávy a dovolte mi, abych se jako první přihlásil do rozpravy.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane zpravodaji. Na základě toho, že jsme si odhlasovali sloučení obecné rozpravy, přerušuji projednávání bodu č. 52 a postoupíme k bodu 53, kterým je
53.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím školského zákona
/sněmovní tisk 603/ - prvé čtení
Paní ministryně sdělila, že už zvlášť vystupovat nebude k tomuto tisku, a pan zpravodaj Walter Bartoš už své řekl.
V této chvíli mohu pouze otevřít sloučenou obecnou rozpravu ke všem bodům, to je 51, 52 a 53. Mám tady sérii písemných přihlášek, kterých je osm. Jenom sdělím, že pan poslanec Bohuslav Záruba a paní poslankyně Táňa Fischerová se přihlásili jak k bodu 51 i 52. Nyní je rozprava sloučena, takže věřím, že se jim podaří sloučit i své vystoupení v rámci sloučené rozpravy.
Přihlášku zpravodaje pana poslance Bartoše mám chápat tak, že chce vystoupit jako první? Prosím, máte slovo. Pak budou následovat další přihlášení.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, nejprve vystoupím k tisku 602, návrhu školského zákona, neboť jsem přesvědčen, že to je norma, která je hlavní, a ty ostatní jsou jakoby lex specialis a s touto normou souvisí, takže svá další vystoupení pak budu předkládat ještě jednou.
Když po nástupu do funkce paní ministryně slíbila, že zhruba do devíti měsíců připraví a předloží nový návrh školského zákona, předpokládal jsem, a nebyl jsem sám, že má na mysli návrh, který se vyvaruje chyb a nedostatků, pro které jejímu předchůdci předchozí předlohu zákona sněmovna z řady dobrých důvodů zamítla. Očekával jsem snad, že se již nebude opakovat situace, kdy o základních principech zákona, který se v podstatě dotýká všech a má být skutečně vhodným legislativním rámcem pro obsahovou, organizační, ale také ekonomickou reformu vzdělávacího systému, bude rozhodováno bez širší diskuse, ale na základě jednobarevného politického názoru.
***