(9.40 hodin)
(pokračuje Buzková)
Účelem předkládaného zákona je nahradit a sjednotit stávající roztříštěnou a nedostatečnou právní úpravu v oblasti tzv. regionálního školství, která se dnes nachází v několika opakovaně novelizovaných zákonech a v mnoha parametrech nevyhovuje současné realitě, a vytvořit jednu novou právní normu, která bude uceleným způsobem řešit problematiku vzdělávání od předškolního přes základní a střední vzdělávání až po vzdělávání vyšší odborné. Navržená právní norma zahrnuje i jiné vzdělávání, a to např. vzdělávání zájmové, základní umělecké a jazykové.
Samostatným zákonem číslo 306/99 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolským a školským zařízením, bude i nadále řešena oblast financování soukromých subjektů, ve znění pozdějších předpisů. Samostatným zákonem je rovněž zákon číslo 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy… (Hluk v sále.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím ještě jednou, abyste nechali paní ministryni přednést úvodní vystoupení v prostředí, kde jsou slyšet její slova. Prosím, máte slovo.
Ministryně školství ČR Petra Buzková: Já se omlouvám, pane předsedo, já jsem se teď málem vžila do role, že jsem ještě místopředsedkyní sněmovny, a už jsem chtěla sněmovnu utišovat, takže si to budu příště hlídat.
Samostatným zákonem je rovněž zákon číslo 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.
Právní úpravu pro oblast výkonu činnosti pedagogických pracovníků, jejich další vzdělávání a kariérní systém obsahuje zákon o pedagogických pracovnících, jehož návrh vláda schválila dne 1. prosince 2003. Zákon si neklade za cíl řešit otázku celoživotního vzdělávání v celé jeho komplexnosti, neboť bude zpracován zákon o dalším vzdělávání, tak jak o tom rozhodla vláda České republiky plánem legislativních prací vlády na rok 2003 až 2005. Předkládaný návrh nového školského zákona však otevírá některé nové možnosti v oblasti celoživotního učení zejména tím, že vytváří nezbytnou základnu pro celoživotní učení, umožňuje přijímat výsledky vzdělávání dosaženého mimoškolskou soustavou apod.
Návrh školského zákona vymezuje nové obecné cíle a zásady vzdělávání a zavádí nový systém kurikulárních dokumentů, jako je národní program vzdělávání, rámcové a školní vzdělávací programy, resp. akreditované programy vyšších odborných škol. Také dlouhodobé záměry, ať už republikový, nebo krajský, mají v tomto zákoně jako jeden z významných nástrojů řízení silnější postavení. Návrh rovněž upravuje vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména podporuje propojení speciálního školství se školami běžného typu a významně posiluje tendenci k individuální integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol. Jsou upraveny i podmínky vzdělávání pro nadané žáky, příslušníky národnostních menšin a cizince, jakož i podmínky výuky náboženství ve školách. Návrh zaručuje právo dítěte v posledním roce před zahájením povinné školní docházky na přijetí k předškolnímu vzdělání a bezplatnost tohoto vzdělávání.
V základním vzdělávání nově definuje způsob jiného plnění povinné školní docházky a vymezuje podmínky individuálního vzdělávání v rámci 1. stupně základní školy, které dosud probíhá jako tzv. domácí vzdělávání. Dále např. zavádí neklasifikaci v předmětech výchovného charakteru apod.
V oblasti středního vzdělávání se nově definují stupně vzdělání. Nová úprava je také v pojetí maturitních zkoušek, s jejich zavedením se počítá od školního roku 2007 - 2008.
Součástí návrhu je rovněž řada nástrojů, které zvýší vertikální i horizontální prostupnost systémem vzdělávání a jsou rovněž významnými nástroji celoživotního učení, např. možnost započítat dříve dosažené vzdělání, uskutečňovat zkrácená studia k dosažení stupně vzdělání, utvářet modulární struktury do poskytovaného vzdělávání, zavádět distanční formu studia, organizovat kursy různého druhu apod.
Vyšší odborné vzdělávání zůstává vzděláváním poskytovaným za úplatu, a to i ve veřejných vyšších odborných školách. Nejvyšší možná úplata však bude jako dosud stanovena prováděcím právním předpisem.
Za významné lze považovat posílení role sociálních partnerů a jejich vlivu na vzdělávání, zejména tím, že ministerstvo s nimi bude mimo jiné projednávat návrhy soustavy oborů vzdělávání, národní program vzdělávání, rámcové vzdělávací programy pro oborové vzdělávání před jejich vydáním a dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy České republiky. Role sociálních partnerů se rovněž jejich účastí posiluje ve zkušebních komisích při ukončování středního a vyššího odborného vzdělání. Stejné postavení při projednávání základních dokumentů budou mít i kraje.
Oproti předešlým návrhům je zavedena nová forma právnické osoby, školská právnická osoba jako zcela fakultativní. Zřizovatelé mohou zůstat u dosavadních forem právní existence a jsou upřesněny podmínky pro zápis do školského rejstříku. Pokud ji zřizovatel zvolí, nevyplývají z toho žádné dopady na financování.
Pokud jde o kompetenci orgánů státní správy a samosprávy v oblasti školství, předložený návrh zapracovává a promítá změny vyvolané druhou etapou reformy veřejné správy a nemění parametry nastavené touto reformou.
V oblasti financování tento návrh na základě koaliční dohody nepředjímá připravované změny v oblasti rozpočtového určení daní a upravuje financování oblasti regionálního školství v zásadě obdobným způsobem, jakým probíhá v současné době. Pouze lze zdůraznit posílení normativního principu financování, tedy zdůraznění principu financování vzdělávání výkonů, nikoliv škol.
Současně s tímto zákonem se předkládá druhý zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, sněmovní tisk 603. Tímto bych také, pane předsedo, upozornila, že k tomuto dalšímu sněmovnímu tisku už nebudu mít zvlášť úvodní slovo.
Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, paní poslankyně, páni poslanci, podoba návrhu nového školského zákona, který máte před sebou, je výsledkem řady jednání, ke kterým došlo v průběhu přípravy, jednání koaličních i jednání s odbornou veřejností. Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jakož i mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy České republiky, a dalšími mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Přála bych si, aby tomuto zásadnímu školskému dokumentu byla věnována odpovídající pozornost. V tuto chvíli děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. Žádám ještě zpravodaje pana poslance Waltra Bartoše o slovo k tomuto návrhu. Mezitím sdělím, že pan poslanec Tlustý má náhradní kartu číslo 6.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážená vládo, dámy a pánové, já ve své zpravodajské zprávě také spojím, pokud jsme takto schválili proceduru, oba sněmovní tisky, takže moje zpravodajská zpráva se bude týkat jak sněmovního tisku číslo 602, školský zákon, tak samozřejmě také sněmovního tisku 603, což je zákon, který s tím bezprostředně souvisí.
Teď bych rád mluvil k tisku 602, tedy k zákonu o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, které vláda nazývá školským zákonem. Vláda v důvodové zprávě o účelu a předmětu návrhu píše zejména, že účelem navrhovaného zákona je především nahradit a sjednotit stávající roztříštěnou a nedostatečnou právní úpravu v oblasti školství, v oblasti tzv. regionálního školství, abych byl úplně přesný. Návrh nebude v celé šíři upravovat problematiku vzdělávání celoživotního. Zapracovává a promítá změny vyvolané druhou etapou reformy veřejné správy.
Naopak návrh podle vlády nereaguje na připravované změny v oblasti rozpočtového určení daní, neboť tyto změny dosud nejsou z věcného ani právního hlediska připraveny v takové podobě, aby je bylo možné do návrhu promítat.
V důvodové zprávě jsou podle vlády uvedeny zejména následující odlišnosti, kterými se podle vlády předložený návrh liší od stávající právní úpravy. Jsou to zásady, na kterých je vzdělávání jako veřejná služba založeno, obecné cíle vzdělávání, je to systém základních kurikulárních dokumentů, je to vzdělávání ve vyšších odborných školách, které se má uskutečňovat podle vzdělávacích programů akreditovaných pro každý obor vzdělávání. Je to zásadní kurikulární dokument, který se zavádí s názvem Národní program vzdělávání. Nově podle vlády má být řešeno právní postavení škol a školských zařízení.
***