(17.30 hodin)
(pokračuje Grůza)
Znovu tvrdím, není možné, aby tato novela nebyla zamítnuta Ústavním soudem, a není možné, aby byla přijata, aby podle této novely mohlo být vyrovnání majetkových podílů realizováno. Takže je to skutečně jen jakási proklamace, a nabízí se tedy myšlenka, a to je můj poslední apel na předkladatele, zda by nezvážili zpětvzetí tohoto návrhu, který je skutečně předurčen k tomu, aby ho Ústavní soud zamítl.
To je závěr mé zpravodajské zprávy a znovu předesílám - pokud by tato myšlenka byla vznesena v roce 1992, tak bychom ji samozřejmě určitě podpořili, ale dnes je již skutečně pozdě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Janu Grůzovi a otevírám obecnou rozpravu. Prvním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Marian Bielesz, druhou přihlášenou je paní poslankyně Vlasta Parkanová. Nyní pan poslanec Marian Bielesz.
Poslanec Marian Bielesz: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se v krátkosti rovněž vyjádřil k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.
Je evidentní, že jedinou snahou a záměrem předložené novely zákona je pouze definitivně a plošně zbavit povinné osoby dluhů, nikoliv však řádně se vyrovnat s nároky oprávněných osob, jak mělo být původním smyslem zákona. Na jedné straně vnímám vcelku bohulibý záměr oddlužit zemědělská družstva tak, aby mohla být vnímána jako života schopné podniky v době našeho vstupu do EU, na druhé straně je však celý tento proces "oddlužení" postaven na dohodě pouze s povinnou osobou, což ji bezesporu ve vztahu dlužník - věřitel nepřípustně zvýhodňuje. Tato skutečnost je ještě znásobena faktem, že oprávněné osoby jsou nuceny znovu o vydání svého majetku žádat, a to navíc ve velmi krátkém termínu. S tím zásadně, dámy a pánové, nemohu souhlasit.
Družstva měla a mají podle stávajícího znění zákona možnost a především povinnost tyto podíly vydávat. Je tedy zapotřebí spíše apelovat na dlužníky, aby se vyrovnávali s oprávněnými nároky podle současných právních předpisů. Dle současných předpisů totiž nic nebrání zemědělským družstvům či jejich nástupnickým organizacím ve vydávání majetku oprávněným osobám. Mám dokonce informaci z krajů, že existuje trvalá nechuť tento majetek oprávněným osobám vracet stejně jako i zemědělské restituční majetky. Pro úplnost uvádím, že podle prosincového bulletinu Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky jde o splatné dluhy družstev řádově v miliardách korun. Celkem jde o 250 tisíc oprávněných osob, které nemají vyrovnány své pohledávky, a z uvedeného počtu zhruba 30 % osob má nevypořádaný podíl nad 100 tisíc korun, což rozhodně není pro mnoho z těchto oprávněných osob malá nebo zanedbatelná částka.
Kolegyně a kolegové, ze všech uvedených důvodů navrhuji tento návrh zákona již v prvém čtení zamítnout. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bieleszovi. Slovo má paní poslankyně Vlasta Parkanová, připraví se pan poslanec Miloslav Kučera.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, máme tady před sebou na stole opět jeden z řady pokusů, jak novelizovat tzv. transformační zákon, který si klade znovu za cíl vyřešit vypořádání majetkových podílů. Poslední pokus iniciativní skupiny poslanců, který tato sněmovna přijala, byl prakticky v celém rozsahu zrušen, a to nálezem Ústavního soudu č. 3 z roku 2000. Myslím si, že by bylo dobré, kdybychom se vyhnuli opakování stejných chyb, a proto bychom možná dnešní návrh měli posuzovat též pod zorným úhlem tohoto nálezu Ústavního soudu.
Předložený návrh novely zákona č. 42/1992 Sb. je nepochybně odlišný, než byla novela přijatá pod č. 144/1999, ale přesto tehdejší argumentace z nálezu Ústavního soudu je do jisté míry uplatnitelná i vůči tomuto návrhu. Jde zejména o to, že i tentokrát se zhoršuje ekonomické a právní postavení oprávněných osob a tím hrozí porušení ústavního principu právní jistoty a důvěry v právo, jak vyplývá z článku 1 Ústavy České republiky, kde se hovoří o právním státu.
Dále jde o to, že i tentokrát se prohlubuje nerovnost mezi jednotlivými oprávněnými osobami, která je v rozporu s článkem 1 Listiny, která říká, že lidé jsou si rovni v právech. Nerovnost je daná tím, že některé oprávněné osoby podle § 13 odst. 3 již vypořádány byly podle stávajících pravidel podle zákona a příslušné judikatury a na zbývající část se mají použít pravidla jiná, a to pravidla podstatně nepříznivější.
V odůvodnění ke svému nálezu Ústavní soud tehdy považoval za nutné upozornit orgány zákonodárné i exekutivní, že postavení oprávněných osob podle § 13 odst. 3 by mělo být zákonem spíše posilováno, a nikoliv cílevědomě zeslabováno. Předkládaná novela jde právě tímto směrem.
Kolegyně a kolegové, já zde nechci jednoznačně prohlašovat, že tento návrh zákona je protiústavní. Takové rozhodnutí náleží výlučně soudcům Ústavního soudu. Navíc chci návrhu přiznat, že pokud ústavou chráněné principy porušuje, pak spíše v menší míře, než tomu bylo u zákona 144/1999. Zcela souhlasím s předkladateli v tom, že transformační zákon je velmi nedokonalý, že má řadu mezer a že má mnoho aplikačních problémů. Je ale třeba si uvědomit, že se jednalo o typ zákona, který upravoval určitý proces, resp. upravoval pravidla tohoto procesu, a proto jej dost dobře nelze dodatečně vylepšovat a tato pravidla po mnoha letech jednoduše měnit ve prospěch jedné či druhé strany.
Toto vše jsou důvody, pro které se domnívám, že bychom návrh zákona podpořit neměli. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Vlastě Parkanové. Nyní se slova ujme poslanec Miloslav Kučera a připraví se pan poslanec Jaroslav Pešán.
Poslanec Miloslav Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, skutečně je to již poněkolikáté, co se nám vrací na stůl zákon, resp. novela zákona o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tato novela se ovšem staví zcela proti duchu původně schváleného zákona i proti jeho nadpisu. Novela totiž již dalším pokusem se zcela jasně snaží vyvinit akciové a obchodní společnosti vzniklé další majetkovou transformací, kam odnesly část majetku z původních zemědělských družstev, tak tyto společnosti vyvinit zcela definitivním způsobem z povinnosti majetek oprávněným osobám vracet nebo se na tom spolupodílet. Je to další pokus o to, aby oprávněné osoby, které sedm let čekaly na svůj majetek v náhradách, tak je to pokus, jak je definitivně zbavit jakéhokoliv jejich nároku na reálné vydání jejich majetku.
To, co je v této novele nové, co jsme tu ještě neměli, je snaha okrást i tu část oprávněných osob, které se staly členy družstva, ale které tam svůj majetek nevnesly. Jestli to totiž nevíte, tak existuje poměrně nemalá část družstev, kam členové vstupovali, jsou jejich členy, ale družstvo převzalo jejich majetek pouze do nájmu nebo do správy, nebo to vůbec ve stanovách ošetřeno není. Tak tato novela se poměrně poprvé snaží okrást i tyto oprávněné osoby, které se staly členy družstva, tím, že jim jejich majetek de facto vyvlastní.
Chtěl bych zde říci jediné. Prožívali jsme v Poslanecké sněmovně dlouhá léta sporů mezi soukromníky a družstvy. Tato novela se tohoto sporu již vůbec netýká. Soukromníci byli buď vyrovnáni se svým majetkem, vydobyli si jej, anebo se se svým částečným vyrovnáním prakticky smířili. Dnes novela říká: všechna družstva, která se dle smyslu a účelu zákona č. 42/1992 vyrovnávala s oprávněnými osobami, jsou ti největší hlupáci pod sluncem, zatímco všem zlodějům a tunelářům dáváme touto novelou generální pardon.
***