(17.40 hodin)
(pokračuje Kučera)
O tom to je, tato novela. Již to není v rovině sporů soukromníků a družstev, ale posuzování, která družstva se chovala dobře a která špatně, ale z pohledu účelového, ne z pohledu spravedlnosti a z pohledu fakticky správného.
Nejsem překvapen, že tuto novelu podávají komunisté a někteří socialisté. Nikdy jim nešlo o skutečné vypořádání majetkových nároků, nejde jim o to ani dnes. Velice mě ale překvapilo stanovisko vlády, pod kterým je samozřejmě přímo nebo nepřímo podepsán i ministr spravedlnosti pan Čermák, ministr vnitra pan Gross a samozřejmě předseda vlády pan Špidla. Myslím si, že to jsou tři ústavní činitelé, kteří by se především měli starat o to, aby nedocházelo k porušování ústavnosti, aby byla dodržena a dodržována rovnost občanů před zákonem a byla chráněna ochrana majetku, byl naplněn institut ochrany majetku každého z nás.
Transformační zákon, pokud se vrátím malinko do historie, stanovil tři možnosti pro oprávněné osoby. Buďto se musely rozhodnout hospodařit a pak mohly spravovat svůj majetek, nebo jej vnesly do družstva, anebo se mohly rozhodnout pro to, aby sedm let čekaly na náhrady za svůj majetek. Chtěl bych zde malinko více přiblížit právě situace těchto sedmiletých čekatelů, protože názory a důvody předkladatelů této novely, a já zde použiji vulgární název "loupežníků zemědělského majetku", jste zde již slyšeli.
Dámy a pánové, občané této republiky, oprávněné osoby, které se rozhodly sedm let čekat na vydání náhrad svého majetku, se tak rozhodly v době, kdy platil původní zákon č. 42/1992 Sb., který ponechával jim vypočtený majetek ve formě majetkových podílů. Byla to pořád forma majetku, kterou měly chráněnu ústavou. Bylo prakticky toto vlastnictví nepromlčitelné a nezcizitelné. Ale v našem právním světě se stalo v devadesátém třetím roce něco nenormálního. Byla totiž přijata novela zákona o půdě, zákona č. 229/1991, kde v § 33a byly majetkové podíly prohlášeny za pohledávky.
Dámy a pánové, oprávněné osoby, které se rozhodly čekat na vydání svého majetku, byly postupem času nejenom zbaveny jakékoliv možnosti svůj majetek chránit, ošetřovat, rozhodovat o něm třeba hlasováním nebo podobně, ale byl jim převeden v době, kdy nemohly nic ovlivňovat, jejich majetek z formy majetkové, tedy chráněné ústavou, do majetkové podoby ve formě pohledávky, který již zdaleka a zdaleka takovou právní ochranu nepožívá. Již nikdy se ke svému majetku nemohly chovat jako k majetku reálnému. Majetek jim byl v sedmileté době a delší až dodneška postupně vytunelováván do jiných společností ve prospěch jiných osob než oprávněných. Dnes jsou ve velice složitém postavení. Původní povinné osoby, nebo aspoň osoby, které se tak tváří, že povinnými zůstaly, prakticky již neexistují, nebo jsou v likvidaci nebo v konkursu.
Soudy ale začaly s postupným zpožděním v těchto věcech rozhodovat. A samozřejmě že k nelibě předkladatelů této novely začaly rozhodovat jediným logickým způsobem, a to že pokud našly povinnou osobu, tak povinná osoba se musela s oprávněnou osobou vyrovnat v penězích. Jakým jiným způsobem, dámy a pánové, když zákonem této republiky byly jejich majetky prohlášeny za pohledávky? A pohledávka má vždycky formu ze zákona finanční, finanční hodnotu, finanční formu. Jedině se souhlasem obou stran se může vrátit zpátky do majetkové podoby, do majetkové formy vyrovnávání.
Tato novela de facto těmto sedmiletým čekatelům říká: dáváme ti velkoryse možnost se svého majetku vzdát, protože říká, že oprávněné osoby budou vyrovnány jenom z majetku původních družstev, to znamená, která jsou buďto v likvidaci, nebo i v konkursu, nebo již neexistují, anebo z části družstev, která v této formě skutečně zůstala. Ale v převážné většině tento majetek, který v původních družstvech zůstal, má dnes skutečně pouze tržní hodnotu, ale jejich reálná hodnota je hodnota záporná. Novela říká: soud si musí vyžádat účetní hodnotu z loňského roku a oprávněným osobám přidělit tento záporný majetek. A velkoryse tato novela nechává oprávněným osobám právo na zřeknutí se takovéhoto podílu, na nepřevzetí záporného majetku. To je veliká velkorysost, se kterou jsme se dodneška v podobných jednáních nesetkávali. Většinou to zůstalo v roli povinností.
Jestliže jsem říkal, že novela poprvé navrhuje i upravení vztahů majetku u členů družstev, tak se zde také musím malinko pozastavit. Členové družstev mají svůj vklad ošetřen stanovami, ale podle stanov je skutečně lze rozdělit do dvou kategorií - že buďto svůj majetek do družstva vnesli, anebo buďto částečně, nebo vůbec nevnesli. A buďto ponechali, jak již jsem předeslal, svůj majetek družstvu v pronájmu nebo ve správě na základě smluv, anebo tyto majetkový podíly oprávněných osob, které se staly členy družstva, nebyly ošetřeny stanovami, a tudíž nejsou dneska ošetřeny takovým způsobem, že by s nimi mohlo družstvo neomezeným způsobem nakládat.
Tato novela se o tento krok snaží. Říká, že všichni, kteří vstoupili do družstev, tam automaticky vnesli veškerý svůj majetek. A de facto na základě všech souvislostí se snaží o vyvlastnění tohoto majetku, ke kterému původní družstva neměla disponibilní právo. Novelu napsali a podepsali zástupci jedné strany dlouhodobého sporu o zemědělský majetek. Jak jsme si za léta jistě dobře všichni všimli, nikdy nectili tito lidé právo, spravedlnost a rovnost před zákonem, a není se proto proč divit, že jejich novela je podle mě za hranou ústavnosti, pro některé právní lepší vyjadřování, spíše je to na hraně ústavnosti.
Tato novela se skutečně řekl bych snaží o protiústavní dokončení majetkového převratu na našem venkově. Není z této novely pro lepší vyrovnání nebo pro spravedlivé vyrovnání oprávněných osob použitelná jedna jediná věta. Proto si myslím, že jediným způsobem, jak bychom s touto novelou měli činit, je ji zamítnout hned v prvním čtení. Toto také samozřejmě navrhuji a všechny vás o to žádám. Pokud by k tomu však nedošlo, budu se snažit alespoň o prodloužení lhůty k projednání, ale především se budu snažit o to, aby tuto těžkou právní problematiku neprojednával zemědělský výbor jako gesční výbor, ale aby tato problematika byla přiřknuta výboru ústavně právnímu. Myslím si, že k tomu máme všechny důvody.
Jde skutečně o to, aby pokud sáhneme na tuto novelu a budeme se snažit ji novelizovat, abychom se snažili dodržet ústavnost, dodržet rovnost před zákonem a ochránit majetek. Toto přece není v gesci Ministerstva zemědělství, ani v zemědělském výboru. Toto je vrcholná problematika, strašně složitá pro ústavně právní výbor, a nikoliv pro Ministerstvo zemědělství, ale pro ministra spravedlnosti, který zde bohužel není, a pro jeho tým.
Já jsem se samozřejmě, protože o novele jsme věděli již dlouho dopředu, snažil do tohoto procesu Ministerstvo spravedlnosti a ministra samotného vtáhnout. Písemnou interpelací jsem jej žádal o to, aby do tohoto procesu vstoupil.
***