(17.20 hodin)
(pokračuje Kováčik)
Jednalo se o ustanovení novelizovaná zákonem 144/1999 Sb., účinnými ode dne 15. 7. 1999. Tato novela, schválená na základě návrhu skupiny poslanců, řešila vypořádání majetkových podílů v družstvech na základě vydání majetkových listů družstva nebo jeho právního nástupce, případně limitovanou úhradou z prostředků Pozemkového fondu či dluhopisem Pozemkového fondu ČR.
Poté co Ústavní soud zrušil tato ustanovení, zabývala se Poslanecká sněmovna problematikou vypořádání majetkových podílů v družstvech v letech 2000 a 2001 ještě celkem čtyřikrát. Vždy se jednalo o návrhy určité skupiny poslanců, v jednom případě byl návrh zákona ve druhém čtení v obecné rozpravě zamítnut, ve zbývajících třech případech byl návrh zákona ve druhém čtení vzat zpět. Naposledy se tak stalo dne 8. 11. 2001.
V současné době žádný právní předpis způsob vypořádání majetkového podílu neupravuje, což veřejný ochránce práv považuje za vážný nedostatek právní úpravy, který je nutno odstranit. Toto upozornění má za cíl stát se významným podnětem pro přijetí účelného řešení problematiky vypořádání majetkových podílů oprávněných osob zemědělských družstev.
Navrhujeme proto výslovnou úpravu způsobu vypořádání majetkového podílu v naturální podobě, protože peněžní forma vypořádání majetkových podílů by vzhledem k výši majetkových podílů představující v průměru cca 50 % čistého obchodního jmění družstev představovala úkol nesplnitelný tak, aby byla slučitelná s účelem a smyslem zákona č. 42/92 Sb. Současně říkáme, a máme pro to oporu, že navrhovaný návrh zákona nemá žádné dopady do státního rozpočtu, ani do dalších veřejných rozpočtů, není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Předkladatelé konstatují, že je v souladu s komunitárním právem Evropských společenství.
Současně jménem předkladatelů říkám a oznamuji zde veřejně, že návrhy, které jsou obsaženy ve stanovisku vlády k návrhu zákona, jsme připraveni dále diskutovat a o způsobu a míře jejich začlenění do tohoto návrhu se v dalším projednávání také účelně a věcně bavit.
Děkuji vám, kolegyně a kolegové, za to, že jste mě vyslechli.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů poslanci Pavlu Kováčikovi. Slova se ujme pan zpravodaj poslanec Jan Grůza. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jan Grůza: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, projednávání tzv. transformačního zákona v této sněmovně se již pomalu stává jakýmsi hitem. Protože zde působím už téměř osm let, tak vím, že téměř v každém volebním období byly pokusy parlamentu změnit nedokonalý zákon 42/1992 Sb. Nicméně jediným pokusem, který nakonec sněmovna odsouhlasila, byl zákon 144/1999 Sb., který posléze Ústavní soud z valné většiny zrušil.
Máme před sebou normu, ke které bych se nejprve pokusil vyjádřit věcně. V § 13 odst. 2, který nahrazuje starý odstavec 2, se hovoří o tom, že majetkový podíl je družstvo povinno vypořádat do tří měsíců ode dne, kdy oprávněná osoba družstvo písemně vyzve k jeho vypořádání. K vypořádání majetkového podílu oprávněná osoba vyzve družstvo do 30. 6. 2004, jinak její nárok zaniká.
My opět ukládáme oprávněným osobám, které již jednou požádaly o vydání majetkového podílu, povinnost znovu o tento majetkový podíl požádat. Ptám se, co bude s těmi desítkami a stovkami starých spoluobčanů, kteří nebudou vůbec vědět, že proběhla nějaká novela zákona 42, kteří žijí v dobré víře, že majetkový podíl jim bude vypořádán, a kteří o svůj majetek nepožádají. Majetkový nárok jim skutečně zanikne? Domnívám se, byť nejsem právník, že toto zkrátka není možné. Jestliže jsme jedním zákonem založili nárok na majetkový podíl, tak novelou, která přichází za 12 let po přijetí původní zákonné normy, tento zákon zrušíme? To je dle mého názoru - a myslím, že bych se nemýlil - hodno zamítnutí, samozřejmě asi Ústavním soudem.
V dalším, třetím odstavci téhož paragrafu se hovoří o tom, že majetkový podíl družstvo vypořádá převodem vlastnického práva k věcem nebo k jinému majetku z vlastnictví družstva na oprávněnou osobu v cenách podle dohody nebo podle zvláštního předpisu. Vypořádání majetkového podílu se provede tak, aby poskytnuté vypořádání svou majetkovou skladbou odpovídalo skladbě majetku družstva podle účetní závěrky za kalendářní rok bezprostředně předcházející uplatnění nároku na vypořádání.
Když se podíváme na praxi zemědělských družstev a na způsob, jak probíhala transformace, vidíme nad jednotlivými vesnicemi torza opuštěných kravínů, vidíme tam prázdné silážní žlaby, polní cesty. Dnes je to všechno majetek, který nemá svoji reálnou hodnotu. Znamená to tedy, že budeme bez jakéhokoli upřesnění tohoto odstavce zákona vydávat oprávněným osobám tento nepotřebný majetek? Nedopouštíme se tím vyvlastnění jejich nároku bez jakéhokoli reálného zhodnocení jejich oprávněných majetkových podílů? Myslím, že bez jakéhokoli dalšího upřesnění není možno se s tímto odstavcem takovým způsobem vyrovnat.
To, co je však podstatně závažnější, je to, že tato norma skutečně -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, já vás chvilku přeruším a požádám sněmovnu opět o klid, a to zleva doprava a zprava doleva. Zejména bych požádal pana ministra kultury, pana poslance Kohlíčka a další, aby svůj rozhovor přenesli do předsálí, abychom mohli poslouchat podle mého soudu velmi věcné vyjádření pana zpravodaje. Děkuji vám.
Pokračujte, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Grůza: Takže znovu zopakuji. Chvályhodná snaha předkladatelů nějakým způsobem napravit nedostatek zákona 42 přichází skutečně velmi pozdě. Je to nikoli za pět minut dvanáct, ale již dvanáct let po dvanácté. Kdyby tato v podstatě filozofická myšlenka vydávání majetkových podílů i ve formě majetku byla přijata v původní devadesát dvojce, tak bych s ní samozřejmě neměl problém po tom upřesnění, jak jsem ho naznačil. Ale nelze v této chvíli, alespoň se domnívám, měnit během právního procesu, který již probíhá 12 let, podmínky pro vydávání tohoto majetku. I v usnesení Ústavního soudu, který zrušil původní normu, kterou jsme přijali, jak jsem říkal, zákon 144/1999 Sb., se konstatuje, že - budu citovat: "Novela transformačního zákona porušuje jeden ze základních principů právního státu, a to princip právní jistoty a důvěry v právo, jak vyplývá z čl. 1 Ústavy České republiky. Oprávněné osoby v souladu s právní úpravou od roku 1992 předpokládaly, že jim po sedmi letech od schválení transformačního projektu bude vydán jejich majetkový podíl v plné výši. Těsně před uplynutím této dosti dlouhé doby však novela přinesla zcela odlišné řešení, a to vypořádání, nikoliv již vydání majetkového podílu buď dluhopisem splatným do 20 let s dvouprocentním úrokem, nebo majetkovým listem, který povinně odkoupí za nominální hodnotu Pozemkový fond po 15 letech bez úročení od první oprávněné osoby, které byl majetkový list v družstvu vydán."
Jestliže tedy již v té době, v roce 1998, Ústavní soud konstatoval, že jsme vstoupili do právního procesu, který nějakou dobu probíhá a má již své naplnění v řadě konkrétních případů, takže tento akt je nepřijatelný, a zrušil nám tuto normu, jak chceme předpokládat, že nyní, po dalších čtyřech nebo pěti letech od poslední přijaté normy, se Ústavní soud zachová jinak? Tato norma dle mého názoru je skutečně předurčena k tomu, aby ji Ústavní soud zamítl.
Velmi se obávám, že i předkladatelé tohoto návrhu zákona jsou si této skutečnosti vědomi a vědí, že tato novela nebude Ústavním soudem schválena, že bude, lépe řečeno, zamítnuta. Je tedy otázka, jestli se nejedná jen o jakési politické gesto vůči naší zemědělské veřejnosti, kterým chceme ukázat dobrou vůli k tomu, že chceme řešit její problémy.
***