(18.40 hodin)
(pokračuje Kohlíček)
Na to nemusím mít právní vzdělání. Forma uvedeného právního úkonu je jasná, tedy písemná. Soupis konkursní podstaty má obsahovat podle § 6 příslušného zákona jasné položky. Není možné soupis konkursní podstaty učinit ústně, mlčky nebo jakýmkoliv jiným způsobem.
Pane ministře, nezlobte se, to nebylo příliš kvalifikované. Chápu, že někdo vám podstrčil nepříliš dobré vyjádření, a věřím, že se k tomu vyjádříte.
V části další bych se dovolil dotknout pokuty uložené dr. Růžkovi a jejího vymáhání. To není pro věc nijak zajímavé. Jedná se o procesní postih bývalého správce konkursní podstaty. Význam toho, že nebyla tato pokuta vymáhána, ať si hodnotí orgány k věci povolané - soud nebo někdo jiný.
V další části bych se dotkl toho, že nicotně provedené zpeněžení nemovitostí v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů Dvořákových, které potom jste správně označil jako předčasné, tak to je vlastně neplatný úkon. Já chápu, jestliže paní exmanželka si nestěžovala, že můžete říci, že to může být promlčeno tři roky, ale kde je dozor, který se těmito věcmi měl zabývat? Kdo dozoroval tyto věci? Kdo tedy bude postižen? Protože to jsou věci, nezlobte se na mě, pane ministře, jestli se něco děje výrazně a ve flagrantním rozporu s našimi zákony, tak přece mi neříkejte, že nezávislost soudců spočívá v tom, že si mohou dělat, co chtějí. To prostě nemohu akceptovat.
Pokud vím, tak ani jednotliví členové konkursního výboru doposud neobdrželi soupis konkursní podstaty, tedy skutečný soupis konkursní podstaty, nikoliv ty dokumenty, které byly doplněny do spisu pět let po zahájení celé kauzy.
Chtěl bych říci, že zákon nezná relativní neplatnost právního úkonu. Tvrzení o promlčecí lhůtě obecně tříleté je podle mě velmi kuriózní, podle mě vlastnické právo snad nelze promlčet. Já se setkávám stále s tím, že na obcích mi říkají, že tady je nějaké právo někoho z doby před 15 lety, tady je nějaké právo. Vy mi tady říkáte, že po třech letech je prostě všechno vyřízeno.
Já si myslím, že všichni soudci zdaleka nejsou špatní, nečestní, neschopní, že je to spíše výjimka a že takovéto výjimky je třeba důsledně dořešit. Tím, že jsem dostal od vás odpověď, kterou nepovažuji za zcela kvalifikovanou ani z mého hlediska člověka v právní vědě hluboce nevzdělaného, tak si myslím, že to nevyřešíme. Domnívám se tedy, že ten, kdo vám tuto odpověď připravil, by měl být, jak jsem to říkal vždycky na závodě nebo podniku, vyhodnocen a příslušným způsobem odměněn.
Pane ministře, doufám, že ve své odpovědi mě ujistíte, že právní nihilismus, který kouká prakticky z každého odstavce odpovědi, kterou jste podepsal, není vaším názorem a že je možné skutečně se dobrat práva. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr spravedlnosti pan Karel Čermák. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Karel Čermák Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážení přítomní, já doufám skutečně, že právním nihilistou nejsem. Na druhé straně je samozřejmě dosti obtížné vést tady před Poslaneckou sněmovnou diskusi o konkrétním případu.
Já se k němu vrátím samozřejmě krátce, jenom chci říci, že tady toto není Conseil d`Etat, který rozhoduje, nebo britská Horní sněmovna, která rozhoduje ve sporu mezi dvěma účastníky, z nichž jeden jsem já a druhý je pan poslanec Kohlíček. Proto asi zůstaneme opravdu zdánlivě u něčeho, co je právním nihilismem. My tady nemáme ani spisy, ani důkazy, my proti sobě budeme používat různých tvrzení, budeme moci snášet všelijaké právní argumenty, ale výsledek nakonec zůstane ve vzduchu.
Já si myslím, že uvědomit si musíme především jednu věc. Konkurs patří do soukromého práva. Pojetí soukromého práva je takové pojetí, že každý účastník řízení, ať je to v konkursu úpadce, nebo věřitelé, se především sám stará o svá práva. Já vůbec nebudu obhajovat soud v Ústí nad Labem. Možná, že o něm něco řeknu, ale tento princip platí. Buď se v řízení - zní to cynicky - před soudem vyznám a dokáži tam včas a účinně uplatnit svá práva, nebo se v tom nevyznám. Pak si - to není toto žádná inzerce - pak si ale musím vzít advokáta nebo nějakého právníka, který se v tom vyzná.
***