(18.10 hodin)
(pokračuje Papež)
A omezení, o kterých mluvil, to znamená 150 nebo 300 hodin povinného školení, omezení nájemními smlouvami se týká pouze českých zemědělců, ale ne těch zahraničních.
Chtěl bych ocitovat z přístupové smlouvy, kde je napsáno, že Česká republika může po dobu sedmi let ode dne přistoupení ponechat v platnosti omezení týkající se nabývání zemědělské půdy a lesů státními příslušníky členských států - je napsáno v jednom odstavci. V dalším je napsáno: na samostatně hospodařící zemědělce, kteří jsou státními příslušníky jiného členského státu a kteří se chtějí usadit a bydlet v České republice, se nebude vztahovat předchozí pododstavec ani jiné postupy. To jasně říká, že to ustanovení se na Českou republiku nevztahuje.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Pane poslanče, lhůta pro doplňující otázku uplynula.
Poslanec Jiří Papež: Mrzí mě, že nemohu pokračovat, děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Ptám se ministra zemědělství, zda chce reagovat na doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Víte, pane poslanče, vy jste tady řekl v úvodu své interpelace a svého vystoupení, že vláda nevyjednala přechodné období, že toto není uvedeno v přístupové smlouvě. Obdobným způsobem vystupuje a prezentuje celou záležitost i pan poslanec Kučera. Ale já vám říkám, abyste si přečetl příslušnou pasáž přístupové smlouvy. Tam je uvedeno, že sedmileté přechodné období je vyjednáno. Je to zakotveno v přístupové smlouvě a k tomu nemám co víc dodat.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Dalším interpelujícím je místopředseda Poslanecké sněmovny pan Ivan Langer, který vystoupí se svojí interpelací na místopředsedu vlády a ministra vnitra pana Stanislava Grosse. Potom bude interpelovat pan poslanec Walter Bartoš ministryni školství Petru Buzkovou. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci propadu důvěry občanů České republiky v Policii České republiky. Věřím, že se oba shodneme, přestože vy jste ministr vnitra a já jsem opoziční politik, že policie je velmi důležitou institucí pro každý demokratický právní stát. Proto také důvěra občanů v policii, v její schopnost být důsledným ochráncem života, zdraví a majetku občanů, je jedním z klíčových prvků, které formují vzájemný vztah mezi občanem a státem, mezi občanem a jeho institucemi a vytváří tak celkovou atmosféru ve společnosti.
Proto musím předeslat, že mě vůbec netěší skutečnost, kterou opakovaně potvrzují průzkumy veřejného mínění, a to je skutečnost, že důvěra české veřejnosti v Policii ČR se neustále propadá a že v posledních měsících dosáhla svého historického minima, pominu-li ono hektické období po listopadu 1989. V některých průzkumech ta důvěra dosahuje výše 38 %, jiné průzkumy hovoří o 41 %. Můžeme vést nepochybně polemiku o tom, které číslo je pravé nebo které číslo je reálné, nicméně fakt, že jde o sestupný trend, fakt, že jsme dosáhli toho historického minima, je podle mě neoddiskutovatelný. A to říkám i přesto, že si uvědomujeme, že v řadách policie pracuje a funguje celá řada poctivých policistů a policistek.
Přesto, resp. právě proto, že důvěra společnosti v českou policii dosáhla v těchto dnech podle průzkumu veřejného mínění svého historického minima, tak jak jsem jej definoval, vám kladu jednoduchou otázku. Co je příčinou tohoto setrvalého, a musím dodat, dramatického poklesu důvěry našich občanů v Policii České republiky a kdo je za tento propad důvěry odpovědný?
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr vnitra pan Stanislav Gross.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, já mám vcelku jednoduchou úlohu, jak musím uznat, že řada interpelací pana kolegy Langera je kvalifikovaně zpracována, tak tato rozhodně takto být označena nemůže, protože pan kolega Langer dostal od svých kolegů velmi špatně zpracovaný podklad z jednoho prostého důvodu. Myslím si, že každý žák prvního stupně základní školy ví, že 38 je méně než 41. Ty průzkumy, na které se odvolává pan místopředseda Langer, a hlavně věty, že setrvalý dramatický pokles a že důvěra se neustále propadá, tak to znamená, že by musel být vývoj důvěry veřejnosti vůči policii takový, že měsíc od měsíce, čtvrtletí od čtvrtletí je důvěra menší a menší. Ale taková situace není. Situace je taková, že přestože jedny noviny přinesly titulek - nebo více novin přineslo titulek, že důvěra v policii opět poklesla, tak pokud jste si podrobně prostudovali průzkum, na jehož základě tento titulek byl udělán, tak průzkum byl udělán agenturou STEM, která měla dva srovnatelné údaje. Údaj zveřejněný v říjnu 2003, který hovořil o důvěře 38 %, a údaj zveřejněný tuším 19. března t. r., který hovořil o 41 %, porovnáváme-li agenturu tuto, která dělala průzkum, o kterém hovořil pan místopředseda Langer. To znamená 38 v říjnu loňského roku, 41 nyní, zveřejněno v březnu. A 41 je více než 38.
Já nepolemizuji s tím, že je to málo, s tím souhlasím a nejsem spokojený se 41 %, ale pouze polemizuji s výroky, že se neustále propadá a že je setrvalý dramatický pokles. Naopak, pokud by se srovnávaly tyto dva jediné srovnatelné údaje od stejné agentury, tak jsou takové, že 38 - jak už jsem uvedl - v říjnu a 41 v březnu, to znamená, že je tam velmi mírný, tříprocentní nárůst, ale přesto ten nárůst je. Já bych spíše řekl, že došlo ke stabilizaci a mírnému nárůstu. Polemizuji pouze s tím výrokem, že se neustále setrvale dramaticky propadá, nepolemizuji s tím výrokem, že i 41 je docela málo.
Došlo k tomu - a na základě toho byl ten titulek v některých médiích zveřejněn - že došlo k porovnání údajů z agentury STEM, která uvedla 19. března oněch 41 %, a porovnalo se to s údaji agentury CVVM, která uvedla v listopadu 51 %. Každý z nás, pokud sledujeme vývoj preferencí jednotlivých politických stran, pokud sledujeme preference dávané tomu či onomu sociologickému průzkumu při měření různých problémů v této zemi, tak víme, že každá agentura má odlišnou metodiku. Pokud porovnáváme metodiku různých agentur, víme, že dochází k poměrně výrazným rozdílům, což je právě dáno jiným hodnocením, jiným postupem. Jediné, co lze porovnávat, jsou výsledky stejných agentur a tam, jak už jsem uvedl, nedošlo k poklesu, nýbrž k mírnému, ale přesto nárůstu.
Já jsem samozřejmě zvědavý, jaký bude příští průzkum CVVM z hlediska podpory policie, ale zase budeme moci pouze porovnávat agenturu CVVM s výsledky agentury CVVM v určitém časovém rozlišení. Stejně jako u STEM to musíme posuzovat z určitého rozlišení.
Snad bych jen ještě řekl jednu věc, která myslím, že je daleko zajímavější, a pro ty, co to myslí vážně se starostí o pozici české policie, tak probíhá projekt Phare, který pro nás organizuje nizozemská policie, to znamená, není to tak, že by Ministerstvo vnitra toto realizovalo. Agentura Stenmark, je to stejná skupina agentury, na kterou teď bylo odvoláváno, která realizuje ve třech etapách respondentů mnohem širší sociologický průzkum, který probíhá v několika etapách. Proběhl průzkum tuším v říjnu loňského roku, teď proběhl začátkem tohoto roku, třetí běh proběhne v květnu. Respondentů je několikanásobně více než v těch výzkumech, o kterých hovořil pan kolega Langer, tuším asi 5,5 tisíce respondentů je v těchto výzkumech dotazováno.
***