(14.30 hodin)
Poslanec Martin Říman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové v prořídlých řadách poslaneckých lavic, dovolte mi několik obecnějších poznámek na téma tohoto návrhu. Dovolte, abych hned v úvodu konstatoval, že ODS nebude navrhovat zamítnutí nebo vrácení tohoto zákona v prvním čtení, neboť i my jsme znepokojeni situací, která panuje na českých silnicích a dálnicích, i my bychom byli rádi, kdyby vláda přišla s návrhem, jak tuto situaci postupně zlepšovat.
Nicméně faktem je to, že naše vystoupení, která zde dosud na toto téma proběhla a která ještě proběhnou, nejsou nekritická k tomuto návrhu zákona. To je to, v čem my vidíme problém a úskalí tohoto návrhu, a bude naší ambicí v dalším projednávání na půdě Poslanecké sněmovny, doufám, že za spolupráce s vládou a příslušnými ministerstvy, na položené dotazy odpovídat a pokusit se tyto odpovědi vtělit do institutu zákona a dalších opatření tak, abychom i my v následujícím projednávání mohli nakonec s touto novelou vyslovit souhlas.
Klíčový problém, který tato novela jasně odkrývá, je jistý nesoulad, jistá nerovnováha v tom, jak se snaží Ministerstvo dopravy za přispění Ministerstva vnitra situaci na českých silnicích řešit. Snaží se to řešit způsobem, jako by za všechno špatné, co se na českých silnicích odehrává, mohla pouze jedna strana, a to strana, která se nazývá účastníci silničního provozu, především řidiči. Všichni ale víme, a bylo to tady už několikrát řečeno, že tomu tak přece není, že řidiči nejsou jedinými hráči, kteří způsobují nebo nezpůsobují dané situace a daný stav. Dalšími faktory jsou stav českých silnic, jejich technický stav, o kterém tady bylo hovořeno, takže já to nebudu extendovat. Všichni víme, že pokud by stav českých silnic byl lepší, tak k mnoha a mnoha dopravním nehodám by nedocházelo.
Tady evidentně selhává vláda. Jestliže za posledních šest let se procento silnic ve stavu označeném jako nevyhovující zdvojnásobilo, tak nepochybně tato skutečnost musí mít vliv na zhoršující se situaci na silnicích v České republice. Připočteme-li k tomu například skutečnost, o které jsem tady mluvil včera, totiž že Ministerstvo dopravy, respektive Státní fond dopravní infrastruktury nedokázal realizovat jen v loňském roce 14 miliard Kč - což jsou peníze, které by nepochybně významně přispěly ke zlepšení stavu našich silnic a dálnic, pokud by se je podařilo realizovat - tak je evidentní, že tento faktor, který nepochybně výrazným způsobem bezpečnost silničního provozu ovlivňuje velmi silně, je trvale zanedbáván ze strany administrativy, a ani tento návrh žádným způsobem se nesnaží na tuto skutečnost reagovat. To je jeden faktor, o kterém jsem se chtěl zmínit, respektive u něhož bych chtěl konstatovat, že má významný vliv na situaci na našich silnicích. Není to tedy jen chování řidičů.
Tím druhým faktorem, který tady není zmiňován, je samozřejmě stav té instituce, která je oprávněná a povinná ze zákona dohlížet na dodržování pravidel hry na silnicích a dálnicích, v silničním provozu. Touto institucí je samozřejmě dopravní policie. Všichni víme, nebo alespoň tušíme, že vážné dopravní přestupky, například za řízení pod vlivem alkoholu, mohou být i podle dnešní právní úpravy výrazným způsobem sankcionovány. Přesto roste počet osob řídících pod vlivem alkoholu. Myslíte si, že by tomu tak bylo v případě, že by ti, kdo mají právo trestat, tedy policie, uplatňovali toto své právo důsledně a jednoznačně? Nebo je tomu tak proto, že spousta řidičů, kteří toto ustanovení nedodržují, ví, že z trestu za tento čin se lze relativně snadno - způsobem, který není zákonný, nicméně je bohužel běžný - dostat? Když se zeptáte běžných řidičů na území hlavního města Prahy, tak budete překvapeni, jakou dostanete informaci na téma neformálního sazebníku za propuštění, když budete po fouknutí do balonku zjištěni jako ti, kdo řídí pod vlivem alkoholu. Už jen fakt, že výše onoho sazebníku se vzácně shoduje, svědčí o tom, že pravděpodobně tento sazebník existuje. To je druhý faktor, který se vláda nesnaží v návrhu nebo v doprovodných opatřeních žádným způsobem řešit - tedy to, aby ti, kteří dohlížejí na dodržování pravidel, kteří mají represivní pravomoci, šli sami ve své činnosti příkladem. Pro koho jiného než pro příslušníky policie by vláda zákona měla být svatým přikázáním?
To je problém tohoto návrhu, totiž že opatření se orientují pouze jedním směrem, a to ke zvýšení represe. Každý asi pochopí, že zvýšení represe, pakliže nebude následováno paralelně stejnými opatřeními na úrovni těch, kteří jsou za represi zodpovědni, tedy na úrovni policie, může vést pouze k jedinému, totiž k tomu, že korupční prostor se v této oblasti ještě zvýší. Říkám to nerad, ale ve většině průzkumů, které byly na téma korupce v České republice prováděny, má dopravní policie, co se týče vnímání korupčního potenciálu, mezi lidmi nejvyšší místo, je na první příčce. Tento fakt jistě ke zmenšení vyslovených obav nepřispěje.
Zákon je tedy jednoduše řečeno nevyvážený. Na jedné straně se výrazným způsobem zvyšuje represe vůči účastníkům silničního provozu, na druhé straně neexistuje žádný návrh, který by garantoval nejenom nám v této Poslanecké sněmovně, ale zejména účastníkům silničního provozu, že tyto mocenské represivní nástroje nebudou zneužívány.
***