(11.30 hodin)
(pokračuje Votava)
Bezplatné podávání údajů podle věty první pojištěncům na jejich žádost tím není vyloučeno.
Původní body 34 a 35 části první vládního návrhu zákona se označí jako body 35 a 36.
Za druhé. V části druhé vládního návrhu zákona, článek 3, bod 10 zní: V § 21 se za odstavec 3 doplňuje nový odstavec 4, který zní "(4) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna podávat pojištěncům ze svého informačního systému informace o zdravotní péči, která jim byla poskytnuta praktickým lékařem nebo praktickým lékařem pro děti a dorost, u něhož byli registrováni, jakož i jinými zdravotnickými zařízeními včetně předpisů léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Údaje podle věty první zašle zdravotnická pojišťovna pojištěncům na adresu jejich pobytu, nedohodne-li se s nimi jinak, a to bezplatně vždy zpětně za kalendářní rok, nejpozději do 31. března následujícího po kalendářním roce, v němž byli pojištěnci účastni na zdravotním pojištění. Bezplatné podávání údajů podle věty první pojištěncům na jejich žádost tím není vyloučeno."
Původní body 10 a 11 části druhé vládního návrhu zákona se označí jako body 11 a 12.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní bych stručně odůvodnil tento svůj pozměňovací návrh. Cílem mého pozměňovacího návrhu je uzákonit povinnost Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, resp. zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, pravidelně, a to vždy jednou za rok, rozesílat svým pojištěncům informace o zdravotní péči, včetně léků, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, které jim byly poskytnuty ve sledovaném období. Sledovaným obdobím se zde rozumí období kalendářního roku, event. jeho poměrná část, v němž byli pojištěncem té které zdravotní pojišťovny a byli účastni na zdravotním pojištění podle zvláštních právních předpisů. Informace o zdravotní péči poskytnuté pojištěncům v uplynulém kalendářním roce by byly zasílány na náklady zdravotní pojišťovny každoročně na adresu pobytu pojištěnců, a to vždy nejpozději do konce měsíce března následujícího po sledovaném kalendářním roce nebo jeho části. Současně je tím dána možnost, aby se pojištěnec s pojišťovnou dohodl na odlišném způsobu poskytnutí informace, tedy výpisu z jeho účtu.
Domnívám se, že ačkoliv je povinnost zdravotním pojišťovnám podávat svým pojištěncům informace o jim poskytnuté zdravotní péči uložena již dnes platným právním řádem, je jen velmi málo pojištěnců, kteří o takové informace žádají. Důvodem však určitě není nezájem ze strany samotných pojištěnců. Dílem je to jistě neznalost zákona, neinformovanost, dílem je to i nutnost sami požádat pojišťovnu, tedy v určitém administrativním úkonu. Můj pozměňovací návrh proto každému jednotlivému pojištěnci garantuje, že vždy nejméně jednou za rok, nevyžádá-li si takovou informaci on sám, získá přehled o zdravotní péči, která mu byla poskytnuta.
Jsem také přesvědčen, že pozměňovací návrh naplní na jedné straně právo pojištěnce na výše uvedené informace v celém svém rozsahu, aniž by musel zdravotní pojišťovnu o takové informace sám žádat, a na druhé straně bude nepochybně představovat nástroj omezující falešné vykazování zdravotní péče zdravotními zařízeními. O tom, že jsou také i ve zdravotnictví bohužel nepoctivci, kteří pojišťovny obírají prostřednictvím nic netušících, a tedy zneužitelných pacientů, myslím není pochyb. Svědčí o tom i řada případů z poslední doby, která byla prezentována v médiích. Myslím, že toto opatření bude tedy ve finále i ve prospěch samotných zdravotních pojišťoven.
Vzhledem k tomu, že se náklady na tisk a následnou distribuci časopisů, různých propagačních letáků a materiálů vydávaných zdravotními pojišťovnami pro jejich pojištěnce pohybují v řádu několika stovek milionů korun ročně a že je drtivá většina pojištěnců stejně ani nečte, jinak ignoruje a většinou skončí v koši, může být právě z těchto nákladů pokryto zasílání výpisů z účtů. Co je pro pojištěnce větším přínosem? Je to časopis jeho zdravotní pojišťovny, který obsahuje několik stránek reklamy nebo křížovku, byť je distribuován do jeho poštovní schránky zdarma, nebo informace o jeho zdravotní péči, poskytnuté mu do jeho poštovní schránky v podstatě také zdarma?
Děkuji za pozornost a za podporu mému pozměňovacímu návrhu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Votavovi. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Stanislav Grospič. Připraví se místopředseda sněmovny Vojtěch Filip.
Poslanec Stanislav Grospič: Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl svůj pozměňovací návrh, který vám byl rozdán v písemné podobě k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
Můj pozměňovací návrh se týká § 20 a § 21 a nově vloženého § 21a. Jak jsem již uvedl, dostali jste písemně tento návrh na stůl, takže se zaměřím jen na krátké odůvodnění změn, které vám předkládám.
Cílem pozměňovacího návrhu je převést významný podíl prostředků pojištěnců zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven do VZP. Aby bylo možné postupně posílit financování VZP zdroji od zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven ve výši přes 2 mld. Kč v cenách roku 2002, musí proto o tuto částku dlouhodobě zaměstnanecké pojišťovny snížit výdaje na zdravotní péči. To představuje pokles v průměru o více než 5 %. U některých zaměstnaneckých pojišťoven je tento pokles příjmů pak až o 13,8 %. Přitom aktuální výsledky hospodaření zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven nejen za rok 2003 ukazují, že současná výdajová hladina úhrad zdravotní péče plně odčerpává veškeré příjmy základního fondu. Analýzy přesvědčivě dokazují, že skokovitý a neřízený přechod na nový systém přerozdělování by vedl k destrukci stávajícího systému veřejného zdravotního pojištění s vážnými dopady na zdravotnická zařízení a v konečném důsledku i na pojištěnce. Při nekoordinovaném zavedení stoprocentního přerozdělování by nebylo možné realizovat nastavení úhradových systémů pro zdravotnická zařízení, kterými jsou vázány zdravotní pojišťovny a pro které je charakteristická vysoká míra setrvačnosti. Koordinovaný přechod pomocí přechodného období by zároveň ošetřil i relativně vysokou nestabilitu stoprocentního přerozdělení, která je dána více než patnáctiprocentním meziročním rozdílem v kalkulovaných hodnotách jednotlivých věkových skupin.
Z výše uvedených důvodů předkládám pozměňovací návrh ve dvou variantách, z nichž první uvažuje o použití systému přerozdělení podle rizika nákladů ve věkových skupinách od začátku účetního období, a to je od roku 2005, nikoliv od 1. 7. 2004. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal místopředseda sněmovny Vojtěch Filip. Připraví se pan poslanec Strnad.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, paní a pánové, já se pokusím krátce uvést pozměňovací návrh k tisku 444, s tím, že do tisku 444 by byla vložena část třetí, tak jak je to upraveno v usnesení výboru v tisku 444/2, čili obdobným způsobem - netrvám na tom, že to musí být část třetí, ale tak to bylo upraveno - který by uvedl změnu zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, tedy zákona 592/92 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/93 Sb., zákona č. 15/93 Sb., zákona č. 161/93 Sb., zákona č. 324/93 Sb., zákona č. 42/94 Sb., zákona č. 241/ 94 Sb., zákona č. 59/95 Sb., zákona č. 149/96 Sb., zákona č. 48/97 Sb., zákona č. 127/98 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb.
***