(9.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Prvním problémem, na který v tomto jednání bylo poukázáno, byla výjimka z postupu podle zákona v případě zakázek financovaných z prostředků Evropské unie, které jsou zadávány podle akreditovaných postupů, a dále bylo poukázáno na problém koncesí na stavební práce.
Chtěl bych konstatovat, a to jsme také sdělili Evropské komisi, že v České republice nejsou žádné akreditované programy, proto ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) textu zákona nemůže být použitelné, a tudíž nemůže způsobit nekompatibilitu současného zákona s acquis. Proto, aby bylo zcela zřetelné a nezpochybnitelné, že Česká republika má zákon o veřejných zakázkách, který je plně kompatibilní, na základě dohody příslušných resortů bude podán pozměňující návrh, který příslušné ustanovení z tohoto zákona vypustí. Domnívám se, že by bylo vhodné, aby k podání tohoto návrhu byl využit některý z návrhů zákonů, který na této schůzi budeme projednávat ve druhém čtení. Vláda tedy zajistí, aby takový pozměňovací návrh byl poslancům k dispozici a aby bylo možné tento návrh přednést, pokud si některý z poslanců tento návrh osvojí.
Pokud jde o problematiku koncesí na stavební práce, ta přímo nesouvisí s textem zákona a s jeho kompatibilitou. My se domníváme, že jediná změna, která je odůvodněná a která může budit určité pochybnosti ze strany Evropské komise, je právě dílčí změna zákona, o kterém jsem hovořil, a proto, abychom preventivně čelili všem možným pochybnostem, takový pozměňovací návrh bude připraven.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já se omlouvám panu ministru Ambrozkovi, který měl dostat slovo ještě dříve než pan ministr Sobotka. Pak je přihlášen pan poslanec Pelc. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, využívám toho, že obecná rozprava nebyla ještě ukončena, a proto si dovolím podat ještě před jejím ukončením jeden návrh k hlasování. Vede mě k tomu rozbor, který provedl na tomto zákoně Parlamentní institut, který rozebral nejen původní návrh, ale také komplexní pozměňovací návrh, který se stal základem pro jednání v hospodářském výboru. Zmíním pouze dva odstavce.
Otázka rozhodování o veřejném zájmu. Návrh zákona přesouvá pravomoc orgánů výkonné moci ve stanovených případech na zákonodárce. Taxativně uvedený výčet staveb vylučuje prokazování veřejného zájmu ve vyvlastňovacím řízení v konkrétním případě podle § 108 stavebního zákona, o kterém jinak rozhoduje stavební úřad. Tím je vyloučena také možnost přezkumu správního uvážení nezávislým soudem ve správním soudnictví a je omezeno právo na soudní ochranu zaručené článkem 36 Listiny. Je zřejmé, že právní postavení dotčených subjektů je v tomto případě značně oslabeno proti běžné úpravě.
Odstavec druhý, další oslabení procesních práv. Stejnou argumentaci lze vztáhnout na zkrácení procesních lhůt podle stavebního zákona na polovinu a další navrhované zásahy do stavebního řízení, a dokonce i do správního soudnictví. Navrhované omezení práv je závažným zásahem do práva vlastnit majetek zaručeného článkem 11 Listiny. V tomto smyslu není naplněna druhá věta článku 11 Listiny, který stanoví, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.
Poslední odstavec ze stanoviska Parlamentního institutu. Komplexní pozměňovací návrh práva vlastníků pozemků ještě dále omezil, a tím zhoršil ve srovnání s běžným vyvlastňovacím řízením. Jediným správným řešením je inventura právní úpravy a celková změna. Není však ústavně možné, aby byla stavba prohlášena za veřejný zájem zákonem, a to bez možného přezkoumání soudem. Lze uzavřít, že i po změnách, které byly do návrhu včleněny prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu, naráží návrh na ústavně garantovaná práva a svobody a s největší pravděpodobností by byl dříve nebo později zrušen Ústavním soudem.
Proto si dovoluji navrhnout, aby byl tento návrh zákona vrácen výborům k novému projednání a aby jej také projednal ústavně právní výbor, protože jsem přesvědčen, že Poslaneckou sněmovnu neměly opouštět zákony, jejichž ústavnost je sporná.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Jenom se chci zeptat, pane ministře, jestli o tom navrhujete hlasovat ještě před ukončením obecné rozpravy. Ano, budeme o tom hlasovat ihned.
Slovo má pan poslanec Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedo, já bych doporučoval, abyste věnoval nějaký čas studiu jednacího řádu, protože tam byste se dozvěděl, že o tomto návrhu pana poslance Ambrozka lze hlasovat po ukončení rozpravy a nijak jinak, byť by si to pan poslanec přál.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, souhlasím, pane poslanče. Uvědomil jsem si to. Slovo má pan poslanec Pelc.
Poslanec František Pelc: Pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, já bych si dovolil navrhnout, abychom před ukončením obecné rozpravy hlasovali o modifikaci usnesení, které přijal výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, který zde včera neprošel rozdílem pouze tří hlasů. Jeden z argumentů některých kolegů, proč toto usnesení neprošlo, bylo konstatování, že není jistota, kdy bude předložen komplexní pozměňující návrh stavebního zákona, stavebního řádu. Proto si dovoluji navrhnout určité upřesnění a vylepšení tohoto návrhu a věřím, že najde podporu v této sněmovně. Navrhuji, aby se o něm hlasovalo před ukončením obecné rozpravy.
Usnesení, které navrhuji, zní: Doporučuji Poslanecké sněmovně přerušit projednávání sněmovního tisku 373 do doby předložení vládního návrhu stavebního zákona, nejpozději však do 30. 9. 2004.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: 30. 9. 2004 je tedy nejpozdější termín. To byl návrh na přerušení.
Ptám se, jestli se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Hanuš.
Poslanec Jiří Hanuš: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nechci dlouho zdržovat, ale jen bych chtěl z tohoto místa poděkovat všem diskutujícím, kteří včera přednášeli své názory věcně a bez jakýchkoliv emocí. Myslím, že emoce nepatří do projednávání zákonů.
Naší snahou bylo něčemu pomoci a také naplnění usnesení vlády 145/2001, což je zajištění realizace rozvoje dopravních sítí do roku 2010. Také s tím souvisí, aby byly včas připraveny projekty pro strukturální a kohezní fondy.
Stále se zde opakují připomínky, že jde o speciální právní normu a je nutné obecná úprava. Je to sice pravda, ale na druhé straně chci připomenout, že příprava výstavby dálnice je něco jiného než výstavba průmyslového závodu na schválené průmyslové zóně. Investor zde má prakticky jediného vlastníka pozemku se zájmem, aby se tam něco postavilo, kdežto u dálnic je vlastníků řádově několik set s různými zájmy. Právě proto máme za to, že je nutná tato speciální úprava.
Zde bych chtěl ukázat na jeden příklad. Německou konzervativní vládu v čele s Helmutem Kohlem, a to se jednalo o křesťanskodemokratickou vládu, asi nikdo nebude podezírat z toho, že by byla nedemokratická nebo neměla zájem chránit vlastnická práva. Na druhé straně si ale byla vědoma, že je nutné po sjednocení Německa vybudovat dopravní infrastrukturu, která tyto země propojí. Proto již 16. prosince 1991 byl přijat zákon o urychleném plánování a projektování dopravních komunikací v nových spolkových zemích a ve spolkové zemi Berlín. Tento speciální předpis měl platnost do 31. prosince 1999 pro železnici, pro statní dopravní cesty do 31. prosince 1995. V tomto předpisu měl spolkový ministr dopravy právo určit vedení tras dopravních komunikací. K tomuto návrhu se musely příslušné orgány vyjádřit - a zde bych prosil, abyste poslouchali! - do čtyř měsíců. Pokud se nevyjádřily, mělo se za to, že souhlasí. Tuto lhůtu bylo možné prodloužit maximálně o dva měsíce. Schvalovací orgán musel pak ukončit projednávání do tří měsíců, to byl čas na připomínky, a do jednoho měsíce pak vydat rozhodnutí. Jestliže vlastník odmítl přenechat vlastnictví pozemku pro tuto stavbu za určenou náhradu, přidělil vyvlastňovací orgán po schválení projektu investorovi tento pozemek na základě jeho žádosti do vlastnictví. A teď otázka vyvlastnění. Vyvlastňovací orgán byl povinen jednat ústně se všemi účastníky nejpozději do šesti týdnů po obdržení žádosti o přidělení pozemku do vlastnictví.
***