(11.50 hodin)
(pokračuje Páralová)
Zhotovitel bude firma, kterou si na stavbu domu najmu. Podle návrhu zákona musí koordinátora zajišťovat stavebník. Stavebník má ze zákona povinnosti, koordinátor hlásí závady bezpečnosti práce stavebníkovi. Umíte si představit, že zadám firmě stavbu domu, a pokud bude dům velký a na stavbě bude pracovat hodně pracovníků, bude mou povinností uzavřít smlouvu i s koordinátorem? Budu zde pronášet ve sněmovně projev a v tu chvíli mi zazvoní telefon a koordinátor mi oznámí, že na stavbě došlo k problémům bezpečnosti práce. A já jako stavebník podle tohoto návrhu zákona nesu zodpovědnost. Nebylo by jednodušší, kdyby firma, která dům staví, tedy zhotovitel, najal licencovaného koordinátora?
Zde máme, kolegyně a kolegové, typickou ukázku přístupu naší vlády. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě? Proč to dělat lacino, když to může být dražší? Zřízení funkce koordinátora duplicitně nahrazuje činnost odborně způsobilých osob, a to jak v projekci, tak v realizaci, tak ve sféře kontroly. Na stavbě přece bezpečnost hlídá stavbyvedoucí, projektant, bezpečnostní technik, revizní technik, jeřábový technik a další a další osoby, které již dlouhá léta pracují podle dlouhá léta zavedených a osvědčených předpisů.
Pouhým použitím selského rozumu dojdeme k závěru, že zřízení funkce koordinátora nepomůže lepší ochraně podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rozdrobí a oslabí kompetence osob, jejichž povinností je zajištění bezpečnosti práce jako součást plnění jejich úkolů. Filozofie, že stavebník nese odpovědnost za osoby vykonávající pro něho zakázku, je mylná a zavádějící. Právě proto si najímá odbornou firmu, to je zhotovitele, aby veškerá požadovaná stavební činnost byla provedena v souladu s právními předpisy i z oblasti bezpečnosti práce. A právě zhotovitel, nikoliv stavebník, je k této činnosti odborně způsobilý.
V důvodové zprávě i ve směrnici Evropského společenství se zdůrazňuje, že zákon je takto postaven především proto, aby se bezpečnost ochrany a zdraví při práci rozšířila i na osoby samostatně výdělečné činné. Ale § 6 odst. 7, tak jak je navržen v zákoně, říká, že činnost více zhotovitelů se nepovažuje za výkon práce jinou osobou. Mimochodem, proč je tam jiná osoba, a ne osoba samostatně výdělečná činná, jsem nepochopila. Jiná osoba je dle mého názoru každý strejda, kterého potkám na stavbě, který zde provádí jakékoliv dílčí dodávky, který zde odváží odpady a podobně. Zákon přece říká, že se na jiné osoby tento zákon nevztahuje. Jak nám tedy důvodová zpráva může tvrdit, že tím chce ochránit osoby samostatně výdělečně činné, nevím.
Jinými slovy, v zákoně se praví, když tam budou živnostníci, nemusí tam být koordinátor. Takže podle našeho zákona koordinátor nesmí být pracovník zhotovitele, ač nám to směrnice Evropské unie dovoluje. Cituji stavbyvedoucího, s nímž jsem konzultovala: "Kdybych nevyřešil věc během pěti minut, kdybych měl všechno hlásit koordinátorovi, jak mi ukládá zákon, tak mi spadne jeřáb. Koordinátor se mi míchá do odpovědnosti. Nastoluje mi na stavbě totální stav právní nejistoty. Co si s tím, proboha, počnou soudy, až dojde k nějakému úrazu?"
Výhrada k § 9, která popisuje činnosti koordinátora. Koordinátor doporučuje, dává podněty, projednává, upozorňuje. Posud je to bezzubé a formální. Ale najednou se zde vyskytne písmeno b), které říká, že koordinátor koordinuje spolupráci mezi dvěma a více zhotoviteli. Zde tedy koordinátor náhle aktivně vstupuje do procesu, i když není zodpovědný za stavbu ani za zhotovitele, ale on je bude koordinovat. Cituji opět stavbyvedoucího: "Kdybych byl stavbyvedoucí a koordinátor by mě naštval, a to se stane, protože jeho funkce je definována velmi nejednoznačně, tak bych si počkal, až jednou nebude na pracovišti. V deset hodin bych mu zavolal, že tu od rána čeká bagr, tesaři, klempíři, železáři, instalatéři, aby je zkoordinoval. A vy, pane koordinátore, neplníte svou povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b) a nekoordinujete spolupráci mezi nimi a já vám to předepíšu k náhradě."
V § 9 odst. 3 se praví: Nejedná-li zhotovitel v souladu s plánem, zažaluje ho koordinátor stavebníkovi, a tím povinnost přenese vlastně na stavebníka, který tomu nerozumí, nebo lépe řečeno nemusí tomu rozumět. Pak se koordinátor otřese, zapíše to do plánu, a má po starosti. To bude opravdu velice platné. Tím zjištěný fakt přestává být problémem koordinátora, ale je problémem stavebníka.
S péčí sobě vlastní si někdo na ministerstvu připravuje teplé hnízdečko. Cituji opět pana stavbyvedoucího: "Koordinátor bude skvělá trafika do důchodu. Bude to stát erár velké prachy. Všechny stavby budou dražší, všechny veřejné zakázky se prodraží."
Zákon vůbec neřeší základní problém, proč byla funkce zřízena. Kompetenci vyvozovat důsledky z jakéhokoliv přerušení zásad bezpečnosti práce má totiž ze zákona pouze orgán dohledu, pouze úřad bezpečnosti práce, žádný koordinátor. Takže za bezpečnost práce budou napříště odpovídat tři osoby: za prvé stavbyvedoucí, za druhé koordinátor, za třetí inspekce práce. Když do procesu vstupují tři osoby, měly by být přinejmenším koordinovány a mělo by být specifikováno, jak spolu budou spolupracovat.
V § 3 odst. 3 se praví, že vláda stanoví nařízením bližší minimální požadavky. Takže už zde máme tři různé termíny. Za prvé jsou to požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, za druhé minimální požadavky na bezpečnost, za třetí bližší minimální požadavky. To je opravdu pěkný guláš.
Další § 6 odst. 1 písm. c) přikazuje, že koordinátor se má osm dní předem informovat o prostředcích, které se použijí v případě, že se očekává riziko. Přece každá stavba je riziko. Na každé stavbě je lešení. A zde opět stavbyvedoucí říká: "Někdo mi spadne z lešení. Staveniště je riziko. To abych osm dní před zahájením stavby napsal: Vážený pane koordinátore, oznamuji vám, že za osm dní zahájím stavbu, která je riziková nebo kde převážná většina prací je riziková."
Podle § 6 odst. 2 musí koordinátorovi být dodán seznam zaměstnanců a pracovníků samostatně výdělečně činných spolu s uvedením potřebné doby, kdy se vyskytují na staveništi. Jak toto má stavbyvedoucí zajistit, si nedovede představit. Opět ho cituji: "Subdodavatel mi neřekne, jestli Vomáčka onemocněl a přijel místo něho Kučera. Jak mám vědět, kdo přijede s autem z betonárky nebo s dlaždičkami? Kromě mých kmenových zaměstnanců se na stavbě pohybují desítky a stovky řemeslníků, přijede auto s pískem, přijedou popeláři atd. atd."
Odborníci se velmi smáli ustanovení § 7 odst. 2, kde se praví, že zhotovitel nesmí svévolně přestavovat ochranná zařízení, protože říkají, že jestliže někdo má výuční list, tak je mu toto známo už od prvního ročníku doby, kdy se učil, a je zvláštní, že se to dává právě takto do zákona.
***