(11.40 hodin)
(pokračuje Talmanová)
Cílem úspěšné léčby chronické bolesti je maximálně zpřístupnit terapii pacientům a lékařům dát možnost volby. Z tohoto pohledu zařazení buprenorfinu do této kategorie vzhledem k minimálnímu riziku nebo nulovému riziku jeho zneužití je neúčinné, stejnou látku je možné např. u našich sousedů na Slovensku předepisovat na běžný recept. Z tohoto důvodu jsem si dovolila navrhnout tuto drobnou změnu.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Paní zpravodajka byla jedinou přihlášenou do podrobné rozpravy. Táži se, zda se hlásí ještě někdo. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím.
Ptám se paní ministryně i paní zpravodajky, zda chtějí vystoupit se závěrečnými slovy. Zřejmě tomu tak není. Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.
Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je bod
10.
Vládní návrh zákona o minimálních požadavcích na bezpečnost
a ochranu zdraví při práci na staveništích, o koordinátorovi bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci na staveništích a o změně zákona č. 174/1968 Sb.,
o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 500/ - druhé čtení
Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr práce a sociálních věcí pan Zdeněk Škromach. Prosím, pane ministře. Prosím, paní poslankyni, aby nerušila pana ministra, protože jsem ho právě vyzvala k tomu, aby zaujal místo za řečništěm a odůvodnil návrh, který jsme právě začali projednávat. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, vládní návrh zákona, který bych rád uvedl, patří mezi právní předpisy, které je třeba schválit před vstupem ČR do EU, a nelze zamlčet, že ČR obdržela dopis včasného varování k problematice chybějících právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. To znamená, že pokud Česká republika nebude schopna prokázat přijetí potřebné legislativní úpravy, může Evropská komise navrhnout zavedení opatření podle takzvaných ochranných klauzulí. Jde o návrh nového zákona v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích a cílem je posílit ve všech fázích stavební činnosti péči o otázky bezpečnosti práce, neboť stavebnictví i přes všechna dosud přijatá opatření na všech úrovních náleží z hlediska pracovní úrazovosti k nejrizikovějším oborům vůbec.
Návrh zákona projednal výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, který vznesl některé pozměňovací návrhy a doporučil sněmovně vyslovit s tímto vládním návrhem zákona souhlas.
V rámci projednávání tohoto návrhu zákona byly vzneseny dotazy a připomínky, které jsou obdobné s připomínkami, které provázely transpozici směrnice o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích na dočasných nebo přechodných stanovištích i v ostatních zemích Evropy. Přes tyto připomínky byla tato právní úprava v zemích EU přijata a počet úrazů na staveništích se snížil.
Co je zásadní a důležité a i praxe v zahraničí to dokazuje? Zavedení koordinátora jednoznačně vede ke snižování úrazovosti v oblasti stavebnictví a k záchraně ohrožených lidských životů. Od zamítnutí původního vládního návrhu zákona v únoru 2003 do konce roku 2003 došlo na staveništích k 39 pracovním úrazům se smrtelnými následky.
Vážené paní poslankyně a poslanci, děkuji vám za pozornost a věřím, že vládní návrh zákona podpoříte a necháte jej projít do třetího čtení, tak abychom jej mohli schválit a přispět tak ke zlepšení předpisů Evropského společenství a ke zkvalitnění zákonů ČR v této oblasti.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 500/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Miroslav Krajíček.
Poslanec Miroslav Krajíček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví na své 20. schůzi konané dne 22. ledna 2004 přijal usnesení k projednávanému vládním návrhu na vydání zákona o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, o koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích a změně zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 500.
Po odůvodnění zástupce Ministerstva práce a zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor pro sociální politiku a zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s tímto vládním návrhem zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů uvedených ve sněmovním tisku 500/1.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Otevírám nyní obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Vidím ale paní poslankyni Alenu Páralovou, která se hlásí do obecné rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, již podruhé v tomto volebním období projednáváme návrh zákona o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a o koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništích. Když použiji nejsilnější eufemismus, pak musím prohlásit, že ani tento druhý vládní pokus o zapracování institutu koordinátora do našeho právního řádu není kvalitní. O tomto zákonu jsem hovořila s mnoha odborníky, s reprezentativními zástupci odborů, se zástupci zaměstnavatelů, s odborníky z praxe. Setkání s pracovníky ministerstva mě nepřesvědčilo a zdá se, že obor bezpečnosti práce je na Ministerstvu práce a sociálních věcí popelkou.
Zákon je z poloviny formální a mluví o věcech, které jsou již dávno součástí jiných předpisů, např. zákoníku práce nebo stavebního zákona. Dovolím si několik zásadních výhrad.
Již název - je to zákon o minimálních požadavcích na bezpečnost. To je ze stejného soudku jako nešťastné ustanovení o chodcích na přechodech. Jak mám něco dělat minimálně, když se to týká bezpečnosti práce? Tady jde přece o bezpečnost a o životy lidí. To je, jako kdybych chodila do autoškoly a snažila se osvojit si pouze minimální znalosti. Buď je to požadavek na bezpečnost, nebo na minimální bezpečnost. Pro bezpečnost přece musíme udělat maximum. To není můj názor. To je názor odborníků.
Směrnice EU jsou pro nás závazné co do cíle, a není nezbytné mít pro implementaci každé směrnice zvláštní zákon, zvlášť když máme směrnici zapracovánu již ve stávajících právních předpisech.
Kolegyně a kolegové, pokusím se vysvětlit základní problém. Co nám ukládá směrnice EU? Směrnice EU nám ukládá, abychom měli na větších stavbách koordinátora bezpečnosti práce. Kdo zajistí koordinátora a kdo za to zodpovídá? Směrnice nám dává dvě možnosti, které však zákon nevyužívá. Zákon využívá pouze jednu z možností, kterou nám EU nabízí, a druhou vyloženě zakazuje. Světe div se - navržený zákon zakazuje právě tu možnost, která by lépe vyhovovala zvyklostem a tradicím v České republice, a preferuje možnost, která našim občanům ublíží a zkomplikuje jim život!
Koordinátora může dle EU zabezpečovat stavebník, nebo zhotovitel stavby. Stavebník budu já, pokud si budu chtít zadat na klíč stavbu rodinného domku.
***