(15.40 hodin)
(pokračuje Čermák)
Konečně čtvrtým tematickým okruhem je opět praktická situace, kdy se výslovně stanoví, že plná moc a prokura nezaniká smrtí podnikatele, zejména pokud z obsahu takových dokumentů nevyplývá, že mají trvat pouze za života podnikatele.
To jsou opět praktické věci v bankovním styku, kdy dosud bylo pochybné, zda jednou udělený příkaz, třeba trvalého charakteru, zanikne úmrtím příkazce, nebo zda banka je oprávněna v pravidelných platbách například pokračovat a nepoškozovat třeba dědice tím, že by vznikly nároky na různá penále apod.
Prosím, aby tento praktický a víceméně technický zákon byl propuštěn do druhého čtení.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane ministře. Poprosil bych ještě, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Hana Šedivá. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Hana Šedivá: Vážený pane předsedo, vládo, kolegyně a kolegové. Pan ministr spravedlnosti nám tady předložil vládní návrh zákona, kterým se mění jednak občanský zákoník, občanský soudní řád, zákon o notářích a jejich činnosti, obchodní zákoník a zákon o správě daní a poplatků, sněmovní tisk 574. Jak již předkladatel řekl, tento zákon není složitý, obsahuje některé úpravy institutů, některé nové instituty a částečně obsahuje implementaci směrnic Evropského parlamentu a různé směrnice Rady. V krátkosti bych nyní jenom řekla některé změny, kterých se tato novela týká.
Občanský zákoník obsahuje například změnu, že zůstavitel může zřídit závětí nejen nadaci, ale i nadační fond. Dále je zaváděn nový institut "správce dědictví", a to tak, aniž by se měnila koncepce dědického práva založená na základní tezi, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele. A tato změna je promítnuta jak do novely občanského zákoníku, tak do novely občanského soudního řádu, notářského řádu a do novely obchodního zákoníku.
Občanský soudní řád nám upravuje, že správce dědictví může určit i soud v případě, že správce dědictví není určený závětí zůstavitele.
V zákonu o notářích je upravena možnost, aby notář zřídil úřední dny i mimo svou kancelář.
V obchodním zákoníku se vypouští odkaz na fyzické osoby s bydlištěm v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor. Ustanovení týkající se prokury je doplňováno o nový odstavec, který v zájmu dalšího chodu zůstavitelova podniku, v němž byl zůstavitel podnikatelem - fyzickou osobou ustanoven prokurista, se stanoví, že prokura nezaniká smrtí podnikatele, pokud tento nestanovil, že má trvat pouze za jeho života.
Dále se navrhují dokumenty, které se zakládají do Sbírky listin v obchodním rejstříku, a zakotvuje se oceňování vkladů společníků společnosti. Upravuje se určení subjektů, které jsou povinny ukládat účetní záznamy do Sbírky listin. Dále se odstraňují pochybnosti o tom, zda přejímající společník v případě přeměny společnosti převodem jmění na společníka musí být osobou zapsanou v obchodním rejstříku. Upřesňuje se odkaz, který upravuje zákaz smluvního nabývání obchodních podílů ve společnosti s ručením omezeným ovládající osoby osobou ovládanou. Dále byl zúžen výčet situací, v nichž společník společnosti s ručením omezeným nemůže vykonávat hlasovací právo. Odstraňuje se nejasnost plynoucí z odkazu, že zahajovací rozvaha nástupnické s. r. o. musí být vždy ověřena auditorem. Upravuje se, že povinné odkupování akcií probíhá nejen na základě ovládací smlouvy, ale i smlouvy o převodu zisku, a proto je nutné zavést stejný právní režim pro obě smlouvy.
Rozšiřuje se výčet kogentních ustanovení obchodního zákoníku týkajících se běžného účtu a vkladového účtu jeho majitele pro případ smrti majitele účtu. Je odůvodněna jednotností řešení, které má přímou vazbu na institut dědického řízení upravený občanským zákoníkem, občanským soudním řádem a notářským řádem.
Nově se stanoví okamžik vzniku práva věřitele na úroky z prodlení v obchodních vztazích. Mění se právní úprava zániku obchodního zastoupení. Dále se konstatuje, že uzavřít, změnit nebo ukončit vztah smlouvou o běžném účtu je oprávněn pouze majitel účtu. Jiná osoba než majitel účtu může jen na základě zvláštní plné moci udělené jí majitelem účtu.
Další ustanovení dává jednoznačnou odpověď na otázku, zda smlouva o běžném účtu zaniká smrtí majitele, či nikoliv.
V zákonu o správě daní a poplatků je drobná novela, která se týká povinnosti pracovníků správce daně zachovávat mlčenlivost o informacích získaných v daňovém řízení. Navrhuje se průlom do této povinnosti ve prospěch správců dědictví v zájmu získávání údajů o plnění daňových povinností zůstavitele.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášky. Jako první pana poslance Jiřího Pospíšila a pak paní poslankyně Marie Rusové. Nejdříve bych požádal pana poslance Pospíšila, aby se ujal slova jako první v rozpravě.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych se stručně vyjádřil k předloženému návrhu zákona.
Jak bylo řečeno panem ministrem a též paní zpravodajkou, předložený návrh upravuje některé instituty našeho soukromého práva, a to instituty, které jsou obsaženy jak v občanském zákoníku, tak v současném platném obchodním zákoníku. Vedle toho implementuje některé normy komunitárního práva do našeho právního řádu.
Dovolím si obecně poznamenat, že jde opět o dílčí novelu z dílny Ministerstva spravedlnosti, která upravuje pouze některé vybrané instituty soukromého práva, které svým způsobem souvisejí s dědickým řízením. Musím říci, že takovýto postup, který jsem zde na tomto plénu nazval tzv. salámovou metodou, je nutno odsoudit a označit za nekoncepční. Takovýto postup totiž přináší jediné: vede k zaplevelení našeho právního řádu, ke snížení právní jistoty účastníků právních vztahů a v konečném důsledku ke snížení vymáhatelnosti práva. Myslím si, že v tuto chvíli, kdy probíhá diskuse o kvalitě našeho právního řádu jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak na půdě Senátu, bychom si dvojnásob měli být vědomi, zda předložený a přijímaný právní předpis tyto vlastnosti náhodou nemá a zda předložený a přijímaný právní předpis náš právní řád nezapleveluje. Konstatuji, že předložený právní předpis právě těmito vadami trpí a náš právní řád zapleveluje.
Musím říci, že mně ani není jasné, neznám logiku, kterým byla tato novela nebo tento návrh novely připraven. Jsou v něm totiž obsaženy různé právní instrumenty a různé právní instituty, které ne vždy spolu souvisejí.
***