(15.30 hodin)
(pokračuje Mlynář)
Druhá věc, která je v zákoně řešena, je zákaz spamu neboli nevyžádané elektronické pošty. Předpokládám, že většina kolegů ve sněmovně je sama adresátem takové elektronické nevyžádané pošty, která se stává morem informační společnosti. Navrhovaný zákon jde čistější cestou, jde tedy úplným zákazem nevyžádané elektronické pošty a zavádí tzv. systém "opt-in", tedy aktivního souhlasu s příjmem této pošty jako nutnou podmínkou pro její příjem. Tato část zákona je rovněž součástí transpozice příslušné evropské směrnice.
Poslední část zákona se zabývá oblastí regulovaných činností a drobnou novelou občanského zákoníku, která má posílit práva nakupujících při elektronickém obchodu. Legitimní otázka, kterou budou možná někteří kolegové vznášet, je, proč vláda navrhuje přijetí nového zákona, proč tyto úpravy neprovádí drobnými novelami již existujících zákonů. Důvod je ten, že takových úprav zákonů by bylo několik desítek až stovek, a proto vláda zvolila cestu jednoho zákona, který tuto věc řeší komplexně pro všechny oblasti. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vám děkuji, pane ministře, za úvodní slovo. Nyní prosím pana poslance Mariana Bielesze, aby i on uvedl tento zákon.
Poslanec Marian Bielesz: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Většinu oblastí, kterých se týká tento návrh zákona, už tady řekl přede mnou pan ministr, tedy se nebudu opakovat. Dodám jedině, že předložený návrh zákona byl zpracován Ministerstvem informatiky na základě usnesení vlády z května 2003, kterým vláda vzala na vědomí tzv. Bílou knihu o elektronickém obchodu. Jedná se o normu, která transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady. Zkráceně se norma nazývá "o službách informační společnosti". Uvedená směrnice je dnes již částečně transponována. Tento návrh zákona řeší transpozici ustanovení, která ještě nejsou do našeho právního řádu zapracována.
Návrh předloženého zákona je v souladu s Ústavou České republiky, správními předpisy Evropských společenství, není v rozporu s mezinárodními dohodami, jimiž je Česká republika vázána. Navrhovaný zákon rovněž nevyvolává nároky na státní rozpočet nebo jiné veřejné rozpočty a ani na nárůst pracovních sil. Proto jej doporučuji postoupit do druhého čtení a přikázat příslušným sněmovním výborům.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji zpravodaji panu poslanci Bieleszovi a otevírám rozpravu, do které nemám písemné přihlášky, takže jedině že by se někdo přihlásil nyní ústně. Hlásí se pan poslanec Sehoř. Takže prosím pana poslance Sehoře, má slovo v rozpravě jako první.
Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych si dovolil několik poznámek. Je to velmi, řekněme, stručná norma, řeší pravidla pro poskytování služeb s elektronickými prostředky - tam by asi nebyl nijaký problém. Pravidla vždycky musí být dána, odpovědnost za obsah šířených dat, což je také v pořádku. Největším, řekněme, ne problémem, ale řekněme předmětem diskuse, je ta třetí věc a to je šíření obchodních sdělení.
Pokud jde o vyžádaná obchodní sdělení, tak s tím také nejsou žádné problémy. Pokud jde o nevyžádaná obchodní sdělení, tak myslím, že tam dojde k nějaké diskusi, a to - zákon chce po nevyžádaných obchodních sděleních, resp. aby si každý, kdo chce nabízet tato obchodní sdělení, předem vyžádal souhlas. Myslím, že by bylo možná vhodnější, kdyby mohl nabídnout své obchodní sdělení bez souhlasu, s tím, že ten příjemce má potom možnost reagovat na takovéto obchodní sdělení tím, jestli chce nadále taková sdělení přijímat, nebo nepřijímat. Ale myslím si, že to může být předmětem diskuse ve výborech, takže to jsou moje poznámky k tomuto návrhu. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám. Kdo další se hlásí do rozpravy k prvému čtení návrhu tohoto zákona? Nikdo se do rozpravy nehlásí. Pokud je tomu tak, tak obecnou rozpravu skončíme.
Ptám se, jestli pan ministr nemá... Ani zpravodaj. Zeptám se zpravodaje - mám dojem, že žádné návrhy k hlasování nemáme, takže bychom se měli pouze zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh než hospodářský výbor. Pokud ne, přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Zahajuji hlasování. Kdo je pro hospodářský výbor, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 641 z přítomných 179 poslanců pro hlasovalo 90, proti 9. Návrh byl přijat.
Takže já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání těsnou většinou jednoho hlasu, ale v každém případě jsme splnili to, co jsme měli, a mohu ukončit projednávání tohoto bodu č. 60.
Dalším bodem našeho programu je bod
57.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti
(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb.,
obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb.,
o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 574/ - prvé čtení
Z pověření vlády by předložený návrh měl uvést ministr spravedlnosti Karel Čermák. Prosím o klid. Pane ministře, vy máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Karel Čermák Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Předloha, která je na vašich stolech, se týká změn v občanském zákoníku, v občanském soudním řádu, v notářském řádu, v obchodním zákoníku a v zákoně o správě daní a poplatků. To vypadá velmi komplikovaně, ale tematicky jde přece jenom o čtyři okruhy věcí.
Jednak se navrhuje, aby bylo umožněno ustanovit správce dědictví nejen soudem, ale také zůstavitelem. Jsou tam pak vytvořeny různé podmínky a předpoklady toho, jak má správce dědictví ustanovený zůstavitelem fungovat, jak může být ustanovován, jak může být odvoláván. To je jeden tematický okruh, který ovšem zasahuje více zákonů - občanský zákoník, občanský soudní řád, notářský řád, obchodní zákoník. Jde tedy o praktickou instituci, aby dědictví mohlo být ve správě toho, koho určil sám zůstavitel. V podstatě tedy jde o literalizaci dědického práva.
Pokud jde o notářský zápis, je tam drobná úprava týkající se sídla notáře a jeho úředních dnů. To má zlepšit služby veřejnosti.
Třetí okruh témat, která zejména byla promítnuta do obchodního zákoníku, se týká implementace různých předpisů Evropských společenství, směrnice o postupu proti opožděným platbám, třetí směrnice o fúzi akciových společností, šestá směrnice, která se týká rozdělení akciových společností, jedenáctá směrnice o zveřejňování poboček vytvořených v členském státě, směrnice o povinnostech poboček usazených v členském státě a konečně směrnice o koordinaci právní úpravy členských států, pokud se týká nezávislých obchodních zástupců.
***