(16.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Máme tady vodárenské společnosti, které pracují na modelu, kdy byly privatizovány obslužné služby a provoz, ale infrastruktura byla ponechána ve vlastnictví původních akcionářů, to znamená měst a obcí. V oblasti vodárenství zde vedle sebe existuje několik různých modelů a v tuto chvíli musím říci, že když jsme se zabývali zatím ve fázi meziresortních konzultací nastalou situací, tak jsme si uvědomili, že vlastně neexistuje ze strany ústředních orgánů státní správy nějaké metodické doporučení nebo metodická pomoc pro ty obce, které vlastní akcie těchto společností nebo vlastní infrastrukturu, o tom, jaké jsou nejvhodnější modely spolupráce se soukromým sektorem právě v oblasti vodárenství.
Proto musím říci, že když někteří zaměstnanci Ministerstva životního prostředí přišli s iniciativou na to, aby vznikla meziresortní komise pro vodárenství právě proto, že v tuto chvíli neexistují nějaké obecné modely, obecná doporučení pro obce, jak se chovat ve svém výkonu akcionářských práv v rámci vodárenských společností, tak jsem souhlasil s tím, aby Ministerstvo financí poskytlo pro fungování takovéto meziresortní komise půdu, a ujal jsem se iniciativy, abych tuto meziresortní komisi ustavil. Do jejího čela jsem ustavil náměstka ministra životního prostředí, protože tato oblast je v kompetenci životního prostředí, a do této meziresortní komise byli rovněž vysláni zástupci dalších resortů.
Ministerstvo financí se na její práci podílelo ze dvou důvodů. Za prvé v rámci resortu Ministerstva financí spadá i odpovědnost za metodické vedení Fondu národního majetku a Fond národního majetku ve vodárenských společnostech vlastní ještě tzv. zlaté akcie. Současně Ministerstvo financí, resp. jeho cenový odbor vykonává věcné usměrňování cen v oblasti služeb, které jsou spojeny s provozem vodárenských soustav, to znamená v oblasti vodného a stočného.
Cílem pro tuto komisi bylo formulovat návrh možného dokumentu pro vládu. Jak tyto práce postupovaly. Musím říci, že poté kdy komise byla ustanovena a členy komise byly jmenovány pouze fyzické osoby, nikoliv žádné společnosti, jsem byl ze strany členů této komise za Ministerstvo financí informován, že dva členové této komise jsou aktivní i v soukromé společnosti. Na základě této informace jsem dne 5. září 2003 dopisem tyto členy z meziresortní komise odvolal. Čili 5. září jsem podepsal odvolací dekrety pro tyto dva členy komise, protože se spolu s vaším názorem domnívám, že by zde skutečně mohlo vzniknout podezření z určitého střetu zájmů, a to byl důvod, proč jsem tyto dva členy komise odvolal navzdory tomu, že komise přijala statut, který se snažil otázku střetu zájmů nějakým způsobem řešit, ale podle mého názoru nejlepším řešením bylo odvolání těchto dvou členů z komise. To se stalo 5. září.
Zhruba měsíc nato jste vy adresoval na Ministerstvo financí svoji písemnou interpelaci, ve které jste položil otázky, o kterých jste se tady zmínil, a já bych se vrátil k odpovědi na tyto vaše jednotlivé dotazy.
Možná bych začal od konce - jestli tady hrozí nějaké žaloby investorů. Musím říci, že výstup z komise, tak jak byl komisí schválen, prošel následně diskusí mezi příslušnými resorty a prošel meziresortním řízením. Musím říci, že i já sám osobně jsem s výstupem z komise nebyl spokojen, protože podle mého názoru tento výstup zcela nereflektoval stávající realitu, která dnes v oblasti pokročilé privatizace vodárenství existuje, a v meziresortní spolupráci, zejména za součinnosti s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí, došlo k výraznému přepracování toho výstupu, který původně komise schválila. Vzhledem k tomu, že již bylo ukončeno meziresortní řízení a tento materiál je připraven k projednání ve vládě ve dvou variantách, zrušil jsem meziresortní komisi, protože podle mého názoru tato komise již splnila svůj účel, materiál je připraven, a musím říci, že se v řadě ohledů liší od původního výstupu, který poskytla komise jako podklad pro další rozhodování uvedených tří ministerstev.
Musím říci, že v té podobě, jak je materiál pro jednání ve vládě připraven, nezakládá žádný důvod pro to, aby zde existovaly nějaké možné žaloby či nároky na Českou republiku.
Materiál, a tady odpovídám na vaši druhou otázku, neukládá obcím ani jiným samosprávným celkům žádné povinnosti, a tak jak bylo v původním zadání pro práci meziresortní komise, materiál pouze doporučuje možné a vhodné modely spolupráce mezi veřejným a privátním sektorem v oblasti vodárenských společností. Já se domnívám, že je dobře, jestli vláda se vyjádří k tomu, jaké modely spolupráce mezi veřejným a privátním sektorem v oblasti vodárenství pokládá za užitečné a vyvážené. Čili není tam nic, co by mohlo zakládat dojem, že vláda něco ukládá samosprávám. Jsou tam vždy pouze doporučení, nejsou tam z toho vyvozovány žádné závěry ani žádné sankce, pokud se obce tímto doporučením při svém autonomním rozhodování nebudou řídit. Nic takového v tomto materiálu připraveno není.
Chtěl bych říci rovněž, že z hlediska fungování této komise komise jako taková nerozhodovala o žádných právech a povinnostech jiných subjektů. To v žádném případě nebylo její rolí. Ona neměla žádné takové oprávnění ze zákona. Komise pouze připravila pracovní materiál, který se stal posléze předmětem jednání resortů, které jsou na této věci zainteresovány. Výsledkem této činnosti je proto materiál, který do vlády předkládá ministr životního prostředí, a spolupředkladatelem je ministr financí a ministr zemědělství. Předpokládám, že tento materiál bude projednán v horizontu několika týdnů. Záleží na tom, kdy bude zařazen na program jednání vlády. Materiál obsahuje dvě varianty možného usnesení. Uvidíme, pro kterou variantu tohoto usnesení se vláda rozhodne.
Tolik velmi stručně k vašim otázkám. Ambicí materiálu nebylo komplexně řešit otázku problematiky vodárenství u nás. To ani nemůže meziresortní komise řešit. Chtěl bych říci, že tato problematika je u nás bohužel roztříštěna mezi několik ústředních orgánů státní správy, a pokud mohu vyjádřit svůj osobní názor, domnívám se, že to je možná někdy na škodu z hlediska koncepčního přístupu státu v této oblasti, jestliže kompetence v této oblasti jsou rozděleny minimálně mezi tři ústřední orgány státní správy, a určitě by do budoucna prospěla větší koordinace postupu v této problematice mezi dotčenými resorty. Tato meziresortní komise byla určitým pokusem o koordinaci formulování stanovisek mezi třemi resorty, byť možná pokusem nedokonalým a byť pokusem, který neměl za cíl komplexně řešit celou problematiku vodárenství jako takovou.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Tolik vystoupení pana ministra. Kdo další se hlásí do rozpravy? Pan poslanec Dub.
Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám opět, pane předsedající.
Vážené kolegyně a kolegové, za prvé bych chtěl říci, že jsem se obrátil na ministra financí právě proto, že jmenoval tuto komisi a že je za ni formálně odpovědný. Za druhé opakuji znova. Investice, které půjdou do vodohospodářských společností, znamenají ve svém finálním dopadu výši vodného a stočného, protože to, co se do těchto společností nainvestuje, tak to pak formou vodného stočného budou platit odběratelé.
Chtěl bych říci, že přestože došlo k odvolání dvou zástupců společnosti CCC, tak si myslím, že jejich působení v této komisi bylo neblahé. Jsem si vědom toho, že asi neznáte pravděpodobně společnost Compas Capital Consult, a. s., já tomu říkám zkratkou CCC. Tato společnost např. dělala výběrové řízení na strategického investora v Prostějově způsobem, kdy podmínky pro to, aby se mohl zájemce zúčastnit výběrového řízení, tak ty si mohl vyzvednout oproti nevratným 300 tisícům korun kauce. Ve chvíli, kdy si je vyzvedl, se teprve dozvěděl, jestli se může dál výběrového řízení zúčastnit, nebo ne. Kauce 300 tisíc byla nevratná, takže někdo se mohl zúčastnit výběrového řízení, zaplatit 300 tisíc a tím skončit. Postup by měl být opačný. Další kauce v tomto výběrovém řízení, stejně bez podmínek, které se zájemci pak dozvěděli v dalším kole nebo až poté, byla 20 mil. Kč. Já na tomto minipříkladu jenom ukazuji to, že firma CCC, která minoritně spoluvlastní zhruba 20 vodohospodářských společností, je firmou, která nedává žádné záruky.
***