(16.00 hodin)
(pokračuje Dostál)
Já znovu říkám - před 200 lety byla tato stavba odsvěcena, bylo tam skladiště, vyhořelo to, byl tam sklad odpadků a starého papíru. Památka byla zachráněna díky této investici, proto ti bývalí ministři kultury do toho šli.
Nemám v úmyslu žalovat nájemce budovy za porušování dobrých mravů, protože nejsem přesvědčen o tom, že dobré mravy porušeny byly.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Zdá se mi, že jsme téma vyčerpali. Zazněl návrh pana poslance Plachého hlasovat o usnesení, které by podle jeho návrhu mělo vypadat tak, že je to nesouhlas s odpovědí ministra Dostála.
Všechny vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili.
Budeme hlasovat o usnesení navrženém panem poslancem Plachým - vyslovit nesouhlas s odpovědí na interpelaci ze strany pana ministra Dostála.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí usnesení, jak ho navrhl pan poslanec Plachý, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 521 z přítomných 88 poslanců pro hlasovalo 33, proti 41. Tento návrh usnesení přijat nebyl.
Končím projednávání této interpelace.
Máme tady ještě interpelaci pana poslance Plachého na ministra financí Bohuslava Sobotku, který odpověděl na interpelaci poslance Tomáše Duba ve věci meziresortní komise pro řešení problematiky vodárenství. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 585. Pan poslanec Dub má slovo.
Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám, pane předsedo. Dobré páteční odpoledne, dámy a pánové. Moje interpelace se týká problematiky vodního hospodářství obecně i konkrétně. Ta problematika je důležitá pro naši zemi, protože se týká také vodného a stočného, tedy v konečném důsledku ceny vodného a stočného. To říkám úvodem, abychom si uvědomili, že to stojí za pozornost.
Za druhé bych chtěl říci, že v této věci jako východisko působí kromě státu především naše obce, města, kraje, neboli Svaz měst a obcí, který zastupuje a také zde působí Sdružení oboru vodovodů a kanalizací. Za třetí jako východisko bych chtěl říci, že do roku 2010 musíme splnit naše závazky vůči Evropské unii o investicích do vodohospodářských společností ve výši cca 80 mld. Kč. Za čtvrté, a to je nejvlastnější podstata této interpelace, chci říci, že 5.května byla zřízena meziresortní komise pro řešení problematiky vodárenství.
Otázky, na které jsem se ptal pana ministra a na které odpověděl, jste dostali v materiálu. Já si dovolím říci doplňující otázky. První z nich je - proč v meziresortní komisi pracovali členové Compas Capital Consult, s. r. o., když sama společnost a její zástupci jsou akcionáři, a tím investoři do vodárenských společností, asi dvaceti, a rozhodují tak z pozice meziresortní komise mimo jiné také o zhodnocení své investice do vodárenství. To je konflikt zájmů.
V odpovědi pana ministra byl přiložen vnitřní řád té komise, která řešila konflikt zájmů tak, že členové komise nejsou ohodnocováni za svoji činnost v komisi ani jim nejsou kryty náklady. Já bych to přirovnal pro lepší pochopení k tomu, kdybych dělal výběrové řízení třeba na stavební zakázku a jednu z firem, třeba prokuristy té firmy, bych pozval do výběrové komise na tuto zakázku a následně bych argumentoval, že konflikt zájmů není, protože za činnost v komisi nedostanou žádné ohodnocení. To je jednoduchý příklad, který je podle mého názoru zcela pochopitelný. Na tom chci ukázat, že konflikt zájmů samozřejmě v činnosti meziresortní komise pro řešení problematiky vodárenství byl zcela zjevný a evidentní. Byl tam jeden partner, jeden minoritní akcionář, nebyli zastoupeni důležití partneři, to je Svaz měst a obcí nebo jednotlivé obce jako hlavní akcionáři. Tímto speciálním přístupem tento akcionář mohl mít výhodu ze své práce v komisi.
Za další jsem se chtěl zeptat pana ministra, jestli má za principiálně skutečně vhodné doporučovat suverénním subjektům místní samosprávy, jak mají nakládat se svým majetkem, a říkat jim, že v případě, že se tímto doporučením nebudou řídit, tak jim nebudou poskytnuty od státu finanční prostředky. Na to samozřejmě existuje dokumentace. Nemáte, pane ministře, pocit, že je to tlak příliš vysoký a nepatřičný? Já se také ptám, proč vlastně vzniká tento tlak. To bylo za druhé.
Třetí otázka. Chci se zeptat, kdyby usnesení této komise, které by mohla projednat vláda, a pokud by takto bylo přijato, bude napadáno prostřednictvím žalob zahraničních investorů, nebo ne. Vy jste mi psal ve své odpovědi, že na to v tuto chvíli nedokážete odpovědět. Od té doby už uplynula jistá doba a já jsem osobně přesvědčen, že by takový postup, který popisuji, napadán byl, a chtěl jsem se zeptat, jestli ministerstvo si k tomu už stanovisko udělalo.
Mám ještě otázku čtvrtou, která je trochu méně důležitá, nicméně v návrzích usnesení té komise se říká, že se jedná o komplexní řešení způsobu a tak dále problematiky vodárenství v České republice. Já bych chtěl říci, že to, o čem komise jedná, je zhruba jedna třetina dosud netransformovaných vodárenských společností v České republice.
Šetřím v pátek odpoledne náš čas a mluvím poměrně stručně, nemohu zde popisovat v dvouhodinové přednášce celou problematiku komise pro řešení problematiky vodárenství, jen bych chtěl říci, že v zásadě se jedná o 80 mld. Kč, což je finanční částka, která má v sobě obrovský korupční potenciál, vytváří obrovské korupční prostředí v rámci těch, kdo o těchto penězích rozhodují a kdo určují jejich alokaci formou dotací.
Já bych chtěl, aby pan ministr na tyto otázky odpověděl, protože na jedné straně ten korupční potenciál, na druhé straně podivné fungování společnosti Compas Capital Consult, s. r. o. v meziresortní komisi napovídají, že se tím zabývat máme.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Tolik pan poslanec Dub. Nyní se o slovo hlásí pan ministr financí Sobotka. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, dovolte mi nejprve, abych se omluvil za to, že jsem zde nebyl přítomen ve čtvrtek večer v termínu, na který bylo přeloženo projednávání této interpelace. Já jsem v zastoupení pana předsedy vlády otevíral mezinárodní konferenci o partnerství privátního a veřejného sektoru, kterou pořádáme v Praze ve spolupráci se Světovou bankou, a měl jsem povinnost pana předsedu vlády na tomto otevření zastoupit. Ještě jednou se omlouvám, že jsem zde nebyl přítomen ve čtvrtek večer v době, kdy tato interpelace byla přeložena.
Nyní k odpovědím na vaše otázky. Nejprve mi dovolte poznamenat, že asi všichni víme, že v uplynulém období došlo v České republice k výrazné privatizaci naší vodárenské soustavy. Zejména došlo k privatizaci společností, u kterých jejich akcie byly původně převedeny na města a obce. Řada měst a obcí tyto své majetkové podíly prodala. V České republice vzniklo několik modelů v rámci vodárenských společností. Máme tady vedle sebe vodárenské společnosti, které nebyly dosud privatizovány, to znamená, majoritně jsou vlastněny městy a obcemi, mají podobu akciových společností. Máme tady vodárenské společnosti, které byly zcela privatizovány, to znamená, bylo privatizováno jak vlastnictví infrastruktury, tak byly privatizovány obslužné služby.
***