(10.40 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Hovorka je dalším přihlášeným, posledním písemně přihlášeným je pan poslanec Kohlíček.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové. Měl jsem možnost zúčastnit se jednání v Poslanecké sněmovně, na kterém se některé nejasnosti vysvětlovaly. Z tohoto jednání jsem si odnesl informaci, že dnem 1. května 2004, tj. dnem vstupu do Evropské unie, přestane platit česko-slovenská smlouva o bezvízovém styku, v níž je zakotveno ustanovení o možnosti překračovat hranici v kterémkoliv místě. Dostali jsme vysvětlení, že při nepřijetí této smlouvy, která je nám nyní předkládána, dojde automaticky ke značnému zpřísnění režimu na hranici. Četl jsem rovněž dokument Rady č. 12148/01, v němž se mluví o potřebě zabránit zbytečným investicím na dobu zhruba 2 až 3 roky.
Ptám se tedy, kolik finančních prostředků bylo a bude celkem vynaloženo na budování dočasných zábran na česko-slovenské hranici? Jak mám vysvětlovat lidem žijícím v poměrně chudém pohraničí, že budování těchto pseudozábran je nezbytné a efektivní? Jak jim mám vysvětlit, že režim na česko-slovenských hranicích bude prakticky stejný jako na hranicích slovensko-ukrajinských?
Dovedl bych to pochopit v případě, že by 1. května 2004 do Evropské unie vstupovala pouze Česká republika, a nikoliv Slovensko. Režimy na hranici Evropské unie se Švýcarskem a Norskem, které nejsou členy Evropské unie, a mezi Irskem a Severním Irskem, tedy mezi členem Evropské unie a mezi členy a nečleny schengenské úmluvy, jsou nejméně stejně liberální jako stávající režim na česko-slovenských hranicích. Proč tedy na těchto hranicích je to možno a na česko-slovenské hranici nikoliv? Co konkrétně stanoví, že schengenské standardy či kritéria, na které se předkládací zpráva opakovaně odvolává, musí nutně znamenat navrhovaná opatření? Skutečně nebylo možno danou situaci řešit prostým zkvalitněním ostrahy hranice? Ani na tuto otázku předkládací zpráva neodpovídá.
Chtěl bych tedy jasné vysvětlení: Co je skutečně závazným dokumentem pro vyhotovení této smlouvy a co jenom soupisem návrhů podmínek pro vyjednávání?
I když bych pod dojmem posledních událostí na Slovensku měl uvedenou smlouvu spíše podpořit, do vyjasnění přednesených otázek nemohu hlasovat pro souhlas s ratifikací. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Po poslanci Hovorkovi vystoupí pan poslanec Kohlíček a přihlásili se také ještě páni poslanci Laštůvka a Antonín Seďa. Prosím, slovo má pan poslanec Kohlíček.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení kolegové a milé kolegyně, chtěl bych ohlásit střet zájmů. Můj otec je narozen v Košicích, a domnívám se, že je žádoucí, abychom věděli, kdo hovoří.
Poselství naší vlády od rozdělení Československa bylo při odmítnutí petice proti rozdělení, kterou podepsalo 300 tisíc lidí - nic podstatného se nezmění. Každý z národů si bude vládnout ve svém státě separátně, ale režim na hranicích nebude změněn, bude vytvořena celní unie, budou zde nadstandardní vztahy.
Celní unie v současné době je v likvidaci, nadstandardní vztahy buduje vláda tím, že se snaží vnutit nám naprosto nesmyslnou smlouvu, která mezi Českou republikou a Slovenskem buduje standardní hranici. A to natolik standardní hranici, že tato hranice bude neprodyšnější než polsko-ukrajinská hranice, že tato hranice bude neprodyšnější než polsko-běloruská hranice. Naše vláda si dokonce ani nevyžádala při jednání s bruselskou administrativou zvláštní podmínky na této hranici, ačkoliv třeba Polsko - a prosím, je známo, že k Bělorusku má Evropská unie velké výhrady - takovýto zvláštní vztah na hranicích si vyžádalo a prosadilo. A nechápu, proč právě naše republika musí ve všech případech být zařazena mezi těmi státy, které nejpřísněji dbají i na ještě neplatící směrnice.
Domnívám se, že pokud bychom hledali příklady - zmiňovali se o nich už moji kolegové - našli bychom. Vždyť v roce 1995 vstupovalo do Evropské unie Švédsko a nevstupovalo Norsko. Na té dlouhé hranici, pokud jsem konzultoval se svými kolegy z obou těchto států, nebyly vybudovány žádné zábrany. Pokud vím, tak hranice mezi severskými státy a Německem, kde jsem ještě před nějakými pěti lety ukazoval pas, dnes již není hranicí, tedy jsou součástí tzv. schengenského prostoru. V čem je ten problém, že naše česko-slovenské vztahy musí být výrazně pod standardem, který je zvykem již řadu let v Beneluxu? V čem je ten problém, že Norsko a Island, ačkoliv jsou to nečlenské země - Island dokonce ani nezahájil jednání s Evropskou unií o přistoupení, Norsko je sice ukončilo, ale dvakrát v referendu odmítlo vstoupit do Evropské unie - mají hranici, která rozhodně neodpovídá tomu standardu, který se dnes buduje na česko-slovenských hranicích?
Domnívám se, že všechny možné návrhy zde již zazněly, a proto bych se chtěl k těmto návrhům, které zde přednesl Vojta Filip, připojit. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl pan poslanec Kohlíček. Dalším, kdo se přihlásil do obecné rozpravy, je pan poslanec Laštůvka.
Poslanec Vladimír Laštůvka: Děkuji. Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, jen několik drobných poznámek.
Velice vítám, že Poslanecká sněmovna s takovou vážností projednává mezinárodní smlouvu, která nepochybně ve svých důsledcích se dotkne kvality života občanů, nepochybně na obou stranách hranice, ale možná i v obou republikách. Ale myslím si, že bychom tak vážnou věc neměli projednávat v duchu nulové tolerance vlády ze strany opozičních stran, ale měli bychom ji projednávat opravdu zcela vážně. Měli bychom se zamyslet - a několikrát to tady zaznělo a měli bychom přece o to usilovat - zda tento návrh vychází ze závazků, které jsme někde přijali, a jakých, či je to nápad nějakého úředníka nebo nějakého ministra. A myslím si, že bychom neměli takové rozhodnutí učinit v prvém čtení. První čtení slouží k tomu, abychom avizovali problémy, které kolem nás jsou, abychom se nad tím zamysleli, aby to inspirovalo Poslaneckou sněmovnu a příslušné výbory k dalšímu jednání nad touto předlohou.
Proto považuji návrh na zamítnutí této smlouvy v tento okamžik za poněkud unáhlený a předčasný. Stejně tak bych ovšem neplédoval pro zkrácení projednávání této předlohy, protože si myslím, že bychom ji měli projednat opravdu se vší vážností, protože ten dopad přehlédnutelný není.
Požádal jsem vlastně už před několika týdny naši misi v Bruselu, abychom dostali odpověď na otázky, které tady také zaznívají, tedy pro zahraniční výbor odpověď na to, zda je to nezbytné, jaké bude mít dopady případná neratifikace této smlouvy do 1. května 2004, etc. Musím říci, že vyčerpávající odpověď jsem doposud neobdržel. Současně bych chtěl informovat, že jsem na toto téma jednal samozřejmě se slovenským velvyslancem, se svými slovenskými kolegy, a musím říci, že na slovenské straně opravdu žádné nadšení pro tuto předlohu nepanuje. Na druhou stranu je samozřejmě fakt a pravda to, co říká pan ministr: Proces ratifikace na slovenské straně probíhá, s komentářem, který tady nechci teď blíže rozvádět.
Avizoval jsem, že zahraniční výbor se touto předlohou bude zabývat, že bude iniciovat cestu poslanců zahraničního výboru, možná i širší delegace na místo, to znamená na česko-slovenskou hranici do problémových míst, a současně budeme iniciovat i setkání s našimi slovenskými partnery na místě.
***