(10.30 hodin)
(pokračuje Filip)
Já myslím, že je tady uvnitř Evropské unie i mezi asociovanými státy dostatek argumentů pro udržení oněch, jak říkáme, nadstandardních vztahů mezi občany dříve společného, nyní dvou suverénních států. Prosil bych pana ministra, aby toto bral v úvahu, aby vzal v úvahu to, jakým způsobem se budou na vládu, na parlament občané v této oblasti dívat, a nebudou mít pochopení pro to, že voleným zástupcům občanů České republiky velí snad úředníci z Bruselu. Děkuji vám. (Potlesk v levé části sálu).
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným je pan poslanec Martin Říman, pak to bude pan poslanec Hovorka.
Poslanec Martin Říman: Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Já bych doporučil, abychom na chvíli zkusili pojmenovávat věci jasnými slovy, zřetelně a nehauzírovali a neschovávali se za pojmy typu schengenské acquis, typu dočasná vnější hranice, což jsou pojmy, kterým normální člověk nerozumí, a to, co normální člověk žádá po svých politicích je, aby tyto pojmy překládal do srozumitelné češtiny a aby zejména s pravidly, která tyto pojmy vytvářejí, zacházel tak, aby to pro něho bylo užitečné a srozumitelné.
Zopakujme si, oč vlastně jde a s kým to máme upravit nově své vztahy. Se Slovenskem, které je, bylo a bude našim nejbližším spojencem, se Slovenskem, se kterým Českou republiku pojí 75 let společného státu, se Slovenskem, jehož občané, tak jako občané České republiky si navzájem rozumějí, navzájem spolu těch 75 let žili a žijí dodnes, se Slovenskem, kde nejen těch uplynulých 70 nebo dneska 85 let hranice prakticky neexistovala, ale neexistovala po celá staletí. Se Slovenskem, se kterým více než dvanáct let, nebo dvanáctým rokem dneska funguje nadstandardní hraniční režim, který fungoval evidentně k všeobecné spokojenosti na obou stranách, který nikdo nikdy nezpochybňoval, o kterém nikdo nikdy netvrdil, že přináší nějaké zásadní problémy. A nakonec se Slovenskem, se kterým zhruba do tří let, jako s jinými státy v rámci Evropské unie, veškeré hranice zmizí.
Za této situace se děje naprosto nepochopitelná věc a totiž to, že ministr vnitra Stanislav Gross spouští od Jablunkova po Břeclav novou železnou oponu. Já to považuji za naprosto nepřijatelné, naprosto nesmyslné a samozřejmě, že jediným možným řešením je návrh, který nemá ze střední, ale zejména dlouhodobé perspektivy absolutně žádnou logiku. Všichni občané, a já myslím, že i my zde v této Poslanecké sněmovně jsme se domnívali, že jedním z výdobytků vstupu do Evropské unie je odstranění věcného problému hranic. Domnívali jsme se, že ta negativa, která ještě existují, a jakkoliv vláda o nich před rokem nemluvila, tak dneska vyplývají na povrch, která souvisejí se vstupem do Evropské unie, budou minimálně vyvážena pozitivy. A jedním ze základních pozitiv vstupu České republiky do Evropské unie přece vždycky bylo, je a bude to, že zmizí hranice ať již v souvislosti s pohybem osob, zboží, služeb nebo kapitálu. Dneska, rok poté, se dozvídáme, že to prostě není pravda. Proč nám vláda neřekla tuto pravdu, že hranice nezmizí, ale hranice zbytní, před rokem? Proč to neřekla ve své dvousetmilionové tzv. informační kampani? Proč tuto pravdu neřekla občanům České republiky, proč jenom lakovala věci narůžovo, naprosto nepřijatelným způsobem, jak dneska už každý chápe, a tyto věci, které od 1. května mají ovlivnit každodenní život nejen těch občanů, kteří žijí v těch chalupách na česko-slovenské hranici, ale všech občanů České republiky a Slovenské republiky, ztížit život? V roce 1993 byl uveden v život při rozdělení Československa tzv. nadstandardní režim. Jak už jsem řekl, tento režim funguje dvanáctým rokem, funguje bez větších problémů, ani celníci, cizinecká policie nikdy, nepamatuji si, že by vznesla zásadnější námitky na to, že způsobuje takové nebo onaké problémy. Proč právě nyní?
A teď se dostávám k meritu věci. Jsou přece dvě možnosti - buďto to je striktní požadavek Evropské unie související s naším vstupem 1. května do této organizace, a pak je to třeba jasně a zřetelně říci: Dámy a pánové přes to nejede vlak. Jestliže to neuděláme budeme z Evropské unie vyloučeni. Budeme platit stamilionové sankce, nebo já nevím co. Řekněte to, pan ministře, je to tak? Anebo tomu tak není? Nebo Evropská unie s tímto nemá problém, respektive odpověď bude znít - mohli jste si vyjednat výjimku, pokud byste řekli, že to pro vás je zásadnější věc? Možná tu výjimku si můžete vyjednat ještě dneska, a pak je to problém české exekutivy, českého ministerstva vnitra, české vlády, které tím dokazují, že je jim úplně jedno, co se bude od 1. května dít na česko-slovenské hranici. Je mu úplně jedno, že hodí do koše, že smete se stolu ty nadstandardní vztahy, které tady byly po desítky let, které tady byly i v posledním desetiletí a které nepochybně přispívaly k dobrým vztahům s naším - opakuji - stoprocentně nejbližším spojencem, kterým Slovenská republika je a bude.
Pane ministře, já bych byl rád, abyste se neschovával ve svých vystoupeních za Evropskou unii. To už tady bylo, to už známe v případě koblih, v případě kondomů, v poslední době v případě dětských plen. Vždycky argumentem bylo: to chce Evropská unie, a nakonec se ukázalo v některých případech, že to Evropská unie vůbec nechce, ale že si to vymyslel někdo na tom či onom ministerstvu, anebo se ukázalo, že to Evropská unie chce, ale že pokud existuje z naší strany politická vůle a zájem, tak prostě se dá vyjednávat, a možná se něco dojedná a možná se něco nedojedná. Ale je třeba, aby ta politická vůle, aby ta snaha vycházela od nás, protože nemůžeme očekávat, že by něco takového někdy mohlo vyjít z nějakého úředníka, který sedí v Bruselu. Takže neschovávejte se při argumentaci nad textem této smlouvy za Evropskou unii. Řekněte nám jasně, jak jste jednali, jestli jste požadovali výjimku v této záležitosti, protože kde jinde než v tomto případě hranice, která nemá mezi hranicemi států přistupujícími do Evropské unie 1. května obdoby - neexistuje stát nebo více států v těch deseti, které by do nedávné doby spolu žily třičtvrtě století. Takže jestli něco bylo zřetelné, hodno výjimky, hodno zřetele, aby byla udělena výjimka, tak nemohlo být nic jiného než právě poměry na česko-slovenské hranici. Takže řekněte nám, jak jste o tom vyjednávali v rámci přístupové smlouvy, zda jste o tom vyjednávali, zda jste žádali o výjimku - ano, či ne. A pak můžeme jednat dále.
Do té doby jediným řešením je odmítnout návrh této smlouvy, protože jak se zdá, je to jediná možnost, jak ministra vnitra a jeho ministerstvo přinutit k nějaké vážné a seriózní činnosti na toto téma. Děkuji. (Potlesk v části sálu).
***